USA: Biden má v porovnání s Clintonovou dvojnásobný náskok, vyhrát ale může i Trump
Petr JedličkaBidenovi dle posledních průzkumů stačí získat jen jeden z větších nerozhodnutých států. Trump ale dokáže voliče lépe na poslední chvíli mobilizovat. Navíc již dopředu zpochybnil korespondenční hlasování a odmítl slíbit, že uzná výsledky.
V letošních prezidentských volbách v USA by měl zvítězit kandidát demokratů Joe Biden. Ukazují to všechny aktuální průzkumy, které mu přisuzují náskok od jednoho do jedenácti procent. Nominant republikánů a dosavadní prezident Donald Trump přesto dle analytiků není bez šance. Musel by ovšem překvapit ještě více než v roce 2016, respektive v daleko větším počtu tzv. nerozhodnutých států (swing states) než jeho protivník.
Biden by měl dle posledních předvolebních šetření vyhrát ve všech tradičně demokratických státech a k tomu ve čtyřech státech Středozápadu, respektive rust beltu: v Michiganu, Minnesotě a Wisconsinu. V této skupině států má podporu v průměru vyšší o více než čtyři procenta. To by mu mělo zajistit 252 volitelských hlasů z 270 potřebných.
Nad to stačí Bidennovi získat už pouze jediný větší swing state, tj. Ohio, Floridu nebo Pensylvánii, anebo dva menší: Arizonu, Nevadu, Iowu, Severní Karolínu či Georgii. Letos je podle průzkumů navíc ne úplně rozhodnutý i tradičně republikánský Texas.
Trump by naproti tomu musel krom pevně republikánských států získat i Ohio, Floridu, Arizonu, Georgii, Iowu, Severní Karolínu a ještě jeden stát Středozápadu dohromady. V průměrech z průzkumů přitom v posledních dnech vedl jen v polovině z těchto států, a to maximálně o 1,4 procenta.
„Všem se dnes vnucuje srovnání s volbami z roku 2016, v nichž Hillary Cintonová v rozporu s průzkumy ztratila takřka všechny swing states a také rust belt. Letos však používají výzkumníci zdokonalenou metodiku. A trend podpory oběma kandidátům je navíc letos mnohem stabilnější. Vykazuje daleko méně výkyvů,“ vysvětlil na TLDR US Jack Kelly, šéfanalytik tohoto kanálu.
Faktory pro Trumpa
Další trumpovské překvapení se může dle analytiků tento rok udát díky několika faktorům: za prvé, pro Trumpa přijdou hlasovat lidé, kteří preferenci pro něj výzkumníkům zatajili — řada studií hovoří o tom, že část Trumpových stoupenců odmítá na dotazy výzkumníků odpovídat, není však jasné, jak velká ve skutečnosti je. Šlo mimochodem o jednu z příčin toho, proč se výzkumy v roce 2016 na Středozápadě mýlily.
Za druhé, větší část Bidenových sympatizantů nakonec volit nepřijde — zde může působit celá řada důvodů: strach z covidové pandemie, Trumpova antikampaň, nízká volební disciplinovanost menšinových voličů, nižší mobilizovanost demokratického elektorátu obecně, systémová volební diskriminace chudších vrstev či například neochota mladé generace hlasovat pro tak neinspirativního kandidáta.
Za třetí, nastane výkyv podpory způsobený nevyhraněnými voliči, rozhodujícími se na poslední chvíli — Trump minule vyhrál i dík tomuto faktoru a také letos v posledním týdnu vedl mnohem intenzivnější kampaň.
Za čtvrté, kombinace částečného působení všeho zmíněného.
Obavy ze zpochybnění
Zvláštním faktorem ovlivňujícím letošní volby jsou předčasné a korespondenční formy hlasování, jichž tento rok využívá více Američanů než kdy dříve. Například v Texasu odvolilo již před 3. listopadem korespondenčně více lidí, než ve volbách 2016 všemi způsoby dohromady.
Může tak nastat situace, že jeden kandidát vyhraje přímé hlasování, ale korespondenční hlasy pak výsledek změní. V některých státech přitom již probíhají soudní spory o to, které korespondenční hlasy uznávat a které ne. Proto bude-li výsledek přímé volby těsný, může se vyhodnocování celkového výsledku táhnout i řadu týdnů, ba měsíců.
Donald Trump navíc již předem zpochybnil regulérnost korespondenčního hlasování obecně. Pokud tak nevyhraje jednoznačně on sám, lze očekávat, že volební výsledek v nějaké míře neakceptuje. USA by pak mohly čekat podobné spory a tahanice jako v roce 2000, kdy soudy nakonec zařídily vítězství George W. Bushe, třebaže podle vůle voličů vyhrál těsně Al Gore.
Ke skalním stoupencům Donalda Trumpa se přitom řadí i několik militantních skupin, které už dopředu ohlásily, že Biden může vyhrát jen podvodem a že budou jeho případnému nástupu do funkce bránit .
„Ačkoliv Joe Biden kandiduje s image kandidáta jednoty a prezidenta pro všechny Američany, těžko najít v posledních dekádách volby, kdy by se USA jevily rozdělenější. […] I proto se analytikové dnes tak ostýchají předpovídat, jak vše skončí,“ hlásil do vysílání BBC Jon Sopel, redaktor stanice zaměřený na dění v Severní Americe.
Další informace:
Real Clear Politics RCP electoral map
USA Today Election 2020: All eyes will be on these 6 states on Election Day. Here's what we know.
BBC News US Election 2020: Americans choose between Trump and Biden
TLDR US How Trump Can Still Reach 270: Trump's Path to Re-Election Explained
PBS The Choice 2020: Trump vs. Biden
Momentálně to vypadá tak, že pokud by Biden ztratil Pensylvánii, Severní Karolínu, Georgii a Aljašku (což se teď zdá být dost pravědpdobné) ale udržel Nevadu, Arizonu, Minesotu, Wisconsin a Michigan, tak vychází poměr volitelů 270:268 pro Bidena.
Tady se to dá hezky namodelovat:
Průběžné výsledky:
A ještě věcná připomíka z diskuse na Levárně:
Jan Procházka
271 - volitel z 2. Nebraského okrsku