Volby v USA: co zatím víme

Petr Jedlička

Klíčová část hlasů odevzdaných v úterních prezidentských volbách se stále vyhodnocuje a sčítá. Řada podstatných skutečností souvisejících s volbami je přesto už nesporná. Co prozrazují dosavadní výsledky a co ukázaly exit polly?

Volby může nakonec de facto rozhodnout i Nejvyšší soud. Tam mají většinu republikánští nominanti. Zde Trump doprovází čerstvě zvolenou soudkyni Amy Coney Barrettovou. Foto Shealah Craighead, WH

Vyhodnocování výsledků amerických prezidentských voleb se protahuje. Kvůli malému rozdílu mezi oběma hlavními kandidáty i odhodlání řešit věc u soudů můžeme čekat na verdikt opravdu dlouho, možná i týdny nebo dva měsíce. Řadu podstatných skutečností souvisejících s volbami ovšem víme už nyní. Zde je první shrnutí.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Co je evidentní: za prvé, volby dopadly těsněji, než se očekávalo, přesto ne zase o tolik. Poslední série průzkumů z nerozhodných států dávaly Bidenovi náskok, jež byl po odečtení statistické chyby buďto jen velmi malý, nebo nijaký. Již dopředu se vědělo, že Trumpovi voliči mají sklon prozrazovat svoje preference méně než ti Bidenovi. Nyní se vyjasnilo, v jakém rozsahu.

Za druhé, Trumpovi se opět dařilo nad očekávání více ve starých průmyslových státech. Na tamní voliče působí ekonomická a sociální témata, nikoliv obecná hesla o jednotě a vlídnosti nebo identitářská rétorika, která byla letos v Bidenově kampani hodně výrazná.

Za třetí, Trump dopředu signalizoval, že napadne regulérnost korespondenční části hlasování a v závěru volebního dne to potvrdil. Ať už tak sčítání dopadne jakkoliv, nic ještě nejspíše definitivně nerozhodne.

Za čtvrté, i pokud se Joe Biden prezidentem nakonec stane, jeho mandát bude jen slabý, protože demokrati nezískali většinu v Senátu. Z českého pohledu to tolik výrazné nebude, protože zahraniční politiku bude dělat Bidenův ministr a prezentace státu navenek se změní. Většina bodů vnitroamerické části Bidenova předvolebního programu počítá ovšem s nákladnou transformací ekonomiky či velkými finančními injekcemi do chudých regionů. A taková opatření schvaluje v USA Kongres.

Biden by také jako případný prezident ve velké části země hned od počátku čelil nepřátelskému posttrumpovskému prostředí, a navíc není bůhvíjak zdatný vyjednavač. Být úspěšným prezidentem by pro něj bylo velice těžké .

Co ukazují exit polly

Další sadu zajímavých skutečností ukázaly první exit polly:

  1. Jako volební motiv sehrál překvapivě malou roli koronavirus. V exit pollu Edison Research/NEP jej za rozhodující pro vlastní volbu označilo jen 18 procent dotázaných. Osmačtyřicet procent Američanů mělo přitom ve volební den za to, že vláda zvládá epidemii dobře či docela dobře.
  2. Nejvýraznějším volebním motivem byla i letos ekonomika — v citovaném průzkumu ji za rozhodující označilo 34 procent dotázaných, přičemž 81 procent příslušníků skupiny, která se takto vyslovila, hlasovalo pro Donalda Trumpa. Jak se zdá, politika „nízké daně, rušení regulací a ochrany domácího průmyslu“ stále zabírá.
  3. Bidenovi nevyšla strategie široké koalice — prokazatelně selhal její pravý kraj cílící na republikány, jimž se Trump zprotivil. V roce 2016 volilo Trumpa proti Hillary Clintonové 90 procent voličů hlásících se k Republikánské straně USA. Letos jejich podíl přitom ještě stoupl, a to na 93 procent.
  4. Bidena podpořil výrazně menší podíl Latinos než v roce 2016 Hillary Clintonovou. Podle exit pollu CNN volilo například na Floridě Clintonovou o 27 procent Latinos více než volilo Trumpa; letos byl rozdíl jen osm procent, ač opět pro demokraty. Zda to bylo více Trumpovým strašením, že Biden chce zavést v USA socialismus jako na Kubě či ve Venezuele, nebo tím, že bidenovci nevedli robustnější kampaň zacílenou na danou voličskou skupinu, ukáží až další analýzy.
  5. Biden porazil Trumpa u všech věkových kategorii, s výjimkou Američanů nad 65 let. Otázkou opět pro další rozbory je, zda důchodci preferují nyní sloužícího prezidenta kvůli rétorice pořádku, jasnějšímu postoji ke změnám, které přináší globalizace či jiným důvodům.

Důležitá analýza

Spojené státy čeká teď vedle vlastního vyhodnocení výsledků i období velkého analyzování voleb. Zajímavé bude se dozvědět, jak velkou roli ve volbách hrála strategie Bidenovy kampaně-nekampaně a jakou sama osobnost Joa Bidena, jenž rozhodně není podobně inspirativní figurou, jako byl například Barack Obama. Třebaže jejich program je velice podobný.

Již dnes víme, že Biden byl obecně vnímán příznivěji než před minulými volbami Clintonová. Zmobilizovat stranu se ale povedlo lépe Trumpovi.

Zásadní bude znát celkové údaje o účasti menšinových voličů, žebříčky věcí, jež voliči Trumpovi, respektive Bidenovi, nejvíce vytýkají, a očekávání, která od nich mají. Bude to důležité i pro volbu další strategie v americkém progresivním táboře.

Ještě před analytickým oddechem zažijí nicméně USA podle všeho několik opravdu vzrušených dní, protože dokud nepřijme výsledky prezident, nepřijmou je ani jeho skalní obdivovatelé. A někteří z nich jsou zjevně odhodláni za Trumpovu pravdu skutečně bojovat.

Další informace:

Diskuse
PK
November 6, 2020 v 9.21

Co se týče oficiálního výsledku voleb, jsem optimista. Je to na opravdu dobré cestě.

Ovšem co se bude dít potom, to bude asi hodně škaredé. Trumpovy šílené projevy nevěští nic dobrého.