Jak se předpokládalo už od povolebního rána, započítání hlasů doručených poštou, prováděné až po sečtení klasického hlasování, překlopilo vedení na stranu Joa Bidena. Donald Trump ovšem porážku neuznává. Ve všech dosavadních proslovech označil volby za „plné kolosálních podvodů“ a vyjádřil odhodlání řešit věc u soudů. Co, kde a proč tedy aktuálně konkrétně napadá?

Na sociálních sítích a v médiích si Trump a jeho stoupenci stěžují zejména na čtyři věci:

1. případy klasických volebních nesrovnalostí, jako je započítávání špatně vyplněných lístků či hlasů doručených v poštovních obálkách s nečitelným datem,
2. neochotu pouštět ke sčítání pozorovatele za podmínek, jež nebyly dopředu domluvené,
3. systematickou snahu demokratů (levice, liberálů, deep state atd.) zmanipulovat celé volby,
4. procedurální chyby při sčítání a problematické rysy korespondenčního hlasování obecně.

S případy klasických volebních nesrovnalostí je to jednoduché: v USA se v malém počtu objevují při každých volbách. Je proto obvyklé, že se při těsném výsledku požaduje přepočet, v němž jsou příslušně problematické hlasy vyřazeny. Takto vadných hlasů je ovšem zpravidla nalezeno maximálně několik stovek, a přepočet tak zřídkakdy změní výsledek.

Letos lze očekávat přepočet minimálně ve Wisconsinu a Georgii. Uvidíme, co objeví.

Otázka pozorovatelů je poněkud spornější. Kdo bude mít kde kolik pozorovatelů, se dojednává před volbami v každém státě zvlášť, a to v souladu s místními zákony. Trump si přitom aktuálně stěžuje, že republikánským „pozorovatelům nebylo umožněno konat to, kvůli čemu při sčítání hlasů byli, ačkoliv se o to všemožně snažili“.

Sám prezident pak i osdílel nahrávku s výstupem jednoho republikánského pozorovatele v Michiganu, který si stěžoval, že ho poslali pryč hodinu před koncem sčítání. Trumpova kampaň se v reakci obrátila právě v Michiganu, a také v Pensylvánii, na soud, aby zastavil sčítání, dokud „nebude u každého sčítacího stolu přítomen její zástupce“. Jak pensylvánský, tak michiganský soud apel odmítly jako neodůvodněný, protože zákon ani původní dohoda porušeny nebyly a pro republikánské pozorovatele platily stejné podmínky jako pro demokratické.

Skutečnost je taková, že Trumpova kampaň v obou státech své pozorovatele při sčítání měla, a to právě v předem dohodnutém počtu. Svým apelem na soud se pouze dožadovala jeho navýšení. Chtěla také, aby mohli pozorovatelé stát blíž sčítacímu pultu, než bylo dohodnuto, respektive aby dostávali i záznamy z videokamer.

Soudy, jež posuzovaly příslušná podání, řešily, zda původní předem dohodnutá míra kontroly vyhovuje zákonu a zda existuje nějaký jiný dostatečný důvod k zastavení sčítání. Na obě otázky odpověděly záporně. Po obou případech nicméně zůstala pachuť, že se zde snaží někdo něco zakrýt.

Vážná obvinění

Úplně jinou kapitolou je kritika obviňující příznivce Joa Bidena ze systematické manipulace. Konspirační teorie, že demokraté a jim stranící byrokracie systematicky manipulují s volbami, je přitom aktuálně nejrozšířenějším typem stížnosti vůbec.

Sociálním sítěmi se šíří zprávy o tajném znehodnocováním volebních lístků s Trumpovým jménem, organizovaném přepisováním dat na doručených obálkách tak, aby platily i hlasy odeslané dodatečně, navyšování podpory pro Bidena pomocí hlasů již zemřelých lidí a podobně. Důkazy pro tato obvinění ale zatím chybějí.

Analytik Jack Kelly z kanálu TLDR US prozkoumal do hloubky několik typických konspiračních teorií popsaného druhu a dokázal, že se šíří zejména díky logice fungování sociálních sítí — někdo vypustí do světa zdánlivě senzační odhalení, které se záhy ukáže jako falešné, ale už se šíří lavinovitě dál, bez možnosti je zastavit.

Mezi příklady, které Kelly prověřil, patří:

• zpráva, že Bidenovi přibylo naráz v jednom michiganském okrsku 140 tisíc hlasů — což se skutečně stalo, ale šlo o chybu při zadávání údaje do sčítacího stroje, která byla hned opravena,
• print screen registru, který měl dokazovat, že v jiném z okrsků volilo více lidí, než bylo zaregistrováno — ukázalo se, že autor print screenu připojil chybný údaj o počtu registrovaných,
• zpráva, že v Arizoně dostávají hlasující v místnostech schválně vadná pera, která znehodnocují volební lístky, aby pak měly větší váhu poštovní hlasy, kterých dostává více Biden — ukázalo se, že sčítači počítají jako platné i lístky s vybledlým inkoustem.

Žaloba, resp. soudní apel, byl v souvislosti s nějakým podezřením na záměrné volební machinace podán do pátečního večera středoevropského času jen ve dvou případech:

• v Michiganu, kde měl jednomu úředníkovi říci jeden člen volební komise, že dostal instrukci měnit na obálkách datum, aby ty doručené po termínu vypadaly jako platné — zde odpovědný soudce konstatoval, že jde o „jedna paní povídala“ případ bez důkazů,
• v Nevadě, kde si Trumpova kampaň stěžuje na to, že „ve více než třech tisících případech hlasovaly nezpůsobilé osoby“, konkrétně mrtví lidé či osoby žijící úplně jinde. Tato stížnost se ještě prověřuje.

Krom toho koluje po internetu ještě klip pravicově-aktivistického kvaziinvestigatiního projektu Veritas, na němž anonymizovaný člověk mluví o dalších machinacích s hlasy. Veritas je ale známý tím, že skrz podobné výpovědi anonymních lidí šíří dezinformace.

Jinak samozřejmě nelze vyloučit, že k nějaké cílené manipulaci někdo někde sáhl. Pokud se objeví příslušné důkazy, povede se úplně jiná debata. Zatím ovšem taková fakta chybějí.

Procedurální chyby a otázka Pensylvánie

Na procedurální chyby si stěžovali republikáni v Georgii, kde měly být podle jejich tvrzení špatně odděleny platné poštovní hlasy od šestapadesáti neplatných, které dorazily později. Odpovědný soud byl proto požádán, aby zajistil náležité oddělení. Předvolaní sčítací komisaři ovšem vypověděli, že k žádné hlasy takto nepromísili. Soud pak nakonec shledal apel jako neopodstatněný.

Podobně v Pensylvánii byla podána žaloba na volební komisaře v okrsku Montgomery, kteří měli začít vyhodnocovat korespondenční hlasy předčasně. Zároveň měli pak lidem, kteří lístek vyplnili špatně, dávat možnost hlasovat znovu. Tento případ je dosud neuzavřený, odpovědný soudce dal ale již najevo, že dle jeho úsudku příslušné chování integritu voleb spíše nenarušilo.

Procedurální rozměr může mít i výše uvedená nevadská stížnost na hlasy tisíců Američanů nezpůsobilých volit — teprve se ukáže, zda zde mohl být záměr manipulovat, či šlo o chybu v proceduře, anebo bylo vše úplně jinak.

Podle právního experta Jonathana Turleyho vystupujícího v republikánské televizní stanici Fox News je právě nevadská stížnost potenciálně velmi závažná, protože ukazuje na problém v samé podstatě korespondenčního hlasování. Pokud by se v Nevadě prokázalo příslušné podezření jako důvodné, začalo by zřejmě velké pátrání po podobných zkresleních v dalších státech. Výsledek voleb by se pak mohl ještě zvrátit.

Objektivně největší potenciální problém pro Bidena ale spočívá v korespondenčním hlasování v Pensylvánii. Zdejší aktuální úprava pravidel hlasování totiž obsahuje díru, jíž je za určitých okolností možné využít k volební manipulaci.

Konkrétně v Pensylvánii platí, že má-li být tamní poštovní hlas pro letošní volby uznán, musí splňovat tři podmínky: musí dojít v oznámkované obálce, musí dojít nejpozději do pátku 6. listopadu a nesmí být na něm patrné, že byl odeslán po 3. listopadu. Díra spočívá v tom, že není třeba dokazovat, že hlas byl skutečně odeslán do 3. listopadu včetně — pouze na něm nesmí být patrné, že byl odeslán později.

Teoreticky se tak může stát, že skupina voličů odešle svoje hlasy až na základě vývoje během volební noci 3. listopadu — a že sčítači je uznají, protože na nich nebude pozdní odeslání patrné.

Republikáni už dříve napadli popsaný mechanismus u Nejvyššího soudu. Nyní požadují, aby poštovní hlasy doručené po 3. listopadu nebyly uznány. Nejvyšší soud se v reakci na předvolební apel usnesl, že věc před volbami nerozhodne, ale že se k ní možná vrátí po nich.

Pokud by tak nyní učinil a rozhodl ve prospěch republikánů, mohlo by to vést k zneplatnění té části hlasů, která nakonec v Pensylvánii Bidenovi zajistila těsné vítězství. Republikánští nominanti přitom mají aktuálně v senátu Nejvyššího soudu převahu šest ku třem.

Většina právních expertů komentujících situaci v USA má v současnosti za to, že Nejvyšší soud příslušný kontroverzní krok spíše neudělá — pokud však nevznikne důvodné podezření, že se popsané díry ve volbách nezneužilo. Kdyby vzniklo, může Biden o Pensylvánii ještě přijít.

Může Trump uspět?

Jak vidno z pospaného, reálné šance Donalda Trumpa na získání volebního vítězství pomocí soudů nejsou příliš velké. Na druhou stranu ale nejsou ani zanedbatelné: je zde nevadská a pensylvánská kauza, jsou zde přepočty v Georgii a Wisconsinu. Připouštět je pořád třeba i to, že se přeci jen objeví nějaké důkazy systematické manipulace.

Přesto když dosluhující prezident píše o „kolosálních podvodech“, „ilegálních hlasech“ a „horách důkazů“, má to spíše politický motiv. Jak připomíná Miles Parks na National Public Radio, možná tu nejde ani tak o ovlivnění výsledku, jako o úpravu narativu. I pokud neuspěje u soudů, bude trumpovský tábor používat v nejbližších letech mobilizační tezi o „ukradených volbách“. Může se to stát i základem příští prezidentské kampaně…

Velkou otázkou zůstává, co na to vše nakonec ostatní republikáni. Někteří vlivní straníci jako Ted Cruz, Lindsey Graham nebo Newt Gingrich se už k Trumpově rétorice přidali. Jiní jako Scott Walker, Rick Santorum či Nikki Haleyová zachovávají zdrženlivost. Budou bojovat v příštích letech o vliv s trumpisty, nebo se k nim prostě připojí? Rozhodne nejspíše další vývoj. Až on ukáže, jakou mají Trump a jeho lidé po odchodu z výsluní sílu.