Jak se předpokládalo už od povolebního rána, započítání hlasů doručených poštou, prováděné až po sečtení klasického hlasování, překlopilo vedení na stranu Joa Bidena. Donald Trump ovšem porážku neuznává. Ve všech dosavadních proslovech označil volby za „plné kolosálních podvodů“ a vyjádřil odhodlání řešit věc u soudů. Co, kde a proč tedy aktuálně konkrétně napadá?

Na sociálních sítích a v médiích si Trump a jeho stoupenci stěžují zejména na čtyři věci:

1. případy klasických volebních nesrovnalostí, jako je započítávání špatně vyplněných lístků či hlasů doručených v poštovních obálkách s nečitelným datem,
2. neochotu pouštět ke sčítání pozorovatele za podmínek, jež nebyly dopředu domluvené,
3. systematickou snahu demokratů (levice, liberálů, deep state atd.) zmanipulovat celé volby,
4. procedurální chyby při sčítání a problematické rysy korespondenčního hlasování obecně.

S případy klasických volebních nesrovnalostí je to jednoduché: v USA se v malém počtu objevují při každých volbách. Je proto obvyklé, že se při těsném výsledku požaduje přepočet, v němž jsou příslušně problematické hlasy vyřazeny. Takto vadných hlasů je ovšem zpravidla nalezeno maximálně několik stovek, a přepočet tak zřídkakdy změní výsledek.

Letos lze očekávat přepočet minimálně ve Wisconsinu a Georgii. Uvidíme, co objeví.

Otázka pozorovatelů je poněkud spornější. Kdo bude mít kde kolik pozorovatelů, se dojednává před volbami v každém státě zvlášť, a to v souladu s místními zákony. Trump si přitom aktuálně stěžuje, že republikánským „pozorovatelům nebylo umožněno konat to, kvůli čemu při sčítání hlasů byli, ačkoliv se o to všemožně snažili“.

Sám prezident pak i osdílel nahrávku s výstupem jednoho republikánského pozorovatele v Michiganu, který si stěžoval, že ho poslali pryč hodinu před koncem sčítání. Trumpova kampaň se v reakci obrátila právě v Michiganu, a také v Pensylvánii, na soud, aby zastavil sčítání, dokud „nebude u každého sčítacího stolu přítomen její zástupce“. Jak pensylvánský, tak michiganský soud apel odmítly jako neodůvodněný, protože zákon ani původní dohoda porušeny nebyly a pro republikánské pozorovatele platily stejné podmínky jako pro demokratické.

Skutečnost je taková, že Trumpova kampaň v obou státech své pozorovatele při sčítání měla, a to právě v předem dohodnutém počtu. Svým apelem na soud se pouze dožadovala jeho navýšení. Chtěla také, aby mohli pozorovatelé stát blíž sčítacímu pultu, než bylo dohodnuto, respektive aby dostávali i záznamy z videokamer.

Soudy, jež posuzovaly příslušná podání, řešily, zda původní předem dohodnutá míra kontroly vyhovuje zákonu a zda existuje nějaký jiný dostatečný důvod k zastavení sčítání. Na obě otázky odpověděly záporně. Po obou případech nicméně zůstala pachuť, že se zde snaží někdo něco zakrýt.