Bylo nebylo. Jak Biden „ukradl“ Trumpovi vítězství

Oto Novotný

Autor důkladně rozebírá, proč je nářek Trumpových příznivců nad „ukradenými volbami“ pouhou konspirační teorií.

V důsledku dalšího demografického vývoje se očekává, že už v příštích volbách se mohou stát některé tradičně červené státy tradičně modrými (např. Texas). Toho se republikáni obávají nejvíce, protože by to na dlouhou dobu pravděpodobně znemožňovalo jejich celkové vítězství na úrovni USA. Foto Justin Brannan

Trumpisté na celém světě začali solidárně se svým idolem zpochybňovat výsledky amerických voleb. Je to tomu tak i v České republice. Vlastimil Tlustý v pořadu XTV argumentuje, že na poslední chvíli byly dopočítávány korespondenční hlasy, mezi kterými byla drtivá většina pro Bidena, což jednoznačně dokazuje, že „volby v USA jsou zmanipulovaný podvod“. Za souhlasného přizvukování moderátora Tlustý dokonce zpochybnil i americký systém volitelů; ten údajně představuje jakýsi svévolný „parlament“ deformující přímou volbu všemi občany.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Tlustý jen přejímá Trumpovu argumentaci permanentně rozehrávající „fakt spiknutí“. Jejím východiskem je kvazi-schmittovská představa, že můj politický oponent je „nepřítel“, který mne chce zničit, a je k tomu připraven použít všechny prostředky, včetně porušování pravidel demokratické hry. Ovšem kdo takto argumentuje, zpravidla jen špatně zastírá, že je to on, kdo chce strategii „vše dovoleno“ učinit pravidlem. To je ale na jiné vyprávění.

Abychom porozuměli letošním výsledkům amerických prezidentských voleb, nemusíme se uchylovat ke konspiračním teoriím. Jak s korespondenčním hlasováním, tak se systémem volitelů nepanovala v Americe nikdy stoprocentní spokojenost. Zatím se ale nikdy nepodařilo dokázat, že jsou na překážku spravedlivému vyjádření mínění oprávněných voličů. Nepodaří se to ani tentokrát.

Voliči se vyjádřili jasně. Dostavili se v největším počtu za posledních 112 let (68 %); vítěz Biden obdržel zdaleka nejvíce hlasů v historii prezidentských voleb (téměř 80 milionů) a o 6 milionů hlasů více než Trump; Biden také získal výrazně nadpoloviční počet volitelů (306).

Volitelé

Systém volitelů je možná trochu komplikovaný, ale rozhodně nenahrává žádné ze dvou hlavních politických stran. Zdali je do budoucna udržitelný a bude případně změněn, je spíše otázkou zkušenosti než abstraktních úvah, jak už je v Americe zvykem. Počet volitelů za každý stát se obměňuje po každém sčítání lidu, od roku 1960 se jejich počet (538) nemění.

Trumpistům je však třeba připomínat, že v tomto volebním systému až doposud častěji vyhrávali republikánští než demokratičtí prezidentští kandidáti. Od roku 1854, kdy vznikla Republikánská strana, v pětadvaceti případech zvítězil republikánský, v osmnácti případech demokratický kandidát, jedenkrát unionista a jedenkrát whig.

Kromě toho zatím celkem pětkrát ve volbách zvítězili kandidáti, kteří sice získali více hlasů volitelů, ale méně hlasů voličů (1824, 1876, 1888, 2000 a 2016) a ve čtyřech případech to platilo o republikánských kandidátech. Kdyby se systém volitelů, který Tlustý považuje za manipulativní, zrušil ve prospěch „přímé volby“, Trump by se nikdy nestal prezidentem a republikáni by nebyli tak výrazně častěji vítězi prezidentských voleb. Pokud bychom tedy přece jen připustili, že systém volitelů někoho doposud „zvýhodňoval“, tak jistě ne demokratické prezidentské kandidáty.

Systém volitelů nezvýhodňoval žádnou ze stran ani od doby, kdy se republikáni stávali více mluvčí venkovské (rurální) a demokraté spíše městské (průmyslové) Ameriky, což bylo zhruba od konce devatenáctého století. To se ale může měnit v důsledku digitální a environmentální modernizace amerického průmyslu, který se soustřeďuje v stále početnějších velkoměstských aglomeracích.

Zatím není zcela jasné, které z hlavních stran tento proces nahrává z dlouhodobého hlediska. S nástupem modernizace začali demokraté přicházet o své tradiční voliče mezi „modrými límečky“ ve velkoprůmyslových centrech států Ohio, Michigan a Pennsylvánie, protože zdejší těžký průmysl ztrácel celkově na významu a přesouval se za levnější pracovní silou do zahraničí.

Právě na tom vydělal republikán Trump ve volbách v roce 2016, když frustrovaným dělníkům slíbil, že tradiční průmysl do těchto center vrátí a zase bude dobře jak za starých časů. Tento svůj slib však populistický tlučhuba nesplnil, proto se mnoho dělníků vrátilo k demokratům.

Na jak dlouho, to bude záležet hlavně na tom, jak modernizace zasáhne i v těchto centrech a absorbuje zdejší obrovskou pracovní poptávku. Z krátkodobého hlediska se zatím ale zdá, že modernizace nahrává spíše demokratům, což je patrné i z volebních výsledků hlavních měst a velkoměst tradičních červených států.

Demografické proměny

Kompletní data o demografickém složení voličů z letošních voleb nejsou zatím k dispozici, ale z těch, které se zatím podařilo nashromáždit, vyplývá, že Bidenovi významně přispěli k vítězství mladí a vzdělanější lidé do čtyřiadvaceti let, jejichž volební účast se oproti roku 2016 zvýšila zhruba dvojnásobně. Tito voliči jsou dnes rovněž převážně soustředěni v amerických velkoměstech, většinou se hlásí k levé části politického spektra a Bidena podpořili proto, že se dokázal (minimálně symbolicky) spojit s levicovým křídlem demokratické strany reprezentované senátorem Sandersem a senátorkou Harrisovou (nastávající viceprezidentkou).

Před čtyřmi roky demokratickou, ostentativně centristickou kandidátku Clintonovou mladí voliči nepodpořili. Podobně afroameričtí voliči. Mezi volebními roky 2012-2016 poklesl jejich podíl o sedm procentních bodů a tento pokles spolu zapříčinil ztráty demokratické kandidátky především ve „swingových“ státech — tedy těch, v nichž bývají těsné výsledky.

Letos už předvolební průzkumy naznačovaly, že mnoho z nich se vrátí do demokratického tábora. Dostupná volební data potvrzují, že na předměstích Pennsylvánie, Michiganu, Wisconsinu, Nevady, Arizony a Georgie, která jsou obydlena nejméně ze čtyřiceti procent Afroameričany, až na nepatrné výjimky, všichni volili Bidena.

V důsledku dalšího demografického vývoje se očekává, že už v příštích volbách se mohou stát některé tradičně červené státy tradičně modrými (např. Texas). Toho se republikáni obávají nejvíce, protože by to na dlouhou dobu pravděpodobně znemožňovalo jejich celkové vítězství na úrovni USA.

Tyto prognózy jsou ale předčasné. Postupující průmyslová modernizace soustřeďující se ve velkých městech přináší také řadu sociálních problémů. A pokud je demokraté nebudou schopni řešit, modernizace pro ně nemusí být dlouhodobě výhodou.

Korespondenční a on-line voliči

Korespondenční hlasování je právem amerických voličů od občanské války a dnes jej umožňuje čtyřiatřicet států Unie (a také Washingtonu D.C.); první vlaštovkou byla Pennsylvánie už v roce 1812. Zpravidla jej využívá pětina až čtvrtina oprávněných voličů.

Skutečnost, že letos se volby konaly v době koronavirové pandemie, a mnoho voličů se tudíž obávalo nákazy při stání v dlouhých frontách před volebními místnostmi, je hlavním důvodem, proč uvedený způsob volby tentokrát využilo mnohem více oprávněných voličů. To platí ale i pro mnoho voličů, kteří z tohoto důvodu odvolili předčasně.

Korespondenční volba je vedle hlasování online jedním ze způsobů, jak volit bez osobní přítomnosti ve volebních místnostech (to jsou takzvané „absentee ballots“). Nezdá se ale, že by tohoto způsobu volby využívali jen demokratičtí voliči, jakkoli letos byli v převaze.

V rozhodujících swingových státech Georgia, Michigan, Severní Karolína, a především v Pennsylvánii, přišly korespondenční hlasy především pro Bidena. Ve státě Ohio, kde jich měl více Biden, ale zvítězil Trump; v Nevadě, kde naopak vyhrál Biden, bylo téměř devadesát procent korespondenčních hlasů pro Trumpa; v Arizoně, kde vyhrál Biden a v Tennessee, kde vyhrál Trump, to bylo „fifty-fifty“; na Floridě, v Mississippi, v Arkansasu, Idahu a Indianě připadlo více „absentee ballots“ pro vítězného Trumpa.

Určitým pochybnostem může nahrávat fakt, že v některých státech byly korespondenční hlasy započítávány spolu s hlasy voličů, kteří volili osobní účastí, zatímco jinde se začaly připočítávat až po sečtení hlasů odevzdaných ve volební den osobně. V některých státech musely být korespondenční hlasy doručeny nejpozději v den voleb, v jiných stačilo, že byly odeslány nejpozději v den voleb a muselo to být potvrzeno poštovním razítkem.

Po každých volbách se proto objevují dohady, zda je korespondenční hlasování opravdu průhledné, ale zatím se nikdy nepodařilo dokázat, že i případné nalezené chyby měly vliv na konečné volební výsledky. Pravidla pro sčítání korespondenčních hlasů jsou každopádně v každém státě, kde je taková volba umožněna, legitimně schválena a jejich dodržování je pod přísnou kontrolou.

Pochybovači poukazují na to, že v důležité Pennsylvánii a Georgii, především v jejich hustě obydlených volebních obvodech, kde je soustředěna převážně či výhradně afroamerická populace, letos skutečně výrazná většina voličů volila korespondenčně a on-line Bidena. Ani na tom není nic podezřelého.

Z dostupných informací vyplývá, že demokratický volební tým se letos snažil silně motivovat afroamerické voliče, aby se účastnili voleb a využili přitom (i s ohledem na koronavirovou pandemii) tuto pohodlnější možnost volby. Byl si zjevně vědom, že když se je takto podaří zmobilizovat, mohou tím zpečetit Bidenovo volební vítězství.

Leccos napovídá i televizní rozhovor senátora Sanderse poskytnutý před volbami, který v něm takový výsledek s chladnou jistotou předpovídal. Včetně toho, že první sčítání v těchto státech, kdy se budou sčítat jen hlasy osobně se účastnících voličů, bude ukazovat na vítězství Trumpa a ten neodolá, aby se předčasně prohlásil za vítěze, i když se nakonec ukáže, že díky „absentee ballots“ tam vyhraje Biden.

Pokud neexistovala propracovaná strategie Bidenova volebního týmu, jak skrze „absentee ballots“ pojistit jeho vítězství, pak je Sanders geniální věštec. Každopádně nelze vůbec pochybovat, že taková strategie tady byla a Bidenově volebnímu týmu lze jen poblahopřát, že byl předvídavý a pro vítězství Bidena odvedl mezi Afroameričany skvělou práci.

Systém pojistek

Když přihlédneme k těmto vcelku snadným vysvětlením výsledků letošních amerických prezidentských voleb, tak nářky trumpistů o „ukradeném volebním vítězství“ znějí tragikomicky. Výsledky byly leckde velmi těsné, a to jistě konspiračním teoriím nahrává. Jejich stoupenci ale, jako vždy, přehlížejí zjevná fakta a staví na horečnatých přeludech.

V případě amerických prezidentských voleb navíc zcela ignorují pojistky, kterými může americký volební systém volební výsledky kontrolovat. Při rozdílu půl procenta a méně hlasů v každém státě se musí automaticky přepočítat, což se nyní děje v Georgii a může se to ještě stát i v Arizoně.

V každém státě mohou být výsledky přepočítány z rozhodnutí místních soudů, pokud se na ně kdokoli obrátí s relevantním podezřením, že sčítání hlasů nebylo regulérní. Zatím žádný ze soudů, u kterých byly podány stížnosti Trumpových advokátů, jim ale nevyhověl.

Předvolební průzkumy

Konspirační teorie o „ukradeném“ Trumpově vítězství ale neskončí ani po eventuálních soudních přezkumech volebních výsledků. Zklamání konzervativců v Americe a všude ve světě, u nás pánů Okamurů, Xaverů Veselých, Klausů, Tlustých, Babišů, Fištejnů, kteří se modlili za vítězství Trumpa a také si na něj byli ochotni i vsadit, je a zůstane hluboké a nelíčené.

Své si zkusí i „podplacené“ agentury měřící potenciální volební výsledky. Předvolební výzkumy se opět příliš netrefily, když mnohem více nahrávaly demokratickému kandidátovi. Vysvětlení, proč předpovědi volebních výsledků ztrácejí v poslední době na přesnosti, a nejen v Americe, by si zasloužilo hlubší zkoumání, do kterého by měly agentury investovat. Jinak ztratí kredit a jejich práci nebude brát nikdo vážně.

Ostatně si myslím, že pokud platí to, co bylo řečeno o zajištění (nejen) afroamerických hlasů Bidenovým volebním štábem prostřednictvím korespondenčního a on-line hlasování, demokratický kandidát se tentokrát na předvolební průzkumy asi příliš nespoléhal. Co je zatím zřejmé, že s nástupem populistů a s rostoucí nedůvěrou k tradičním mainstreamovým stranám dynamika volebního rozhodování podléhá stále nahodilejším faktorům.

To ale není důvod obviňovat agentury, rozhodně ne ty prestižní, z podvodů a manipulací. Jde spíše o metodologický problém; v Americe o problém o to větší, že jde o obrovskou federaci, jejíž státy a oblasti jsou často kulturně a demograficky velmi rozdílné a se specifickými úpravami volebních pravidel.

    Diskuse