Tak je to tady, konečně jsme se dočkali. Ve středu začíná úvodní schůze nového Kongresu USA, na níž budou mít stoupenci Donalda Trumpa poslední možnost zvrátit loňský volební výsledek. Jde tu pochopitelně o poslední politickou možnost; u soudů ale trumpovci stále nic nedokázali a vojenské puče nemají v USA tradici. Již brzy tak bude zřejmě celá americká povolební eskapáda za námi.

Prakticky vzato má Kongres na první schůzi vyhlásit výsledky hlasování Sboru volitelů, a to za přítomnosti obou svých komor — de facto tedy vyhlašuje oficiální výsledky loňské volby amerického prezidenta. Poslanci a senátoři mají přitom právo vznést písemnou námitku vůči každému jednomu z 538 hlasů, které členové Sboru volitelů odevzdali. Pokud námitku podpoří jak poslanec, tak senátor, Kongres o ní debatuje, a následně o ní hlasují obě komory separátně. Jestliže ji pak schválí většina v Senátu i většina ve Sněmovně, příslušný hlas neplatí.

Uvedené procesy v Kongresu bývají obvykle jen ceremoniální. Teoreticky ale může být postupně zneplatněna taková část volitelských hlasů, že žádný z kandidátů nedosáhne potřebné nadpoloviční většiny, tedy 270 Kongresem uznaných volitelských hlasů. O novém prezidentovi pak rozhoduje nouzově Sněmovna reprezentantů.

Jaká je šance, že se Trumpoa podaří udržet takto přes Kongres u moci? Minimální. Demokratická strana skutečného vítěze loňských voleb Joa Bidena má ve Sněmovně většinu, Biden získal ve Sboru volitelů pohodlných 306 volitelských hlasů, a navíc by šlo o netradiční proceduru — kongresmani volili prezidenta USA naposledy v roce 1824. Trumpova popularita mezi řadovými republikány je ovšem tak velká, že část zákonodárců bude i přesto za prezidentovu pravdu bojovat, a to okázale.

Čekejme velké vášně. Čekejme bouření v sále i v ulicích. Avšak i když půjde nejspíše jenom o divadlo, o současné americké politice mnoho důležitého odhalí. Zde jsou tipy, co sledovat zejména.

Jak se republikáni rozštěpí

První téma se samo nabízí: v nové 345členné Sněmovně reprezentantů bude 212 republikánů — o patnáct více než v té předchozí. Kolik z nich se postaví rovnou za Trumpův blud o ukradeném vítězství a kolik uzná skutečný výsledek? Odpověď na tuto otázku naznačí, jaká bude nejméně v příštích dvou letech v americké politice atmosféra.

Zajímavé bude též sledovat, jak velká část republikánů bude požadovat „jen“ další kontroly hlasů, přepočty či vyjasnění, a jaká bude hovořit rovnou o zfalšovaných volbách. Zde půjde o důležitou informaci o situaci ve vlastní Republikánské straně, respektive o pevnosti Trumpovy pozice.

Chování lídrů, nové osobnosti

Specifickou pozornost si zaslouží výkon, jaký předvedou nejvýraznější představitelé současných republikánů: senátoři Ted Cruz, Tom Cotton, Marco Rubio, Tim Scott či Lindsey Graham, a samozřejmě Mitch McConnell, dosavadní lídr senátní většiny. Velmi sledovaná bude i role, jakou sehraje Trumpův viceprezident Mike Pence, jenž bude schůzi předsedat. O většině z těchto politiků se mluví jako o možných Trumpových nástupcích. Bude se snažit některý z nich vyniknout nad ostatní i teď? A jakým způsobem?

Jak do Senátu, tak do Sněmovny navíc po loňských volbách nastupují noví lidé. U republikánů víme, že drtivá většina z nich stála v minulosti jasně za Trumpem. Budou dávat svou loajalitu okázale najevo stále, respektive i nyní, nebo se posunou k republikánskému mainstreamu?

A je tu i opačné hledisko: kdo z demokratů — a možná i z republikánů — se snahám trumpovců na schůzi nejznamenitěji postaví? Rozhoří se skutečná vřava, nebo se bude Bidenova strana držet spíše zpátky? Jak se zachová mainstream a jak levice? To jsou důležité otázky zase pro poměry u demokratů.

Pouze demonstrace, nebo i strategie?

Asi nejdůležitější otázka pro vlastní průběh schůze zní: Mají zákonodárci, kteří chtějí hájit Trumpův narativ, i nějakou reálnou strategii, nebo chtějí vše pojmout jen jako demonstraci? Jak už zmíněno výše, šance, že by si prezident udržel moc, je minimální. Přijdou však jeho stoupenci s něčím, k čemu mají už vymyšlen alespoň druhý krok? A jestli ano — jak budou organizovaní a jak disciplinovaní?

A totéž opět — třebaže v menší míře — bude záhodno sledovat i u demokratů. Budou na schůzi proti trumpistům vystupovat nějaké zorganizované frakce či skupiny s nějakým plánem, nebo se bude ozývat jen každý spontánně a sám za sebe?

Dění v ulicích a reakce veřejnosti

Společná schůze Kongresu probíhá v Kapitolu ve Washingtonu D. C. V ulicích města chtějí přitom demonstrovat souběžně stoupenci Donalda Trumpa i jeho odpůrci. Zvláště u trumpistů bude zajímavé, kolik se jich ukáže a jakou formou se ozvou. Předběžné zprávy se věnovaly zejména prohlášením různých krajněpravicových a militantních skupin. To ale nemusí odpovídat realitě. Ukáží se ve velkém i řadoví stoupenci dosluhujícího prezidenta? A odhodlá se někdo i k násilí?

Z dlouhodobého hlediska nejpodstatnější bude pak přirozeně otázka, jak na vše — tedy na schůzi i protesty — zareaguje americká veřejnost. Země žije dnes především covidem, na nějž v současnosti umírá 3600 Američanů denně. Donald Trump si přesto stále drží podporu nad čtyřicet procent. A nejméně dvě třetiny republikánů jsou přesvědčené, že po právu by měl prezidentem zůstat. Změní se po aktuální schůzi pohled alespoň části z nich? Anebo přesněji: smíří se s Bidenovým nástupem alespoň pasivně, či dají najevo svoje rozhořčení?

Dozvuky Georgie

Jen den před středečním zahájením schůze proběhly v USA ještě veledůležité dodatkové volby do Senátu v jižanské Georgii. Podle dosavadních výsledků se zdá, že v nichž zvítězili demokraté, a zajistili si tak senátní většinu. Donlad Trump nicméně již předem zpochybňoval regulérnost i těchto voleb. Nyní se k němu připojí zřejmě další republikáni. Promítne se nějak spor nad georgijskými výsledky do pojednávané schůze? Budou se například dosavadní georgijští senátoři — republikáni David Perdue a Kelly Loefflerová — dožadovat práva na účast?

V pensylvánském Senátu je čerstvý případ, kdy republikánská většina odmítá uznat zisk mandátu pro demokratického kolegu. Došla krize v americkém systému vlivem Trumpovat působení již tak daleko, že by se něco podobného mohlo zopakovat i ve federálním Senátu?

Co sám Donald Trump

Je tu konečně neznámá ohledně reakce Trumpa samotného. Podle některých kuloárních zpráv přijme faktickou porážku tím, že ohlásí kandidaturu pro volby 2024. Podle jiných bude dál kalit pomyslnou vodu, a to všemi možnými způsoby až do Bidenovy inaugurace. Objevují se také hlasy, že by se mohl začít mstít všem, kdo ho na schůzi nepodpoří. A dílčí názory dokonce naznačují, že může svůj hněv ventilovat i do praktické politiky — možná i zkomplikovat Bidenovi nástup do úřadu nějakou další krizí, například útokem na jaderná zařízení v Íránu.

Ať tak či tak, otázka posledních dní Donalda Trumpa v úřadu je další zásadní věcí, v níž bychom měli mít po skončení aktuální schůze Kongresu jasněji. Je velmi pravděpodobné, že letošní povolební etuda v USA za den dva skončí. Nyní uvidíme jak.