Americkou politiku, média i samotný Hollywood ovládají pedofilové uctívající Satana. Obchodují s dětmi, které nejdříve omámí drogami a pak je rituálně zavraždí. Do těchto tajných struktur (takzvaný deep state) jsou zapletení i Hillary Clintonová, Barack Obama nebo George Soros.

Proti nim tu stojí neohrožený americký prezident Donald Trump, muž zachraňující svět. Se svými spiklenci komunikuje mimo jiné nošením růžové kravaty, kterou upozorňuje na nutnost záchrany malých dětí, nebo překlepy ve svých tweetech, jež jsou ve skutečnosti šiframi.

Ptáte se, co to má být? Jde o výběr několika konspiračních teorií se souhrnným označením QAnon, který si ve Spojených státech získal již statisíce lidí a v posledních týdnech dominoval titulkům (nejen) amerických médií.

Clintonová jí děti, pandemie je hoax

První příspěvky podepsané písmenem Q se objevily na internetových fórech 4chan a 8chan už v roce 2017. Diskusní prostor původně určený fanouškům japonských komiksů se postupně proměnil v hnízdo konspiračních teorií americké alt-right scény (tedy takzvané alternativní pravice). Ačkoli FBI před rokem vyhodnotila QAnon jako teroristickou hrozbu, vzhledem k nízkému počtu podporovatelů zůstala tato teorie spíše na okraji zájmu veřejnosti.

To se však změnilo s pandemií COVID-19. Podle BBC se v jejím průběhu zvedl počet členů na facebookových skupinách zabývajících se QAnon teoriemi až o sedm set procent a dosáhl až milionu členů. Lidé s transparenty nesoucími písmeno Q se začali čím dál častěji objevovat i v offline prostoru na demonstracích nebo politických shromážděních.

Koronavirus jako akcelerátor

Obzvláště v době před americkými prezidentskými volbami, ale i kvůli bagatelizaci pandemie se stala tato komplexní konspirační teorie reálnou hrozbou. Proto na ni zareagovaly největší sociální sítě. Na první vlnu v srpnu, kdy Instagram omezil na deset tisíc účtů a Facebook smazal bezmála osm set souvisejících skupin a omezil činnost dalších téměř dvou tisíc, navázala firma znovu začátkem října. Rozhodla se svůj přístup ještě zpřísnit a zakázat všechny QAnon účty na svých platformách.

„Lidé hledali vysvětlení toho, co se kolem nich děje. Najednou byli zavření doma, strávili hodně času online, byli tomu neustále vystaveni,“ zhodnotila pro BBC Aoife Gallagher, analytička z Institutu pro strategický dialog, proč čísla sledujících QAnon v průběhu pandemie tak rapidně vzrostla.

Výsledky výzkumu vědeckého týmu Samuliho Laata z finské Univerzity v Turku ukázaly, že sdílení dezinformací v souvislosti s nemocí COVID-19 nebylo primárně ovlivněno strachem o vlastní zdraví, ale přílišným množstvím často protichůdného obsahu.

„Přehlcení informacemi, obzvláště v nové situaci, dokáže přetížit naši kognitivní kapacitu a spustit evoluční instinkt vrátit se do bezpečí, daleko od obtížně konceptualizovatelných sdělení. Jakmile jsou lidé z přemíry informací unaveni, snižuje se jejich obezřetnost i snaha dohledávat si zdroje,“ píše se ve výzkumu.

Náhody neexistují

Kánon konspiračních teorií QAnon se začátkem letošního roku rozrostl o nové teze — že za pandemií stojí Bill Gates, že COVID-19 ohrožuje pouze pedofily nebo že vakcína proti nemoci obsahuje mikročipy.

Jak je ale možné natolik bizarním teoriím uvěřit? Podle psychologa a výzkumníka z Vrijské univerzity v Amsterdamu Jana-Willema van Prooijena je tendence věřit konspiračním teoriím hluboce zakořeněná v lidské psychice. A netýká se jen moderní digitální doby. Strach z existence ďábelských sil, které chtějí ubližovat dobrým lidem, nás doprovází od pradávna.

Jedná se o výsledek evolučních procesů. Lidé se děsí představy, že je ohrožují síly mimo jejich kontrolu, síly, kterým nelze porozumět. Nejistota je ještě děsivější než sice zlý, ale přesto srozumitelný nepřítel. Pocit strachu navíc doprovází bezmoc a pesimismus. Pokud je člověk naopak naštvaný, cítí se optimističtěji. Strach mizí, pokud víme, čemu čelíme, pokud náš nepřítel nabývá jasných obrysů.

Jak napsal Eric Levitz pro časopis New York, i při nedávných kalifornských požárech měli někteří lidé tendenci obviňovat z nich členy hnutí Antifa, nikoli nepředvídatelnou a nekontrolovatelnou klimatickou změnu.

QAnon jako životní styl

„Všechno, co spiklenecké teorie dělají, je, že zjednodušují a vysvětlují. Lidé totiž chtějí rozumět tomu, co se kolem nich děje. Pokud by je to nezajímalo, nezajímaly by je ani konspirační teorie,“ vysvětlil pro Deník N politolog Jan Charvát specializující se na politický extremismus.

Ačkoli by mohlo v boji proti dezinformacím pomoci lepší vzdělávání společnosti, nejedná se podle Charváta o jediný lék. Není totiž pravda, že by lidé podléhající konspiračním teoriím vzdělaní nebyli nebo že by netoužili po dalších informacích. Čtou a zajímají se. Tráví hodiny na internetu, investují ohromné množství energie do hledání utajených významů v tweetech amerického prezidenta, zcela však odmítají relevantní zdroje, jako jsou vědecké výzkumy nebo média hlavního proudu.