Případ QAnon: spikleneckým teoriím v krizi propadá stále více lidí
Eliška OlšákováPandemie koronaviru není nebezpečná pouze ze zdravotního hlediska. Doprovází ji také epidemie dezinformací, která mimo jiné přivedla do veřejné debaty okrajové konspirační hnutí QAnon, píše v Sedmé generaci Eliška Olšáková.
Americkou politiku, média i samotný Hollywood ovládají pedofilové uctívající Satana. Obchodují s dětmi, které nejdříve omámí drogami a pak je rituálně zavraždí. Do těchto tajných struktur (takzvaný deep state) jsou zapletení i Hillary Clintonová, Barack Obama nebo George Soros.
Proti nim tu stojí neohrožený americký prezident Donald Trump, muž zachraňující svět. Se svými spiklenci komunikuje mimo jiné nošením růžové kravaty, kterou upozorňuje na nutnost záchrany malých dětí, nebo překlepy ve svých tweetech, jež jsou ve skutečnosti šiframi.
Ptáte se, co to má být? Jde o výběr několika konspiračních teorií se souhrnným označením QAnon, který si ve Spojených státech získal již statisíce lidí a v posledních týdnech dominoval titulkům (nejen) amerických médií.
Clintonová jí děti, pandemie je hoax
První příspěvky podepsané písmenem Q se objevily na internetových fórech 4chan a 8chan už v roce 2017. Diskusní prostor původně určený fanouškům japonských komiksů se postupně proměnil v hnízdo konspiračních teorií americké alt-right scény (tedy takzvané alternativní pravice). Ačkoli FBI před rokem vyhodnotila QAnon jako teroristickou hrozbu, vzhledem k nízkému počtu podporovatelů zůstala tato teorie spíše na okraji zájmu veřejnosti.
To se však změnilo s pandemií COVID-19. Podle BBC se v jejím průběhu zvedl počet členů na facebookových skupinách zabývajících se QAnon teoriemi až o sedm set procent a dosáhl až milionu členů. Lidé s transparenty nesoucími písmeno Q se začali čím dál častěji objevovat i v offline prostoru na demonstracích nebo politických shromážděních.
Koronavirus jako akcelerátor
Obzvláště v době před americkými prezidentskými volbami, ale i kvůli bagatelizaci pandemie se stala tato komplexní konspirační teorie reálnou hrozbou. Proto na ni zareagovaly největší sociální sítě. Na první vlnu v srpnu, kdy Instagram omezil na deset tisíc účtů a Facebook smazal bezmála osm set souvisejících skupin a omezil činnost dalších téměř dvou tisíc, navázala firma znovu začátkem října. Rozhodla se svůj přístup ještě zpřísnit a zakázat všechny QAnon účty na svých platformách.
„Lidé hledali vysvětlení toho, co se kolem nich děje. Najednou byli zavření doma, strávili hodně času online, byli tomu neustále vystaveni,“ zhodnotila pro BBC Aoife Gallagher, analytička z Institutu pro strategický dialog, proč čísla sledujících QAnon v průběhu pandemie tak rapidně vzrostla.