Vážený pane Zuckerbergu,

nedávno jste v článku pro Financial Times napsal, že „Facebook nečeká na regulace“ a že „nadále dělá pokroky“ při řešení problémů, jako je šíření dezinformací ve volebních kampaních či zveřejňování nevhodného obsahu na vašich platformách. Přestože popisujete nové taktiky a investice v boji s uvedenými problémy, musím vám s hlubokým znepokojením sdělit, že dosavadní akce Facebooku jsou vzhledem k jeho bezprecedentnímu globálnímu vlivu nedostačující.

Dnes má Facebook na svých platformách, k nimž počítáme Messenger, WhatsApp a Instagram, 2,9 miliardy uživatelů. V desítkách zemí má Facebook bezkonkurenční moc ovlivňovat pravidla demokracie a obsah veřejné debaty, a tudíž ovlivňovat volby. Znepokojuje mě to proto, že Facebook jako americká společnost nepodnikl dostatečné kroky, aby zabránil svým platformám v podkopávání základních demokratických hodnot.

Bráno globálně, míra zneužívání platforem Facebooku je čím dál tím větší. Loni vydal Oxford Internet Institute zprávu, podle níž v roce 2019 zorganizovaly vlády a politické strany „manipulativní kampaně s využitím platforem sociálních médií“ v sedmdesáti zemích světa (oproti osmadvaceti státům v roce 2017 a osmačtyřiceti v roce 2018).

Oxfordský institut dospěl k závěru, že přinejmenším šestadvacet autoritářských režimů využilo sociální média jako „nástroj informační kontroly... [a] k potlačování základních lidských práv, diskreditaci politické opozice a k utlumení nesouhlasných názorů”. Zpráva také uvádí, že právě Facebook byl v daném období pro autoritářské režimy nejoblíbenější volbou.

Případ za případem se ukazuje, že pokusy Facebooku situaci řešit nepostačují. Facebook údajně podnikl kroky k omezení dezinformací jak před brazilskými prezidentskými volbami v roce 2018, tak před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Přesto sedmaosmdesát procent v Evropě dotázaných uživatelů uvedlo, že na platformě fake news týkající se voleb viděli.

Podle zpráv v médiích sama vlastní analýza Facebooku odhalila, že nedokázal zamezit rozsáhlému šíření dezinformací před volbami. Podle průzkumu, který před volbami do Evropského parlamentu provedla v osmi evropských zemích občanská organizace Avaaz, zaznamenaly dezinformace na Facebooku tři čtvrtiny dotázaných. I Evropská komise kritizovala netransparentnost Facebooku, co se efektivity kroků omezujících šíření dezinformací týče.

Zaměstnanci Facebooku na Filipínách školili kampaň Rodriga Duterteho, která pak platformu využila k šíření dezinformací, mimo jiné k šíření falešné informace o podpoře od papeže a nahrávky s explicitním sexuálním obsahem falešně označující jeho politického konkurenta. Od svého zvolení platí prezident Duterte armády online trollů, působících na Facebooku, za obtěžování a vydírání novinářů a představitelů politické opozice a za šíření dezinformací o nich.

Facebook v reakci na kritiku sice uspořádal workshopy, které se zabývaly bezpečností a digitální gramotností, a najal více zaměstnanců mluvících tagalštinou (jeden z jazyků používaných na Filipínách — pozn. překladatele). Novináři mají ovšem nadále za to, že Facebook „neudělal nic k překonání základního problému, který spočívá v tom, že ke lžím přistupuje stejně jako k pravdě a umožňuje je tak dál šířit... Buď je to nedbalost, anebo přímo spoluvina na státem sponzorovaném rozsévání nenávisti.“

Armádní velitelé v Myanmaru používali Facebook od roku 2012 k eskalaci napětí mezi tamní buddhistickou většinou a menšinou muslimských Rohingů. Podle zprávy OSN sehrál Facebook „rozhodující roli“ v přípravě podmínek k vojenskému útoku v roce 2016, který vyhnal z domovů na 700 tisíc lidí.

Facebook byl údajně na popsaná rizika upozorněn už v roce 2013, ale v průběhu následujících dvou let najal pouze čtyři barmské mluvčí, kteří měli kontrolovat obsah tvořený 7,3 miliony tamějších aktivních uživatelů. V uvedeném období Facebook také přiznal, že jeho systémy nezvládají dobře interpretaci barmských textů, což identifikaci projevů nenávisti ještě ztěžovalo.

Už jen uvedené příklady vzbuzují obavy. Případy Myanmaru a Filipín ukazují, jaká rizika pramení z expanze nových platforem bez vybudování místní infrastruktury, která by mírnila dopady projevů nenávisti a jiných nebezpečných tendencí. A přestože v Brazílii a v Evropě Facebook podnikl kroky, které si kladly za cíl omezit šíření a dopad dezinformací před volbami, ukázalo se, že jeho opatření nebyla adekvátní.

Před zásadně důležitými volbami v roce 2020, a to nejen těmi ve Spojených státech, ale také v Egyptě, Gruzii, Iráku či na Srí Lance, Facebook musí hbitě přijmout robustnější opatření, která si vezmou ponaučení z výše uvedených případů a znemožní zneužívání jeho platforem. Žádám vás o odpovědi na následujícím otázky, a to nejpozději do 1. dubna 2020:

• Jaké kroky Facebook podniká, aby zamezil virálnímu šíření dezinformací a projevů nenávisti?
• Jak se Facebook poučil z nezdaru svých snah omezovat zkoordinované podvodné kampaně před brazilskými a evropskými volbami? Jaké nové investice, taktiky či další opatření Facebook na základě obou případů přijme?
• Jak přistupuje Facebook k dezinformacím šířeným představiteli vlád či z účtů sponzorovaných státy? Upravuje v daných případech své algoritmy doporučující obsah?
• Kolik kontrolorů obsahu jste najali pro různé světové jazyky, kterými vaši uživatelé hovoří?
• Jaké kroky Facebook podniká ke zvýšení své schopnosti interpretovat texty v jiných jazycích, aby automatizované systémy dokázaly identifikovat škodlivý obsah, který je v rozporu s vašimi uživatelskými „zásadami komunity“?
• Má Facebook informace o tom, jak dlouho v průměru v jednotlivých zemích zůstává závadný obsah online, než je odstraněn?
• Provádí Facebook hlubší analýzy trhů, na které vstupuje, například audity v otázce lidských práv? Pokud ano, jak často je aktualizuje?
• Jaké kroky plánuje Facebook učinit nad rámec uplatňování současných „zásad komunity“, aby na svých platformách ochránil před vyhrožováním a obtěžováním ohrožené skupiny obyvatelstva, mezi něž patří novináři či etnické, rasové a náboženské menšiny?

Přeložil JAKUB KRAHULEC