Zaměstnanci Facebooku v roce 2012 zvažovali, že prodají největším inzerentům nakupujícím u digitální platformy reklamu neomezený přístup k datům svých uživatelů. Inkriminující e-maily získal od Facebooku výbor britského parlamentu pro internet, kulturu, média a sport v rámci posuzování žaloby, jež proti sociální síti podala americká softwarová společnost Six4Three.

Ze zveřejněné komunikace mezi zakladatelem a ředitelem společnosti Markem Zuckerbergem a dalšími vrcholnými představiteli firmy vyplývá, že firma otevřeně uvažovala o prodeji osobních dat uživatelů přímo inzerentům, a záměru se vzdala teprve po dvou letech. Na světlo díky jejímu zveřejnění ovšem vychází i celá řada dalších kontroverzních praktik, k nimž se společnost ve své honbě za ziskem propůjčila.

Nevybíravý boj s konkurencí

Kupříkladu v roce 2015 začala firma soustavně z telefonů svých uživatelů s operačním systémem Android stahovat metadata o jejich hovorech a textových zprávách, aby tak mohla lépe zkoumat jejich komunikační návyky. Snažila se přitom, aby bylo pro uživatele co nejtěžší se o těchto změnách dozvědět.

Její zaměstnanci proto řešili, jak data získávat, aniž by museli žádat uživatele o svolení. Současně si uvědomovali, že taková praxe je  „z reputačního hlediska velmi riziková“, protože by se o věc mohl začít zajímat nějaký „podnikavý novinář.“

Další informace se týkají způsobu, jakým se Facebook zbavuje konkurence a snaží se o dosažení v podstatě monopolního postavení na trhu. V roce 2013 kupříkladu firma využívala VPN aplikaci Onavo, aby sledovala údaje o využívání jiných aplikací na iPhonech svých uživatelů.

Protože veškeré používání internetu skrz iPhony s touto aplikací šlo následně přes servery Facebooku, mohla firma odhalit rychle rostoucí konkurenční aplikace a zlikvidovat je. To se stalo typicky WhatsAppu, chatovací službě, jejíž počet uživatelů v roce 2013 překonal Messenger vlastněný Facebookem. Neuběhl ani rok a digitální gigant si konkurenta prostě koupil.

Když ve stejném roce Twitter spustil aplikaci Vine pro sdílení krátkých videí, Facebook jí zablokoval přístup k hledání přátel skrz svou databázi, aby tak zpomalil její rychlý růst. Nevybíravý zákrok proti konkurenci schválil Zuckerberg osobně.

A přestože v roce 2015 přístup třetích stran k uživatelským datům konečně omezil, zachoval jej pro některé velké partnery, jež považoval za důležité, jako byla internetová televize Netflix, taxislužba Lyft či turistická ubytovací platforma Airbnb.