Zveřejněné e-maily Facebooku odhalují, jak chtěla firma kšeftovat s daty uživatelů

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Zaměstnanci Facebooku v roce 2012 zvažovali, že prodají největším inzerentům nakupujícím u digitální platformy reklamu neomezený přístup k datům svých uživatelů. Inkriminující e-maily získal od Facebooku výbor britského parlamentu pro internet, kulturu, média a sport v rámci posuzování žaloby, jež proti sociální síti podala americká softwarová společnost Six4Three.

Ze zveřejněné komunikace mezi zakladatelem a ředitelem společnosti Markem Zuckerbergem a dalšími vrcholnými představiteli firmy vyplývá, že firma otevřeně uvažovala o prodeji osobních dat uživatelů přímo inzerentům, a záměru se vzdala teprve po dvou letech. Na světlo díky jejímu zveřejnění ovšem vychází i celá řada dalších kontroverzních praktik, k nimž se společnost ve své honbě za ziskem propůjčila.

Nevybíravý boj s konkurencí

Kupříkladu v roce 2015 začala firma soustavně z telefonů svých uživatelů s operačním systémem Android stahovat metadata o jejich hovorech a textových zprávách, aby tak mohla lépe zkoumat jejich komunikační návyky. Snažila se přitom, aby bylo pro uživatele co nejtěžší se o těchto změnách dozvědět.

Její zaměstnanci proto řešili, jak data získávat, aniž by museli žádat uživatele o svolení. Současně si uvědomovali, že taková praxe je „z reputačního hlediska velmi riziková“, protože by se o věc mohl začít zajímat nějaký „podnikavý novinář.“

Další informace se týkají způsobu, jakým se Facebook zbavuje konkurence a snaží se o dosažení v podstatě monopolního postavení na trhu. V roce 2013 kupříkladu firma využívala VPN aplikaci Onavo, aby sledovala údaje o využívání jiných aplikací na iPhonech svých uživatelů.

Protože veškeré používání internetu skrz iPhony s touto aplikací šlo následně přes servery Facebooku, mohla firma odhalit rychle rostoucí konkurenční aplikace a zlikvidovat je. To se stalo typicky WhatsAppu, chatovací službě, jejíž počet uživatelů v roce 2013 překonal Messenger vlastněný Facebookem. Neuběhl ani rok a digitální gigant si konkurenta prostě koupil.

Když ve stejném roce Twitter spustil aplikaci Vine pro sdílení krátkých videí, Facebook jí zablokoval přístup k hledání přátel skrz svou databázi, aby tak zpomalil její rychlý růst. Nevybíravý zákrok proti konkurenci schválil Zuckerberg osobně.

A přestože v roce 2015 přístup třetích stran k uživatelským datům konečně omezil, zachoval jej pro některé velké partnery, jež považoval za důležité, jako byla internetová televize Netflix, taxislužba Lyft či turistická ubytovací platforma Airbnb.

Co odhalení znamenají

„Facebook zaujal vůči konkurenčním aplikacím tak agresivní postoj, že to mnohdy vedlo k jejich krachu,“ popsal Guardianu poslanec Damian Collins, předseda výboru, který emaily zveřejnil. „Je jasné, že jednou z hlavních motivací těchto změn byl záměr zvýšit příjem firmy z poplatků, které jim vývojáři jiných aplikací platí,“ uvádí dále poslanec.

Podle analýzy Guardianu e-maily po celé řadě předchozích skandálů dokazují, jak propastný rozpor panuje mezi obrazem dobromyslné sociální sítě propojující lidi po celém světě, který se o sobě firma pokouší vytvořit, a realitou brutální honby za ziskem, v jejímž rámci uživatelé a jejich osobní údaje představují pouhé zboží prodávané inzerentům.