Společnost Facebook je opředena skandály spojenými s nakládáním s osobními údaji svých uživatelů možná nejvíc ze všech velkých technologických firem. Že se Facebook s přístupem k osobním údajům nikdy příliš „nepáral“, ostatně ukazuje i to, že majitel korporace Mark Zuckerberg již v roce 2010 prohlásil soukromí za v podstatě mrtvý koncept, o nějž nikdo nestojí.

V posledních letech v souvislosti s aférami a odlivem uživatelů sice obrací s tím, že místo virtuálního náměstí chce budovat virtuální obýváky, kde by se lidé mohli společně setkávat a užívat si soukromí, nicméně je jasné, že u každého setkání bude tak trochu i on sám. Hlad po datech je prostě neukojitelný a kvalitnější data lze jistě získávat spíše ve virtuálním obýváku, kde se lidé cítí méně sledováni, nežli v tom skutečném — ačkoli je tomu, alespoň pokud jde o sběr dat ze strany Facebooku, přesně naopak.

Nově nastoupenou cestu, která by měla ctít soukromí uživatelů, má prezentovat i ukončení sběru biometrických údajů pro rozpoznávání tváří, které na počátku listopadu oznámil na firemním blogu viceprezident Facebooku pro umělou inteligenci Jerome Pesenti. Facebook původně sbíral šablony tváří všech uživatelů. Po zásahu irského úřadu pro ochranu osobních údajů v roce 2011 tak začal v zemích Evropské unie činit, jen pokud se pro to uživatel sám rozhodl.