Společnost Facebook je opředena skandály spojenými s nakládáním s osobními údaji svých uživatelů možná nejvíc ze všech velkých technologických firem. Že se Facebook s přístupem k osobním údajům nikdy příliš „nepáral“, ostatně ukazuje i to, že majitel korporace Mark Zuckerberg již v roce 2010 prohlásil soukromí za v podstatě mrtvý koncept, o nějž nikdo nestojí.

V posledních letech v souvislosti s aférami a odlivem uživatelů sice obrací s tím, že místo virtuálního náměstí chce budovat virtuální obýváky, kde by se lidé mohli společně setkávat a užívat si soukromí, nicméně je jasné, že u každého setkání bude tak trochu i on sám. Hlad po datech je prostě neukojitelný a kvalitnější data lze jistě získávat spíše ve virtuálním obýváku, kde se lidé cítí méně sledováni, nežli v tom skutečném — ačkoli je tomu, alespoň pokud jde o sběr dat ze strany Facebooku, přesně naopak.

Nově nastoupenou cestu, která by měla ctít soukromí uživatelů, má prezentovat i ukončení sběru biometrických údajů pro rozpoznávání tváří, které na počátku listopadu oznámil na firemním blogu viceprezident Facebooku pro umělou inteligenci Jerome Pesenti. Facebook původně sbíral šablony tváří všech uživatelů. Po zásahu irského úřadu pro ochranu osobních údajů v roce 2011 tak začal v zemích Evropské unie činit, jen pokud se pro to uživatel sám rozhodl.

Nyní by mělo sběru takovýchto dat skončit a více než miliarda šablon obličejů, které se k rozpoznávání používaly, by se měla zlikvidovat. Je to reakce na obří pokutu, kterou Facebook dostal právě za zpracování biometrických dat v USA.

Zní opravdu dobře, že by se této obrovské databáze biometrických dat, v níž je dnes zhruba třináct procent světové populace, byla společnost jako Facebook ochotna vzdát. Není ale uvedený obrat směrem k soukromí uživatelů jen dobře mířenou propagandou spojenou s přejmenováním Facebooku a proklamovaným začátkem nové éry?

Konec biometriky u Facebooku má hned několik „ale“, kvůli nimž zatím není důvod k oslavám. Předně není vůbec jasné, jakých všech služeb patřících do portfolia Facebooku, respektive nově Mety, by se mělo ukončení využívání biometriky a mazání dat týkat.

Přitom zde nejde jenom o služby spadající pod holding Facebooku, jako je třeba Instagram, WhatsApp a další, ale i o společnosti, které využívaly sociální sítě jako zásobárnu osobních údajů pro své vlastní produkty. Big data ze sociálních sítí se různými způsoby analyzovaly a využívaly.

Vedle známé společnosti Cambridge Analytica, která využívala data uživatelů Facebooku k ovlivňování volebních preferencí, lze uvést méně známou společnost Clearview AI, která v minulosti stáhla miliardy fotografií uživatelů z veřejně přístupných zdrojů na internetu, zejména ze sociálních sítí, jako je právě Facebook, Instagram, LinkedIn nebo Youtube, a vytvořila obří databázi biometrických údajů, kterou využívají zejména bezpečnostní složky.

Právě k činnosti obdobných společností, které při nakládání s osobními údaji vždy minimálně balancovaly na hraně legality, vytvořil Facebook prostor a dlouho nijak nebránil jejich činnosti. Případ Clearview AI pak ukazuje, jak data nahraná uživateli na Facebook jsou prostřednictvím produktů Clearview AI nakonec systematicky využívána bezpečnostními složkami pro biometrickou identifikaci osob, která se snad všude na světě včetně Evropy rozvíjí v tuto chvíli dosti živelně.

V praxi tak tato obří kolekce soukromých dat supluje databáze, jejichž vytvoření by bezpečnostní složky před občany v demokratických zemích obhájily jen stěží. Facebook se tak stal nejen obří továrnou na zpracování osobních údajů, ale navíc i zásobárnou dat, z níž si mohli jiní nekontrolovaně čerpat. I kdyby chtěl Facebook sebevíc, tak zpětnou kontrolu nad daty, která už zobchodoval, už nezíská. Tak už to ve světě internetu chodí.

Dalším bodem, kterého bychom si měli všímat, je odůvodnění, proč se vlastně Facebook rozhodl svoji biometrickou databázi smazat. Zjevně jde totiž o nejistotu, kam se bude vyvíjet zákonodárství regulující umělou inteligenci a využití biometriky.

Pesenti sám uvádí, že se společnost nevzdává do budoucna nástrojů biometrické identifikace, sám vyzdvihuje jejich možnosti, a sám uvádí, že Facebook vlastně jen vyčkává, jak bude využívání biometriky do budoucna právně upraveno. Ostatně plány Facebooku prezentované v poslední době, ať už jde o nové brýle s rozšířenou realitou vzniklé ve spolupráci se společností Ray Ban nebo o vize virtuálního světa metaverse prezentované stále strašidelnějším Markem Zuckerbergem v souvislosti s oznámením přejmenování Facebooku na Meta, dávají tušit, že jeho produkty do budoucna budou pro soukromí stále nebezpečnější.

Ať už Facebook skutečně svoji databázi tváří smaže nebo ne, jedno je jisté, obchodní model Facebooku se nijak nemění — stále je a také nadále bude založen na našich datech. Lidé budou mít u Facebooku pouze tolik soukromí, k čemu Facebook donutí okolnosti.

Tedy ať už uživatelé sami, anebo právní regulace a efektivita jejich vynucování. Na úrovni Evropské unie jde nejen o pravidla ochrany osobních údajů vtělená do obecného nařízení známého jako GDPR, ale i o právě přijímanou regulaci využívání umělé inteligence.

I proto mají smysl akce, jako je sběr podpisů pod evropskou občanskou iniciativu Reclaim Your Face, která požaduje přísnou regulaci využívání nástrojů pro rozpoznávání obličeje a zákaz nejinvazivnějších metod sledování, které by měly být vtěleny právě do přijímané regulace využívání umělé inteligence. Je výborné, že uvedené snahy mají zatím ohlas i u politiků.

Ačkoli se tedy nemění obchodní model Facebooku, dost se mění rozložení sil. Nejlepší zprávou tak nakonec není to, že Facebook momentálně přestal se sběrem biometrických dat, ale to, že můžeme právě teď ovlivnit, jak se s nimi bude zacházet napříště.

A přitom nejde jen o Facebook. Jsme před křižovatkou, kdy můžeme vytyčit hranice využívání biometrických metod rozpoznávání tváří v soukromém sektoru, ale i ve veřejné správě včetně bezpečnostních složek, které zatím metody rozpoznávání tváří využívají dosti živelně. Věřme, že se vydáme cestou, na níž neztratíme tvář.