↗

Ze všeho nejpostatnější ovšem je, aby představitelé nejmocnějších světových demokracií zásadně navýšili prostředky, jež se do občanské společnosti investují, protože právě ona zajišťuje kritickou kontrolu státní moci. Stejně tak musí vyčlenit podstané prostředky na podporu obhájců lidských práv, novinářů, sociálních služeb a komunitních center. Joe Biden na Summitu demokracií. Foto Chip Somodevilla. Getty Images via AFP

Vrcholní představitelé zemí, kteří se 9. až 10. prosince virtuálně scházejí na Summitu za demokracii, jejž pořádá americký prezident Joe Biden, by si měli položit jednoduchou otázku: co můžeme udělat pro to, abychom pomohli nejodvážnějším zastáncům demokracie, jako jsou například demonstranti, kteří dnes riskují životy v Súdánu?

Súdánskými ulicemi už několik měsíců proudí statisíce lidí, kteří požadují návrat legitimní vlády a konec vojenského režimu, přestože jim súdánské bezpečnostní síly odpovídají ostrou střelbou. Při protestech už zahynuly desítky demonstrantů.

Nejedná se přitom o výjimečný úkaz. Od Běloruska po Bolívii, ba dokonce i ve Velké Británii a ve Spojených státech se najdou organizace občanské společnosti a osobnosti, utvářející hnutí, jež neohroženě čelí strukturálnímu útlaku, autoritářství a nespravedlnosti.

Jejich aktivit je dnes bohužel zapotřebí snad víc než kdy jindy. Výhružky namířené vůči zástupcům občanské společnosti a demokratických institucí se stupňují v celém světě. Sílí nacionalismus, nerovnost a politická polarizace, autoritářské režimy posiluje také omezování veřejných shromáždění v důsledku pandemie a fakt, že mohou využívat čím dál pokročilejší sledovací technologie.

V Kolumbii bylo v roce 2020 zabito pětašedesát ekologických aktivistů. V Nigérii zůstává dodnes v platnosti zákaz používání Twitteru, vyhlášený vládou letos v červnu. A ugandská vláda v srpnu pozastavila činnost čtyřiapadesáti organizací bojujících za lidská práva.