22. října uplynul rok ode dne, kdy polský ústavní soud vyhlásil verdikt, dle nějž jsou potraty z důvodu poškození plodu v rozporu s ústavou. Ačkoliv je platnost verdiktu zpochybnitelná, jelikož třetina polských ústavních soudců byla jmenována v rozporu se zákonem, v realitě má strašlivé dopady. Minulý týden zemřela žena, které lékaři údajně odmítli provést potrat.

„Důsledky rozsudku ústavního soudu ze dne 22. 10. 2020 v praxi. Pacientka v 22. týdnu [těhotenství], bez plodové vody. Lékaři čekali, až plod zemře. Plod zemřel, pacientka zemřela. Septický šok. Strávila jsem pátek na prokuratuře,“ napsala 29. října na Twitter polská advokátka Jolanta Budzowska. Sítěmi se šíří hashtag #Už žádná další, v oknech hoří svíčky za zemřelou, do ulic se vrací rozohněný lid.

Verdikt o zákazu potratů z důvodu poškození plodu vloni v Polsku podnítil největší demonstrace v postkomunistické historii země. Ne že by toho rozsudek tak moc změnil: od roku 1993 byly v Polsku potraty povolené pouze v hraničních situacích — a říkalo se tomu „potratový kompromis“. Loňské rozhodnutí Ústavního soudu, že správná žena musí „porodit“, byť by dítě bylo mrtvé, nicméně rozčarovalo většinu polské společnosti. V zemi se o potratech konečně začala vést otevřená debata.

„Společnost pochopila, že zákaz potratů neznamená, že se potraty nedějí. Potraty tu byly, jsou, a budou,“ podotkla právnička a aktivistka Marta Lempartová na panelové diskusi Občan*ka nepřítel*kyně státu na Inspiračním fóru v rámci festivalu Mezinárodních dokumentárních filmů Ji.hlava.

Lempartová je jednou ze tří lídryň Celopolské stávky žen, tedy hnutí, které protesty koordinuje na celostátní úrovni. „Jsem zkrátka maskot,“ glosuje svou roli se sebeironickým úsměvem. Za uplynulý rok se z ní stal terč nenávistné propagandy provládních médií a výhrůžek internetových uživatelů. Zároveň je trestně stíhaná pro podezření ze spáchání několika trestných činů, jakými jsou urážka veřejného činitele či urážka náboženského cítění.

Zahořklosti či marnosti nicméně nepropadá. „Nedávno za mnou přišel na demonstraci asi dvacetiletý kluk a povídá mi: Až se dostanete z vězení, dejte se na stand up comedy! A měl pravdu, jsem totiž fakt vtipná,“ rozesmála publikum na závěr debaty.

S Lempartovou jsme v Jihlavě hovořili o tom, jak se polská společnost za uplynulý rok změnila či o kondici polské opozice.

Před pár dny uplynul rok od vyhlášení verdiktu polského ústavního soudu…

To nebyl verdikt.

Rozumím, nebyl to platný verdikt, jelikož polský ústavní soud není ústavním soudem, ale uplynul zkrátka rok od doby, co předsedkyně ústavního soudu Julia Przyłębská…

…oznámila, že zakáže potraty.

Ano. A taky od největších protestů v postkomunistické historii Polska. Jak se za poslední rok polská společnost změnila?

Je tomu týden, co Evropský parlament vydal rezoluci o vládě práva a nezávislém soudnictví. A bylo to vůbec poprvé, co byl v souvislosti s nezávislým soudnictvím a vládou práva zmíněn zákaz potratů. To je něco, čemu se takzvaní demokraté a všichni ti vážní obhájci nezávislého soudnictví a vlády práva dříve snažili za každou cenu vyhnout: zmínit otázku potratů a ženských práv. Feministické organizace zase považovaly téma vlády práva za nudné. Byli jsme jediní, kdo upozorňovali na spojitost mezi zákazem potratů a absencí nezávislého soudnictví a vlády práva. Jediní, kdo stáli na obou nohách.

Polský zákaz potratů z důvodu poškození plodu je přitom jasným příkladem toho, co se může stát, pokud země nemá nezávislé soudnictví a nevládne v ní právo. Evropský parlament teď konečně uznal, že dotyčný verdikt je neplatný a že polský ústavní soud ústavním soudem není. A stejně tak se i v Polsku konečně spojily feministky a lidskoprávní levicové organizace s obhájci demokracie. Stalo se to proto, že tuto souvislost pochopila společnost, která na politiky a média vyvinula tlak. Změnil se totiž vliv polské společnosti.

Zároveň teď podporuje legalizaci potratů devětašedesát procent polské společnosti. Když jsme začínali, bylo to pouhých sedmatřicet procent. Protesty už nejsou o zrušení zákazu potratů v případě poškození plodu, ale o legalizaci potratů na vyžádání. Zatímco první rok jsme protestovali a měnili společnost, teď se soustřeďujeme na sbírání podpisů pod návrh zákona na legalizaci potratů.

Zákaz potratů podporuje pouze krajní pravice a církev. Protože ani lidé, kteří jsou proti myšlence obecně platných lidských práv, nejsou zpravidla proti realitě. A realita je taková, že potraty se dějí, ať je legislativa nastavena jakkoliv. Ale pokud jsou potraty zakázané, jsou dostupné pouze pro bohaté.