Polským městem znělo „Smrt Židům“. Odsudky přišly až s odstupem

Petr Janyška

Šokující projevy antisemitismu sice s odstupem odsoudil polský premiér, jeho hlavní organizátoři byli zatčeni a obviněni. Že akce ale vůbec mohla takovým způsobem proběhnout, souvisí s tím, jaký prostor vláda PiS krajní pravici poskytuje.

Účastníky akce zachycuje amatérský záběr při pálení listiny z 13. století, která udělila Židům v Kaliszi rovná práva. Repro DR

„Smrt Židům!“, „Židi vládnou a my jsme jejich otroci. Už nikdy nesmíme být otroky Židů.“ „Chcete nás požidovštit na smrt. A co si vy židáci myslíte? Že nám seberete svobodu? Náš majetek, naše zdraví, životy?“ „Smrt nepřátelům vlasti“ - a dav burácí v odpověď: „Smrt, smrt, smrt!“ K tomu pochod městem s planoucími pochodněmi a vlajky.

To nejsou třicátá léta v Německu, ale dnešní Polsko a jeho největší státní svátek Nezávislosti v městě Kalisz. Fašistická akce, na níž se provolávaly uvedené slogany, tam dle médií trvala čtyři hodiny, z pódia se valily samé podobné výkřiky, výhrůžky a vulgarismy. Policie stála vedle pódia a nezasáhla. Vše prý monitorovala a nahrávala. Akci dokumentuje video dostupné na twitteru, běhá z něj mráz po zádech.

Městem prošla hnědá vlna jako ze 30.let

Do města se sjelo několik stovek „národovců“ — výstižnější by asi bylo „fašistů“. Akce byla dobře připravená. Vedlo ji několik mužů, známých v zemi svými nacionalistickými a protižidovskými excesy, nebyl to jejich první podnik.

Jeden z nich, Piotr Rybak, třeba před pár lety spálil veřejně na wrocławském náměstí při podobné akci figurínu Žida. Po dlouhých tahanicích dostal tři měsíce na svobodě s elektronickým náramkem.

Proč zrovna město Kalisz, ležící mezi Varšavou a Wrocławí? V roce 1264 tu velkopolský kníže vydal listinu, takzvaný Kališský statut, jímž zaručil Židům stejná práva jako Polákům. A kopii tohoto historického dokumentu, napíchnutou na jakési kopí, teď fašisté za velké pompy polili hořlavinou a veřejně spálili. Jako kdysi nacisté knihy.

Nějak zašmodrchaně argumentovali, že ta listina má být zdrojem židovské nadvlády v zemi. A do toho křičeli, ať Židé „zmizí do Izraele jako v roce 1968“ a odzpívali si polskou hymnu. A přidali třeba „LGBT, pederasti, sionisti, to jsou nepřátelé Polska. Pryč z naší země! Do Bruselu!“

Projevy oněch několika postav na pódiu, především organizátora toho všeho, herce působícího pod pseudonymem Aleksander Jabłonowski, známé postavy ultrapravicové scény, nahánějí hrůzu. Jeho protižidovské výpady, jeho křik, jeho převlek do jakési vojenské uniformy s obuškem, si v ničem nezadal s nacistickými křiklouny z třicátých let.

Zaznělo taky: „Kdo za nás sedí v Sejmu? Teď už nalezli i do měst, do obcí. Ti, co mluví polsky, původem z Izraele pracují proti polskému národu. Pod krycími jmény. My Poláci nemůžeme kývnout na to, aby se tu v naší zemi roztahovali. Musíme bojovat a nesmíme se vzdát, protože Polsko je naše vlast, naše matka a my musíme o tu matku bojovat… Až se sjednotíme, zvítězíme a tu polskojazyčnou holotu vyženeme do Izraele jako v roce 1968.“

Čest města zachránila jediná žena

Popsané shromáždění bylo strašné z několika důvodů. Jednak samozřejmě proto, co se tam dělo a jaká slova padala. Jednak proto, že se ho zúčastnilo podle novinářů několik stovek lidí, kteří se tam speciálně sjeli, nikdo proti řečníkům neprotestoval ani neodešel, naopak jim přizvukovali. A jednak proto, že policie nezasáhla, že představitel města to shromáždění nerozpustil.

Čest města zachránila jedna jediná žena, která se postavila na náměstí s podomácku vyrobeným transparentem „Kalisz bez fašismu“. Reportérovi řekla: „Nesmíme být pasivní, nesmíme mlčet, když se v Polsku znovu rodí fašismus.“ Obdivuhodná odvaha. Tři dny nato tam liberálové a levice zorganizovali pokojnou antifašistickou demonstraci, aby ukázali, že je i jiný Kalisz.

Policie později prohlásila, že chtěla zasáhnout, že se prý dotázala prokurátora, ale ten že zásah odmítl. Takže dala dvěma řečníkům pokutu ve výši 550 Kč za vulgarismy, což je zatím jediný trest, který v celé věci padl. A legitimovala sedmašedesát osob, ale ani jednu nezadržela. Příslušný prokurátor se nevyjádřil, proč nechal několikahodinovou akci proběhnout.

Primátor města akci pod titulem „Smrt nepřátelům vlasti“ povolil a potom se vymlouval, že rozpustit ji prý není jeho věc, že to je záležitostí politiků a on je jen od provozu města. A že by se dav stejně nerozešel. A zaměstnanec radnice zodpovědný za dozor nad shromážděními prý ve volání „Smrt Židům“ neviděl důvod k rozpuštění akce. Nebylo prý ohroženo zdraví ani životy, ani ničen majetek. Takže kde by měl být problém? Všichni se zjevně báli.

Událost obletěla Polsko i svět, mluvil o ní izraelský ministr zahraničí, psalo se o ní v Izraeli, kde ji odsoudily všechny křesťanské církve. Odsoudil ji i polský prezident Duda, ačkoli až po třech dnech, ministr zahraničí i vnitra, a co je důležité, odsoudili ji také představitelé křesťanských církví v Polsku: římskokatolíků, evangelíků, pravoslavných i řeckokatolíků.

Incident teď vyšetřuje prokuratura. Oba hlavní organizátory, Jabłonowského a Rybaka, zatkla a obvinila z podněcování náboženské a rasové nenávisti.

Antisemitismus v Polsku. Už bez Židů

Celá věc má ale daleko hlubší rozměr, a tím je antisemitismus v Polsku. Před válkou byl v Polsku dosti rozšířený a občas, při nějakém vhodném kontextu, se nějak vynoří na povrch. Za války přitom nacisté zabili tři milióny polských Židů, někteří Poláci je ukrývali, jiní udávali a někteří i zabíjeli — nejznámější je pogrom v Jedwabném v roce 1941.

Přežili v podstatě jen Židé, kteří utekli do Sovětského svazu, odkud se jich po válce vrátilo asi 200 tisíc. I po válce se ale vyskytly pogromy, třeba v Kielcích v roce 1946, takže většina z přeživších emigrovala krátce po válce za dost dramatických okolností do Izraele.

Poslední velké protižidovské akce, jaké neměly v komunistickém bloku obdoby, se staly v roce 1968. Komunistické vedení Polska tehdy, mimo jiné ve snaze zablokovat nákazu Pražským jarem a v reakci na Šestidenní válku, v níž Izrael porazil arabské armády, rozpoutalo masovou oficiální protižidovskou kampaň. Patřily k ní schůze ve fabrikách a průvody „pracujících“ v ulicích, kteří nesli a vykřikovali protižidovská hesla. Jen se neříkalo Židé, ale „sionisté“, skandovalo se, ať táhnou do Izraele.

Těch málo Židů, kteří tenkrát ještě v Polsku žili, bylo z velké části propuštěno z práce, bývalí kolegové je přestali zdravit, děti na židovské spolužáky pokřikovaly. Mnozí se rozhodli emigrovat — mezi nimi třeba slavný sociolog profesor Zygmunt Bauman.

Dnes v Polsku už prakticky žádné obyvatelstvo židovského původu nežije, odhad je deset až dvacet tisíc osob. Ve Varšavě je jediná funkční menší synagoga, v jiných městech slouží pár obnovených synagog většinou jako muzea či kulturní stánky.

Jak mi řekl jeden polský novinář: „V Polsku už nežijí prakticky žádní Židé, ale to nebrání projevům antisemitismu. Máme antisemitismus, který si vystačí bez Židů.“ Důkazem toho jsou ty absurdní slogany z Kalisze, jako by převzaté ze 30. let, že „Polákům vládnou Židé“ a že Poláci jsou jejich „otroky“.

Samozřejmě, že celé Polsko nevypadá jako akce v Kaliszi. V mnoha městech se inteligentní lidé a instituce snaží různými prostředky připomínat židovskou minulost. Oním incidentem bylo teď pohoršeno celé liberální Polsko. Kalisz byla ojedinělá záležitost.

Nikoli ale tak zcela. Protižidovské výkřiky a nadávky jsou pravidelnou součástí shromáždění a akcí krajní pravice i článků jejich publicistů. A vláda PiS, Práva a spravedlnosti, antisemitské síly nijak soustředěně nepotlačuje, naopak je podporuje, přímo i nepřímo. Před pár lety vypustila z lahve džina radikálního extrému a čas od času ho přiživuje.

Nejhorší démoni zase na scéně

Největší svátek země, den Nezávislosti 11. listopadu, vláda nechává v hlavním městě proběhnout v režii krajní pravice včetně fotbalových chuligánů. Nechá ji zorganizovat velký průvod Varšavou, kde se to jen hemží vlajkami se symboly falangy, pěsti svírající meč, a transparenty ultrapravicových skupinek typu Národně-radikální tábor, který byl dokonce před válkou zakázaný, nebo Všepolská mládež. Z pochodujícího davu se co chvíli ozve „Smrt nepřátelům vlasti“, čímž se myslí nejrůznější liberálové, levice i Židé.

Průvod varšavský primátor letos zakázal. Ale vláda ho obešla, průvodu dala charakter „státní“ akce, aby se mohl konat. Nikdo z jejích nejvyšších představitelů tam ale z dobrých důvodů nešel, odjeli do Krakova a varšavskou ulici nechali extrému. Dali mu zelenou. A organizátorovi pochodu přiklepli subvenci ve výši několika desítek milionů korun.

Vládní strana PiS manipuluje krajní pravicí jako svým nástrojem politického nátlaku. Aby zastrašila liberály a levici a učinila ústupek národovcům, jejichž hlasy potřebuje. Hlavní organizátor varšavského pochodu, jejž mnoho Poláků považuje za fašistu, letos ve svém projevu, jinak plném útoků na opozici, gaye, ateisty a evropské instituce, si vládu nemohl vynachválit.

Když byl extremista Rybak, nyní zadržený a obviněný, odsouzený ke třem měsícům za spálení židovské figuríny, prokuratura se tenkrát odvolala, že to byl prý příliš přísný trest. Média také zjistila, že v minulosti vystupoval na sjezdech strany Solidární Polsko, kterou vede dnešní ministr spravedlnosti a generální prokurátor, velký odpůrce evropských institucí a jejich důrazu na právní stát, Zbigniew Ziobro. Jeho strana se teď od Rybaka pochopitelně distancovala.

Nepřipomíná to všechno ty nejhorší démony Evropy a předválečného Polska? V zemi, kde leží na loukách prach tří miliónů Židů…

Diskuse