Útoky na Mezinárodní trestní soud a jeho obviňování z antisemitismu musí ustat

Otevřený dopis

Několik desítek bývalých evropských ministrů zahraničí a státníků dnes odeslalo otevřený dopis k nezávislosti Mezinárodního trestního soudu. Mezi signatáře patří Brundtlandová, Claes, Gabriel, Jospin, Solana či Robinsonová. Češi chybí.

Duha nad budovou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Foto Edwin van Buuringen, WmC
Duha nad budovou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Foto Edwin van Buuringen, WmC

Vítáme podporu, kterou evropští představitelé vyjádřili Mezinárodnímu trestnímu soudu a jeho nezastupitelné roli v prosazování spravedlnosti v případech válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Důsledná podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu a prosazování jeho univerzálního mandátu stvrzují, že evropský závazek nepřipustit porušování lidských práv a prosazovat mezinárodní vztahy založené na právním řádu, míru a bezpečnosti, je míněn vážně.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Je nesporné, že Evropa dlouho těžila z multilateralismu, který je v mezinárodním právu a v jeho institucích zakotven. Dnes, v době, kdy se multilaterální řád a nezávislá justice na mnoha místech světa i v Evropě samé ocitá v ohrožení, je zachování legitimity i mandátu Mezinárodního trestního soudu zcela klíčové.

S politováním proto sledujeme rostoucí počet útoků na Mezinárodní trestní soud, jeho pracovníky a spolupracující organizace občanského sektoru. S velikým znepokojením jsme přihlíželi vydání exekutivního příkazu bývalým prezidentem USA Donaldem Trumpem, jímž uvalil sankce na členy Mezinárodního trestního soudu a jejich rodinné příslušníky.

Hluboce zneklidňující je též nemístná veřejná kritika Mezinárodního trestního soudu v souvislosti s vyšetřováním podezření ze zločinů spáchaných na okupovaných palestinských územích, kritika, v jejímž rámci zaznívala také ničím nepodložená obvinění z antisemitismu.

Je prokázáno a má se za obecně uznávanou skutečnost, že trvalého a pevného míru lze dosáhnout jedině tehdy, pokud jsou všechny strany konfliktu pohnány k zodpovědnosti za veškerá závažná porušení práva. Platí to pro případ Izraele a Palestiny, stejně jako to platilo v Súdánu, v Libyi, v Afghánistánu, v Mali, v Bangladéši a Myanmaru, v Kolumbii i na Ukrajině.

Tam, kde nejsou pachatelé závažného porušování lidských práv přivedeni k zodpovědnosti za své činy, doplácejí na to oběti usilující o spravedlnost i všichni lidé, kteří po míru touží. Pokud to s úsilím o dosažení globální spravedlnosti myslíme vážně, nemůžeme tedy tolerovat pokusy diskreditovat Mezinárodní trestní soud a bránit mu v jeho práci.

Rozumíme obavám, že stížnosti či vyšetřování by mohly být politicky motivované. Jsme nicméně přesvědčeni, že Římský statut mezinárodního práva zaručuje nejvyšší kritéria spravedlnosti a obsahuje zásadní pojistky, a přitom skýtá potřebné nástroje, jak nepřipustit beztrestnost nejzávažnějších zločinů páchaných kdekoli na světě.

Pokud by v takových případech nedokázalo mezinárodní společenství zakročit, mělo by to velmi vážné důsledky. V dané souvislosti chceme zdůraznit, jak podstatné je, aby se všechny evropské vlády jasně postavily za nezávislost Mezinárodního trestního soudu a aby instituci a její zaměstnance ochránili před jakýmikoli vnějšími tlaky a pohrůžkami.

Stejně tak je nezbytné zdržet se veřejné kritiky rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu. V opačném případě by to vedlo k oslabení jeho nezávislosti a důvěry veřejnosti v jeho autoritu.

Vítáme tudíž rozhodnutí Bidenovy vlády zrušit Trumpův exekutivní příkaz a odvolat sankce proti členům Mezinárodního trestního soudu. Jedná se o krok, který může být dobrým východiskem pro postupné upevnění a posílení institucí mezinárodního práva a právních norem ve spolupráci s naším klíčovým transatlantickým spojencem.

Mezinárodní trestní soud je nepostradatelnou součástí mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Dnes je ještě více než kdykoli dříve zapotřebí, aby se Evropa stala vzorem a šla příkladem v ochraně jeho nezávislosti.

  • Douglas Alexander, bývalý ministr pro mezinárodní rozvoj, Velká Británie
  • Jean-Marc Ayrault, bývalý ministr zahraničí a předseda vlády, Francie
  • Hans Blix, bývalý ministr zahraničí, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, Švédsko
  • Emma Boninová, bývalá ministryně zahraničí, bývalá ministryně evropských záležitostí, bývalá eurokomisařka; hlavní delegátka EU při Diplomatické konferenci v Římě, kde byl založen Mezinárodní trestní soud; zakladatelka organizace No Peace Without Justice, Itálie
  • Ben Bradshaw, bývalý vládní zmocněnec pro Blízký východ, Velká Británie
  • Gro Harlem Brundtlandová, bývalá předsedkyně vlády, Norsko
  • John Bruton, bývalý předseda vlády, Irsko
  • Micheline Calmyová-Reyová, bývalá ministryně zahraničí a prezidentka, Švýcarsko
  • Ingvar Carlsson, bývalý ministr zahraničí, Švédsko
  • Gunilla Carlssonová, bývalá ministryně mezinárodního rozvoje a spolupráce, Švédsko
  • Lord Menzies Campbell, bývalý předseda Liberální strany, Velká Británie
  • Willy Claes, bývalý ministr zahraniční a generální tajemník NATO, Belgie
  • Joe Costello, bývalý ministr obchodu a rozvoje, Irsko
  • Massimo d’Alema, bývalý ministr zahraničí a předseda vlády, Itálie
  • Teresa Patrício de Gouveia, bývalá ministryně zahraničí, Portugalsko
  • Karel de Gucht, bývalý ministr zahraničí a evropský komisař, Belgie
  • Ruth Dreifussová, bývalá prezidentka, Švýcarsko
  • Alan Duncan, bývalý ministr pro Evropu a Ameriku a bývalý ministr pro mezinárodní rozvoj, Velká Británie
  • Espen Barth Eide, bývalý ministr zahraničí, Norsko
  • Jan Eliasson, bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN, Švédsko
  • Uffe Ellemann-Jensen, bývalý ministr zahraničí a předseda evropských liberálů, Dánsko
  • Benita Ferrerová-Waldnerová, bývalá ministryně zahraničí a eurokomisařka pro zahraniční vztahy, Rakousko
  • Charles Flanagan, bývalý ministr zahraničí, Irsko
  • Sigmar Gabriel, bývalý ministr zahraničí a vicekancléř, Německo
  • Bjørn Tore Godal, bývalý ministr zahraničí, Norsko
  • Bertel Haarder, bývalý prezident Severské rady, bývalý ministr evropských záležitostí a bývalý ministr vnitra, Dánsko
  • Peter Hain, bývalý ministr pro Blízký východ, Velká Británie
  • Lena Hjelm-Wallénová, bývalá ministryně zahraničí a vicepremiérka, Švédsko
  • Lionel Jospin, bývalý předseda vlády, Francie
  • Tom Kitt, bývalý ministr pro rozvoj zámořských teritorií a lidských práv, Irsko
  • Lord Neil Kinnock, bývalý eurokomisař, bývalý předseda labouristů, Velká Británie
  • Bert Koenders, bývalý ministr zahraničí, Nizozemsko
  • Yves Leterme, bývalý ministr zahraničí a předseda vlády, Belgie
  • Martin Liedegaard, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
  • Mogens Lykketoft, bývalý ministr zahraničí a předseda valného shromáždění OSN, Dánsko
  • Senator Michael McDowell, bývalý ministr spravedlnosti a bývalý generální prokurátor, Irsko
  • Per Stig Møller, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
  • Holger K. Nielsen, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
  • Baronka Lindsay Northoverová, bývalá místopředsedkyně parlamentního výboru pro mezinárodní rozvoj, Velká Británie
  • Andrzej Olechowski, bývalý ministr zahraničí, Polsko
  • Marc Otte, bývalý zvláštní zástupce EU pro Blízkovýchodní mírový proces, Belgie
  • Ana Palaciová, bývalá ministryně zahraničí, Španělsko
  • Chris Patten, bývalý viceprezident Evropské komise pro zahraniční vztahy, Velká Británie
  • Jacques Poos, bývalý ministr zahraničí, Lucembursko
  • Mary Robinsonová, bývalá prezidentka a bývalá Vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Irsko
  • Soraya Rodríguezová, bývalá státní tajemnice pro mezinárodní rozvoj, Španělsko
  • Robert Serry, bývalý zvláštní koordinátor OSN pro Blízkovýchodní mírový proces, Nizozemsko
  • Javier Solana, bývalý ministr zahraničí a Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, Španelsko
  • Erkki Tuomioja, bývalý ministr zahraničí, Finsko
  • Ivo Vajgl, bývalý ministr zahraničí, Slovinsko
  • Jozias van Aartsen, bývalý ministr zahraničí, Nizozemsko
  • Hubert Védrine, bývalý ministr zahraničí, Francie
  • Joris Voorhoeve, bývalý předseda Liberální strany VVD a bývalý ministr obrany, Nizozemsko
  • Margot Wallströmová, bývalá vicepremiérka a ministryně zahraničních věcí, Švédsko
  • Baronka Sayeeda Warsiová, bývalá členka vlády a ministryně pro OSN, lidská práva a Mezinárodní trestní soud, Velká Británie