Zabití Širín Abú Aklahové: Západ ze sebe nesmyje poskvrnu spoluviny
David HearstZatímco se Izrael horko těžko snaží očistit od viny, Spojené státy, Velká Británie — i Česká republika — k případu hanebně mlčí. Jisté je ovšem jedno: že Palestinci mlčet nebudou.
Na okupovaném Západním břehu Jordánu se už několik měsíců schyluje k povstání. Palestinská samospráva ztratila kontrolu nad Dženínem, kde pravidelné noční razie izraelské armády sjednotily všechny frakce.
Šin bet, izraelská rozvědka, si také se situací neví rady. Útoky střelnými zbraněmi jsou dílem Palestinců, mezi nimiž není žádná nebo takřka žádná spojnice. Rozhodně se nejedná o žádné organizované ozbrojené skupiny.
Nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o koordinované útoky. Jediným společným jmenovatelem je podle všeho jen rostoucí nevůle nadále snášet okupaci.
Nejde jen o další kolo bojů, které utichnou, až bitva vyhasne nebo až Izraelci vydají více pracovních povolení pro palestinské dělníky a život se navrátí k normálu, nebo spíše k tomu, čemu se v této části světa tak říká. Tentokrát je to jiné.
Dospěla nová generace Palestinců, z nichž mnozí ještě ani nebyli na světě, když vypukla první nebo druhá intifáda, a nyní jsou připravení nastoupit do zbraně. Jsou nebojácní a nemají jednoho vůdce.
Až do nynějška však tato generace neměla ani žádné jméno, žádnou tvář ani ikonu, k níž by se hlásila. Nyní ji má. Je jí palestinská žena jménem Širín Abú Aklahová.
Abú Aklahová, dlouholetá reportérka stanice al-Džazíra, stála tento týden ve středu spolu se skupinou dalších novinářů na křižovatce poblíž uprchlického tábora v Dženínu. Tak jako téměř každý den se chystali podat zpravodajství o izraelské vojenské razii v Dženínu a následující přestřelce v uličkách tábora mezi izraelskými vojáky a palestinskými bojovníky.
Místo, kde ke střelbě došlo, je podstatné. Novináři stáli u křižovatky s kruhovým objezdem, k níž se palestinští bojovníci neodvažují ani přiblížit, protože by se ocitli nechránění na otevřeném prostranství. Mnoho přítomných svědků uvedlo, že přestřelka v uličkách tábora se odehrávala mimo křižovatku, kde novináři stáli.
Očité svědectví
Jak vyplynulo z očitého svědectví, jež poskytla magazínu Middle East Eye novinářka Šatha Hanajšová, která stála vedle Abú Aklahové v okamžiku, kdy byla zasažena střelbou, skupina novinářů uvědomila izraelské jednotky o své přítomnosti deset minut předtím, než zamířila směrem k táboru. Nepadly žádné varovné výstřely.
Jako první byl střelen do zad její kolega, producent al-Džazíry Alí al-Samúdí. Abú Aklahová a Hanajšová se ocitly v pasti na protější straně vozovky a přitiskly se ke zdi, aby měly krytá záda.
že podle více zpráv se nejednalo o klasické mírumilovné pohřební procesí, na které by náhle zaútočili násilí lační policajti (to by asi bylo moc i na Izrael), ale dav nesoucí rakev si ji "převzal" víceméně násilím - asi to tam bylo dost nepřehledné, ale rozhodně to nesení davem nebylo v plánu. Izraelská policie, jak je smutným zvykem, reagovala s brutalitou kterou má vyhrazenou vůči Palestinským "teroristům".
https://www.washingtonpost.com/world/2022/05/13/shireen-abu-akleh-al-jazeera-israel-jenin/
A o současných českých katolících si uděláme stran jejich morálních a politických postojů nelepší obrázek, když si poslechneme, co říkají -- například k tématu zneužívání v církvi, k odpornosti homosexuality nebo k reprodukčním právům - v nějakém pořadu, který je už svou skladbou jistě objektivní, např. u Míši Jílkové v "Máte slovo". Zvláště doporučuji pozornost paní Jochovou, taková slušně a na svůj věk zachovale vypadající dáma je to.
Omlouvám se Jiřímu Nushartovi za použití figury, na kterou si ve zdejších diskusích jaksi vydržel autorské právo, ale někdy je reduktio ad absurdum opravdu nejinstruktivnější.
Jinak ta vámi citovaná prohlášení nic nemění na faktickém stavu:
Izraelská armáda zastřelila civilistku -- navíc novinářku, která byla na předem nahlášené pozici -- , v situaci, kdy by byla přinejmenším diskutabilní i argumentace o politováníhodné kolaterální ztrátě. Ostatně i ta je "politování hodná" a není ji mžné řešit tím, že ji odmítnu to vyšetřovat a odmítnu se za ní omluvit. Takový přístup bychom u americké nebo české armády považovali za odsouzeníhodný a žádali personální odpovědnost.
Obdobně ani ta nejproizraelštější interpretace zásahu na pohřbu neukazuje nic, co mohlo a smělo projít pořádkovým složkám demokratického státu. A omluva demokracie v obležení v tomto případě nedává smysl.
On to netvrdí jen David Hearst, ale i lidé, kteří nepoužívají výrazy jako "ufňukaný liberál" (no a co, já takové taky znám, stejně jako ufňukané socialisty nebo zelené, o ufňukaných populistech Babišovi a Trumpovi nemluvě).
Vybírat si důvěryhodné nehodlám, zabití novinářky - a to zabití je nesporné -- se prostě v podobných případech vyšetřuje a nečiní to v případě civilního stavu armáda, která je z toho zabití podezřelá.
Já do počtu českých katolíků zahrnuji např. Tomáše Halíka, Václava Malého, desítky svých známých, pár příbuzných -- a myslím, že by se nikdo z nich nechat zahrnout do veřejného obrazu vytvářeného podle Jany Jochové anebo Petra Piťhy. Ostatně mám pocit, že by Vám fazóna toho obrazu také moc neseděla.
Když jsem si poslechl ony dvě mladé ženy, na jejichž vyjádření odkázal pan Kolařík, přišlo mi na mysl, že před 80 lety nestranili Arabové Rusům (či SSSR), nýbrž Německu. Protože mám obstojné ponětí o blízkovýchodní historii a navíc zrovna včera jsem, shodou okolností, navštívil Pinkasovu synagogu, mám teď docela jasný a intenzivní dojem, že (nepochybná) nesvatost Izraelců nepřestala nikdy být z arabské strany cynicky a systematicky povzbuzována k růstu coby nejnadějnější její výpěstek.
„Zabití novinářky - a to zabití je nesporné -- se prostě v podobných případech vyšetřuje.“
Zkuste hádat, pane Profante, proč se nevyšetřuje - respektive proč nemohla proběhnout nazávislá balistická expertiza. Pokud to nevíte, rád Vám to prozradím.
Mimochodem, jak si představujete „sporné zabití“?
Jinak, pane Profante, souhlasím, že dnešní „liberálové" (nikoliv liberálové) bývají ufňukaní - to je celkem nesporné tvrzení; v tomto by se tedy s autorem bez výhrad souhlasit celkem dalo.
Nesporná je taková událost, o níž neexistuje pochybnost, že se stala.
Novinářka je mrtvá, zabití je nesporné. Nechápu, proč to říkáte, když to každý ví. O tom, že byla zabita, žádný spor neexistuje, čili z Vaší strany jde o nesmyslné žvatlání.
FATÁLNÍ SELHÁNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍHO ROZHLASU:
Nikdo neví, čí střela to byla, ale Český rozhlas už to „ví“.