Definice antisemitismu podle IHRA se zneužívá k popírání práv Palestinců

Otevřený dopis

Otevřený dopis palestinských a arabských akademiků a novinářů k definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA) a ke způsobům, jakými je uplatňována, zveřejňujeme jako dokument.

Definice antisemitismu podle IHRA se uplatňuje zejména proti levicovým a lidsko-právním skupinám podporujícím palestinská práva a proti kampani Bojkotu, stažení investic a sankcí (BDS). Prezentovat hnutí BDS jako antisemitské je hrubým zkreslením podstaty kampaně, která je v zásadě legitimním nenásilným prostředkem boje za palestinská práva. Foto FB BDS

My, níže podepsaní palestinští a arabští akademici, novináři a intelektuálové vyjadřujeme tímto naše stanovisko k definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA) a ke způsobům, jakými se uvedená definice uplatňuje, interpretuje a prosazuje.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

V minulých letech byl boj proti antisemitismu stále častěji instrumentálně užíiván izraelskou vládou a jejími podporovateli ve snaze delegitimizovat palestinské snahy o sebeurčení a ve snaze umlčet obránce palestinských práv. Hrozí, že nezbytný zápas proti antisemitismu bude účelovým uplatňováním uvedené definice znevěrohodněn, a tím i diskreditován a oslaben.

Antisemitismus je třeba odhalovat a potírat. Nenávist k židům pro jejich původ nelze tolerovat nikde na světě, a to bez jakýchkoliv výjimek. Antisemitismus se projevuje paušálním zobecňováním a stereotypy o židech, zejména pokud jde o moc a peníze, dále konspiračními teoriemi a popíráním holocaustu.

Boj proti popsaným předsudkům považujeme za plně legitimní a nezbytný. Věříme rovněž, že ponaučení z holocaustu, stejně jako ponaučení z jiných genocid moderní doby musí být součástí výchovy dalších generací proti všem formám rasových předsudků a nenávisti.

Aby se boj proti antisemitismu neminul účinkem, musí vždy mířit k podstatě. Definice antisemitismu podle IHRA však prostřednictvím uváděných příkladů spojuje judaismus se sionismem a předpokládá tak, že všichni židé jsou sionisté, jejichž sebeurčující ambice ztělesňuje stát Izrael ve své dnešní podobě.

S tím zásadně nesouhlasíme. Boj proti antisemitismu by se neměl proměnit ve zbraň, která pomáhá delegitimizovat boj proti útlaku Palestinců, popírat jejich práva či zastřít pokračující okupaci jejich země. V tomto ohledu považujeme za klíčové následující:

1. Boj proti antisemitismu musí být veden v rámci mezinárodního práva a lidských práv. Měl by být nedílnou součástí boje proti všem formám rasismu a xenofobie, včetně islamofobie a protiarabského či protipalestinského rasismu. Cílem tohoto boje je zaručit svobodu a emancipaci všem utlačovaným skupinám. Jeho smysl je zcela překroucen, pokud vede k obraně utiskovatelského a dobyvačného státu.

2. Je obrovský rozdíl mezi situací, kdy jsou židé jako menšina diskriminováni a utiskováni antisemitskými režimy či skupinami, a stavem, kdy je sebeurčení židovské populace v Palestině postaveno na etnické výlučnosti a státně-teritoriální rozpínavosti. Dnešní Izrael je založen na vyhnání většiny původního palestinského obyvatelstva — což Palestinci a Arabové nazývají Nakbou — a na podmanění původních palestinských obyvatel, kteří stále žijí na území historické Palestiny buď jako občané druhé kategorie, nebo pod okupací; a právo na sebeurčení se jim upírá.

3. Definice antisemitismu podle IHRA a související právní opatření přijaté v několika zemích se uplatňují zejména proti levicovým a lidsko-právním skupinám podporujícím palestinská práva a proti kampani Bojkotu, stažení investic a sankcí (BDS), přičemž upozaďuje skutečnou hrozbu přicházející pro židy z pravicových bělošských nacionalistických hnutí v Evropě a v USA. Prezentovat hnutí BDS jako antisemitské je hrubým zkreslením podstaty kampaně, která je v zásadě legitimním nenásilným prostředkem boje za palestinská práva.

4. Zcela lichý je příklad antisemitismu podle definice IHRA, který mluví o „popírání práva židů na sebeurčení, např. s odůvodněním, že stát Izrael je rasistickým projektem“. V tomto příkladu schází uznání toho, že podle mezinárodního práva je současný Izrael již přes padesát let okupační mocností, jak to konečně uznávají i vlády těch zemí, které se řídí definicí IHRA. Chybí zde také úvaha nad tím, zda právo na sebeurčení znamená i právo na vytvoření židovské většiny prostřednictvím etnických čistek a zda by právo na sebeurčení nemělo být vyváženo garancí totožného práva pro palestinský národ. Definice IHRA navíc potenciálně zavrhuje jako antisemitské všechny nesionistické vize budoucnosti izraelského státu, jako například prosazování dvojnárodnostního státu či sekulárního demokratického státu, který by zastupoval stejnou měrou všechny své občany. Skutečná podpora práva národů na sebeurčení z něj nemůže vyloučit palestinský ani jiný národ.

5. Věříme, že žádné právo na národní sebeurčení by nemělo zahrnovat právo vyhnat jiný národ a bránit mu v návratu k jeho půdě ani právo na jakýkoliv jiný způsob zajištění demografické převahy ve státě. Požadavek Palestinců na návrat do země, ze které byli vyhnáni, ať již sami, či jejich rodiče nebo prarodiče, nelze považovat za antisemitský. Skutečnost, že takový požadavek vyvolává mezi Izraelci úzkost, nedokazuje, že je nespravedlivý, natož že je antisemitský. Jde o nárok založený na mezinárodním právu, vycházející z rezoluce Valného shromáždění OSN č. 194 z roku 1948.

6. Obviňovat z antisemitismu každého, kdo považuje současný izraelský stát za rasistický, a to bez ohledu na reálnou ústavní či institucionální rasovou diskriminaci, na níž je tento stát založen, znamená přiznat Izraeli absolutní beztrestnost. Izrael tak může deportovat své palestinské občany, rušit jim občanství nebo jim odepírat volební právo, a i nadále být imunní vůči obvinění z rasismu. Definice IHRA a způsoby jejího prosazování zamezují jakékoliv diskusi o tom, že je Izrael jako stát založen na etnicko-náboženské diskriminaci. Je tak v rozporu s elementární spravedlností a základními normami lidských práv a mezinárodního práva.

7. Věříme, že spravedlnost vyžaduje plnou podporu práva Palestinců na sebeurčení, včetně požadavku na ukončení mezinárodně uznávané okupace jejich území a ukončení bezprizornosti a deprivace palestinských uprchlíků. Potlačení palestinských práv v definici IHRA svědčí o přístupu, jehož cílem je zachovat v Palestině namísto židovských práv židovská privilegia a namísto židovské bezpečnosti stvrdit židovskou nadvládu nad Palestinci. Jsme přesvědčeni, že lidské hodnoty a práva jsou nedělitelné a že boj proti antisemitismu by měl jít ruku v ruce s bojem za důstojnost, rovnost a emancipaci všech utlačovaných národů a skupin.

Samir Abdallah

filmař, Paříž, Francie

Nadia Abu El-Haj

profesorka antropologie, Columbia University, USA

Lila Abu-Lughod

profesorka sociálních věd, Columbia University, USA

Bashir Abu-Manneh

lektor postkoloniální literatury, University of Kent, Velká Británie

Gilbert Achcar

profesor rozvojových studií, SOAS, University of London, Velká Británie

Nadia Leila Aissaouiová

socioložka a publicistka, Paříž, Francie

Mamdouh Aker

člen správní rady, Birzeit University, Palestina

Mohamed Alyahyai

publicista a prozaik, Omán

Suad Amiryová

publicistka a architektka, Rámaláh, Palestina

Sinan Antoon

odborný asistent, New York University, Irák - USA

Talal Asad

emeritní profesor antropologie, CUNY, USA

Hanan Ashrawiová

bývalá profesorka srovnávací literatury, Birzeit University, Palestina

Aziz Al-Azmeh

emeritní univerzitní profesor, Central European University, Vídeň, Rakousko

Abdullah Baabood

akademik a výzkumný pracovník, Omán

Nadia Al-Bagdadiová

profesorka historie, Central European University, Vídeň

Sam Bahour

spisovatel, Al-Bireh/Ramallah, Palestina

Zainab Bahraniová

profesorka dějin umění a archeologie, Columbia University, USA

Rana Barakatová

odborná asistentka v oboru historie, Birzeit University, Palestina

Bashir Bashir

odborný asistent v oboru politické teorie, Open University of Israel, Raanana, Izrael

Taysir Batniji

malíř, Gaza, Palestina a Paříž, Francie

Tahar Ben Jelloun

spisovatel, Paříž, Francie

Mohammed Bennis

básník, Mohammedia, Maroko

Mohammed Berrada

publicista a literární kritik, Rabat, Maroko

Omar Berrada

publicista a kurátor, New York, USA

Amahl Bishara

odborný asistent, vedoucí Katedry antropologie, Tufts University, USA

Anouar Brahem

hudebník a skladatel, Tunisko

Salem Brahimi

filmař, Alžírsko-Francie

Aboubakr Chraïbi

profesor, Katedra arabských studií, INALCO, Paříž, Franicie

Selma Dabbaghová

spisovatelka, Londýn, Velká Británie

Izzat Darwazeh

profesor komunikačního inženýrství, University College London, Velká BritánieUK

Marwan Darweish

odborný asistent, Coventry University, Velká Británie

Beshara Doumaniová

profesor palestinských studií a historie, Brown University, USA

Haidar Eid

odborný asistent v oboru anglické literatury, Al-Aqsa University, Gaza, Palestina

Ziad Elmarsafy

profesor srovnávací literatury, King’s College London, Velká Britanie

Noura Erakatová

odborná asistentka, africká studia a kriminální spravedlnost, Rutgers University, USA

Samera Esmeirová

odborná asistentka v oboru rétoriky, University of California, Berkeley, USA

Khaled Fahmy

FBA, profesor moderních arabských studií, University of Cambridge, Velká Británie

Ali Fakhrou

akademik a spisovatel, Bahrajn

Randa Farah

odborný asistent, katedra antropologie, Western University, Kanada

Leila Farsakhová

odborná asistentka v oboru politických věd, University of Massachusetts Boston, USA

Khaled Furani

odborný asistent v oboru sociologie a antropologie, Tel-Aviv University, Izrael State of Israel

Burhan Ghalioun

emeritní profesor sociologie, Sorbonne 3, Paříž, Francie

Asad Ghanem

profesor politických věd, Haifa University, Izrael State of Israel

Honaida Ghanimová

ředitelka Palestinského fóra pro izraelská studia (Madar), Ramalláh, Palestina

George Giacaman

profesor filozofie a kulturních studií, Birzeit University, Palestina

Rita Giacamanová

profesorka, Institut komunity a veřejného zdraví, Birzeit University, Palestina

Amel Gramiová

profesorka genderových studií, Tunisian University, Tunis

Subhi Hadidi

literární kritik, Sýrie - Francie

Ghassan Hage

profesor sociologie a antropologie, University of Melbourne, Austrálie

Samira Hajová

emeritní profesor historie, CSI/Graduate Center, CUNY, USA

Yassin Al-Haj Saleh

spisovatel, Sýrie

Dyala Hamzahová

odborná asistentka v oboru arabské historie, Université de Montréal, Kanada

Rema Hammamiová

odborná asistentka v oboru antropologie, Birzeit University, Palestina

Sari Hanafi

profesor sociologie, American University of Beirut, Libanon

Adam Hanieh

lektor rozvojových studií, SOAS, University of London, Velká Británie

Kadhim Jihad Hassan

publicista a překladatel, profesor na INALCO-Sorbonne, Paříž, Francie

Nadia Hijabová

publicistka a lidskoprávní aktivistka, Londýn, Velká Británie

Jamil Hilal

spisovatel, Rámaláh, Palestina

Serene Hleihlehová

kulturní aktivistka, Jordánsko-Palestina

Bensalim Himmich

akademik, spisovatel, Maroko

Khaled Hroub

profesor blízkovýchodních studií, Northwestern University, Katar

Mahmoud Hussein

spisovatel, Paříž, Francie

Lakhdar Ibrahimi

Pařížská škola mezinárodních vztahů, Institut d’Etudes Politiques, Francie

Annemarie Jacirová

filmařka, Palestina

Islah Jad

odborný asistent v oboru politických věd, Birzeit University, Palestina

Lamia Joreigeová

vizuální umělkyně a filmařka, Bejrút, Libanon

Amal Al-Jubouriová

spisovatelka, Irák

Mudar Kassis

odborný asistent v oboru filozofie, Birzeit University, Palestina

Nabeel Kassis

bývalý profesor fyziky a politik, Birzeit University, Palestina

Muhammad Ali Khalidi

profesor filozofie, CUNY Graduate Center, USA

Rashid Khalidi

profesor moderních arabských studií, Columbia University, USA

Michel Khleifi

filmař, Palestina-Belgie

Elias Khoury

spisovatel, Bejrút, Libanon

Nadim Khoury

odborný asistent v oboru mezinárodních studií, Lillehammer University College, Norsko

Rachid Koreichi

malíř, Paříž, Francie

Adila Laïdi-Haniehová

generální ředitelka, Palestinské muzeum, Palestina

Rabah Loucini

profesor historie, Oran University, Alžírsko

Rabab El-Mahdi

odborný asistent v oboru politických věd a mezinárodních vztahů, The American University, Káhira, Egypt

Ziad Majed

odborný asistent v oboru blízkovýchodních studií, American University, Paříž, Francie

Jumana Mannaová

umělkyně, Berlín, Německo

Farouk Mardam Bey

publicista, Paříž, Francie

Mai Masriová

palestinská filmařka, Libanon

Mazen Masri

profesor práva, City University of London, Velká Británie

Dina Matarová

lektorka politické komunikace a arabských médií, SOAS, University of London, Velká Británie

Hisham Matar

spisovatel, profesor na Barnard College, Columbia University, USA

Khaled Mattawa

básník, profesor anglické literatury, University of Michigan, USA

Karma Nabulsiová

profesorka politických věd a mezinárodních vztahů, University of Oxford, Velká Británie

Hassan Nafaa

emeritní profesor politických věd, Cairo University, Egypt

Nadine Naberová

profesorka, Katedra gendru a ženských studií, University of Illinois at Chicago, USA

Issam Nassar

profesor, Illinois State University, USA

Sari Nusseibeh

emeritní profesor filozofie, Al-Quds University, Palestina

Najwa Al-Qattanová

emeritní profesorka historie, Loyola Marymount University, USA

Omar Al-Qattan

filmař, předseda Palestinského muzea & Nadace A. M. Qattan, Velká Británie

Nadim N Rouhana

profesor mezinárodních studií, The Fletcher School, Tufts University, USA

Ahmad Sa’adi

profesor, Haifa, Izrael

Rasha Saltiová

výzkumnice a nezávislá kurátorka, publicistka, Německo-Libanon

Elias Sanbar

spisovatel, Paříž, Francie

Farès Sassine

profesor filozofie a literatury, Bejrút, Libanon

Sherene Seikalyová

odborná asistentka v oboru historie, University of California, Santa Barbara, USA

Samah Selimová

odborná asistentka, A, ME & SA Languages & Literatures, Rutgers University, USA

Leila Shahidová

publicistka, Bejrút, Libanon

Nadera Shalhoub-Kevorkianová

profesorka právnické fakulty, Hebrew University, Izrael

Anton Shammas

profesor srovnávací literatury, University of Michigan, Ann Arbor, USA

Yara Sharifová

odborná asistentka v oboru architektury a urbanistiky, University of Westminster, Velká Británie

Hanan Al-Shaykhová

spisovatelka, Londýn, Velká Británie

Raja Shehadeh

právník a publicista, Ramalláh, Palestina

Gilbert Sinoué

spisovatel, Paříž, Francie

Ahdaf Soueif

publicista, Egypt/Velká Británie

Mayssoun Sukariehová

odborná asistentka v oboru mezinárodního rozvoje, King’s College London, Velká Británie

Elia Suleiman

filmař, Palestina-Francie

Nimer Sultany

lektor veřejného práva, SOAS, University of London, Velká Britanie

Jad Tabet

architekt a spisovatel, Bejrút, Libanon

Jihan El-Tahriová

filmařka, Egypt

Salim Tamari

emeritní profesor sociologie, Birzeit University, Palestina

Wassyla Tamzaliová

spisovatelka, producentka současného umění, Alžírsko

Fawwaz Traboulsi

spisovatel, Bejrút, Libanon

Dominique Vidal

historik a novinář, Palestina-Francie

Haytham El-Wardany

spisovatel, Egypt-Německo

Said Zeedani

emeritní odborný asistent filozofie, Al-Quds University, Palestine

Rafeef Ziadahová

lektorka komparativních politik, SOAS, University of London, UK

Raef Zreik

Minerva Humanities Centre, Tel-Aviv University, Izrael

Elia Zureik

emeritní profesor, Queen’s University, Kanada

Dopis vyšel v deníku The Guardian. Z anglického originálu přeložili Zdeněk Jehlička a Prokop Singer.

Diskuse