My, níže podepsaní palestinští a arabští akademici, novináři a intelektuálové vyjadřujeme tímto naše stanovisko k definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA) a ke způsobům, jakými se uvedená definice uplatňuje, interpretuje a prosazuje.

V minulých letech byl boj proti antisemitismu stále častěji instrumentálně užíiván izraelskou vládou a jejími podporovateli ve snaze delegitimizovat palestinské snahy o sebeurčení a ve snaze umlčet obránce palestinských práv. Hrozí, že nezbytný zápas proti antisemitismu bude účelovým uplatňováním uvedené definice znevěrohodněn, a tím i diskreditován a oslaben.

Antisemitismus je třeba odhalovat a potírat. Nenávist k židům pro jejich původ nelze tolerovat nikde na světě, a to bez jakýchkoliv výjimek. Antisemitismus se projevuje paušálním zobecňováním a stereotypy o židech, zejména pokud jde o moc a peníze, dále konspiračními teoriemi a popíráním holocaustu.

Boj proti popsaným předsudkům považujeme za plně legitimní a nezbytný. Věříme rovněž, že ponaučení z holocaustu, stejně jako ponaučení z jiných genocid moderní doby musí být součástí výchovy dalších generací proti všem formám rasových předsudků a nenávisti.

Aby se boj proti antisemitismu neminul účinkem, musí vždy mířit k podstatě. Definice antisemitismu podle IHRA však prostřednictvím uváděných příkladů spojuje judaismus se sionismem a předpokládá tak, že všichni židé jsou sionisté, jejichž sebeurčující ambice ztělesňuje stát Izrael ve své dnešní podobě.

S tím zásadně nesouhlasíme. Boj proti antisemitismu by se neměl proměnit ve zbraň, která pomáhá delegitimizovat boj proti útlaku Palestinců, popírat jejich práva či zastřít pokračující okupaci jejich země. V tomto ohledu považujeme za klíčové následující:

1. Boj proti antisemitismu musí být veden v rámci mezinárodního práva a lidských práv. Měl by být nedílnou součástí boje proti všem formám rasismu a xenofobie, včetně islamofobie a protiarabského či protipalestinského rasismu. Cílem tohoto boje je zaručit svobodu a emancipaci všem utlačovaným skupinám. Jeho smysl je zcela překroucen, pokud vede k obraně utiskovatelského a dobyvačného státu.

2. Je obrovský rozdíl mezi situací, kdy jsou židé jako menšina diskriminováni a utiskováni antisemitskými režimy či skupinami, a stavem, kdy je sebeurčení židovské populace v Palestině postaveno na etnické výlučnosti a státně-teritoriální rozpínavosti. Dnešní Izrael je založen na vyhnání většiny původního palestinského obyvatelstva — což Palestinci a Arabové nazývají Nakbou — a na podmanění původních palestinských obyvatel, kteří stále žijí na území historické Palestiny buď jako občané druhé kategorie, nebo pod okupací; a právo na sebeurčení se jim upírá.

3. Definice antisemitismu podle IHRA a související právní opatření přijaté v několika zemích se uplatňují zejména proti levicovým a lidsko-právním skupinám podporujícím palestinská práva a proti kampani Bojkotu, stažení investic a sankcí (BDS), přičemž upozaďuje skutečnou hrozbu přicházející pro židy z pravicových bělošských nacionalistických hnutí v Evropě a v USA. Prezentovat hnutí BDS jako antisemitské je hrubým zkreslením podstaty kampaně, která je v zásadě legitimním nenásilným prostředkem boje za palestinská práva.

4. Zcela lichý je příklad antisemitismu podle definice IHRA, který mluví o „popírání práva židů na sebeurčení, např. s odůvodněním, že stát Izrael je rasistickým projektem“. V tomto příkladu schází uznání toho, že podle mezinárodního práva je současný Izrael již přes padesát let okupační mocností, jak to konečně uznávají i vlády těch zemí, které se řídí definicí IHRA. Chybí zde také úvaha nad tím, zda právo na sebeurčení znamená i právo na vytvoření židovské většiny prostřednictvím etnických čistek a zda by právo na sebeurčení nemělo být vyváženo garancí totožného práva pro palestinský národ. Definice IHRA navíc potenciálně zavrhuje jako antisemitské všechny nesionistické vize budoucnosti izraelského státu, jako například prosazování dvojnárodnostního státu či sekulárního demokratického státu, který by zastupoval stejnou měrou všechny své občany. Skutečná podpora práva národů na sebeurčení z něj nemůže vyloučit palestinský ani jiný národ.

5. Věříme, že žádné právo na národní sebeurčení by nemělo zahrnovat právo vyhnat jiný národ a bránit mu v návratu k jeho půdě ani právo na jakýkoliv jiný způsob zajištění demografické převahy ve státě. Požadavek Palestinců na návrat do země, ze které byli vyhnáni, ať již sami, či jejich rodiče nebo prarodiče, nelze považovat za antisemitský. Skutečnost, že takový požadavek vyvolává mezi Izraelci úzkost, nedokazuje, že je nespravedlivý, natož že je antisemitský. Jde o nárok založený na mezinárodním právu, vycházející z rezoluce Valného shromáždění OSN č. 194 z roku 1948.

6. Obviňovat z antisemitismu každého, kdo považuje současný izraelský stát za rasistický, a to bez ohledu na reálnou ústavní či institucionální rasovou diskriminaci, na níž je tento stát založen, znamená přiznat Izraeli absolutní beztrestnost. Izrael tak může deportovat své palestinské občany, rušit jim občanství nebo jim odepírat volební právo, a i nadále být imunní vůči obvinění z rasismu. Definice IHRA a způsoby jejího prosazování zamezují jakékoliv diskusi o tom, že je Izrael jako stát založen na etnicko-náboženské diskriminaci. Je tak v rozporu s elementární spravedlností a základními normami lidských práv a mezinárodního práva.

7. Věříme, že spravedlnost vyžaduje plnou podporu práva Palestinců na sebeurčení, včetně požadavku na ukončení mezinárodně uznávané okupace jejich území a ukončení bezprizornosti a deprivace palestinských uprchlíků. Potlačení palestinských práv v definici IHRA svědčí o přístupu, jehož cílem je zachovat v Palestině namísto židovských práv židovská privilegia a namísto židovské bezpečnosti stvrdit židovskou nadvládu nad Palestinci. Jsme přesvědčeni, že lidské hodnoty a práva jsou nedělitelné a že boj proti antisemitismu by měl jít ruku v ruce s bojem za důstojnost, rovnost a emancipaci všech utlačovaných národů a skupin.

Samir Abdallah

filmař, Paříž, Francie

Nadia Abu El-Haj

profesorka antropologie, Columbia University, USA

Lila Abu-Lughod

profesorka sociálních věd, Columbia University, USA

Bashir Abu-Manneh

lektor postkoloniální literatury, University of Kent, Velká Británie

Gilbert Achcar

profesor rozvojových studií, SOAS, University of London, Velká Británie

Nadia Leila Aissaouiová

socioložka a publicistka, Paříž, Francie

Mamdouh Aker

člen správní rady, Birzeit University, Palestina

Mohamed Alyahyai

publicista a prozaik, Omán

Suad Amiryová

publicistka a architektka, Rámaláh, Palestina

Sinan Antoon

odborný asistent, New York University, Irák - USA

Talal Asad

emeritní profesor antropologie, CUNY, USA

Hanan Ashrawiová

bývalá profesorka srovnávací literatury, Birzeit University, Palestina

Aziz Al-Azmeh

emeritní univerzitní profesor, Central European University, Vídeň, Rakousko

Abdullah Baabood

akademik a výzkumný pracovník, Omán

Nadia Al-Bagdadiová

profesorka historie, Central European University, Vídeň

Sam Bahour

spisovatel, Al-Bireh/Ramallah, Palestina

Zainab Bahraniová

profesorka dějin umění a archeologie, Columbia University, USA

Rana Barakatová

odborná asistentka v oboru historie, Birzeit University, Palestina

Bashir Bashir

odborný asistent v oboru politické teorie, Open University of Israel, Raanana, Izrael

Taysir Batniji

malíř, Gaza, Palestina a Paříž, Francie

Tahar Ben Jelloun

spisovatel, Paříž, Francie

Mohammed Bennis

básník, Mohammedia, Maroko

Mohammed Berrada

publicista a literární kritik, Rabat, Maroko

Omar Berrada

publicista a kurátor, New York, USA

Amahl Bishara

odborný asistent, vedoucí Katedry antropologie, Tufts University, USA

Anouar Brahem

hudebník a skladatel, Tunisko

Salem Brahimi

filmař, Alžírsko-Francie

Aboubakr Chraïbi

profesor, Katedra arabských studií, INALCO, Paříž, Franicie

Selma Dabbaghová

spisovatelka, Londýn, Velká Británie

Izzat Darwazeh

profesor komunikačního inženýrství, University College London, Velká BritánieUK

Marwan Darweish

odborný asistent, Coventry University, Velká Británie

Beshara Doumaniová

profesor palestinských studií a historie, Brown University, USA

Haidar Eid

odborný asistent v oboru anglické literatury, Al-Aqsa University, Gaza, Palestina

Ziad Elmarsafy

profesor srovnávací literatury, King’s College London, Velká Britanie

Noura Erakatová

odborná asistentka, africká studia a kriminální spravedlnost, Rutgers University, USA