Boj o Corbyna v britské Labour Party pokračuje
Petr JedličkaLevicovému expředsedovi bylo obnoveno členství ve straně, ne však v poslaneckém klubu. Několik poslanců hrozí současnému předsedovi Starmerovi rezignací, pokud se Corbyn vrátí. Levicové křídlo naopak bouří, že se ještě nevrátil.
Ani tři týdny vyhrocených debat a zákulisního jednání nepřinesly zatím jednoznačný výsledek poslední fáze sporu, který sužuje britskou Labour Party už několik let — tzv. boje o Jeremyho Corbyna. Vůdčímu představiteli levicového křídla strany a expředsedovi labouristů bylo na konci letošního října pozastaveno členství. Oficiálně se tak stalo kvůli jeho reakci na zprávu z posledního vyšetřování antisemitismu ve straně, které prováděla státní Komise pro rovnost a lidská práva. Corbyn označil rozsah antisemitismu v Labour Party za dlouhodobě zveličovaný.
V první polovině aktuálního týdne bylo přitom Corbynovi členství zase obnoveno. Odpovědný orgán strany naznal, že expředseda problém antisemitismu nebagatelizuje — že pouze kritizuje způsob, jakým s ním pracují média a Corbynovi vlastní kritikové.
Současný předseda Labour Party Keir Starmer se ovšem s názorem orgánu neztotožnil. A na svém Twitteru 18. listopadu uvedl, že zatím neumožní Corbynovi návrat do labouristického poslaneckého klubu.
V Británii platí, že poslanci, jež nejsou v klubu své strany v parlamentu, nebývají zařazováni na kandidátky. Pokud by tak zůstal spor neurovnaný, ztratil by Corbyn v nejbližších volbách nejspíše mandát a ve vysoké politice by dost možná skončil.
Corbyn má samozřejmě daleko širší podporu i mezi samotnými židy ve straně. Naproti otevřeně lobistickému "Hnutí židovských labouristů" je zde vitální a silný hlas Jewish Voice for Labour, jehož hlavní argument proti této štvanici se zneužitím antisemitismu by se dal shrnout do toho, co k celé kauze napsal americký židovský novinář v jinak ke Corbynovi kritickém textu Peter Beinart, a co jsme použili i v textu našem:
„Nezáleželo na tom, kolikrát se omluvil, a nezáleželo ani na tom, kolikrát nechala Labouristická strana vyšetřovat sebe samu, britský židovský establishment by nebyl spokojen, dokud by neuslyšel z jeho úst, že Palestinci nemají žádné právo zpochybňovat sionismus.“ (což tak nějak sedí i na mnohé zdejší diskuse k otázce Palestiny).
Bude nyní velmi zajímavé sledovat další počínání Starmera, kterému nevěří už ani pravice a proizraelská loby (když nebyl schopen zabránit tomu, aby byl Corbyn na nátlak zdola přijat zpět do strany), přičemž u levice jen potvrdil svou nevolitelnost zoufalým a až hysterickým trváním na Corbynově ostrakizaci alespoň shora.
Pana Kolaříka mohu jinak uklidnit, že poslední text nenapsal jen člen Mezinárodního hnutí solidarity Jehlička, ale i členka Židovského hnutí solidarity Křížová.
"MEZI židy VE STRANĚ"?
Pane Jehličko, podle izraelského Zákona o návratu je (stručně řečeno) Židem (či židem) ten, kdo má buď židovské předky, nebo ten, kdo prošel náboženskou konverzí a nemá žádnou jinou víru - pouze židovskou.
Malé počáteční písmeno ve slově "žid" znamená (odhlédnuto od období 2. sv. války, kdy bylo nařízeno psát pouze velké), že tedy židy definujete pouze na základě jejich náboženství. Obávám se však, že zrovna tohle Vaším úmyslem při úmyslném psaní malého písmene nebylo.