Británie po květnových volbách: šest hlavních trendů a změn
Adam Rektor-PolánekNěkolikeré volby ze začátku měsíce značí nové směřování ostrovní politiky. Konzervativci slaví velké vítězství, labouristé řeší změnu kurzu, Zelení dělají nové plány.
V Británii se 6. května konalo hned několik voleb, jejichž výsledky přepsaly politickou mapu už tak rozděleného Spojeného království. Zatímco vládnoucí konzervativci pod vedením Borise Johnsona ještě posílili, labouristé utrpěli drtivou porážku. Menší parlamentní strany ale mají důvod slavit, stejně tak levice ve skotském a velšském parlamentu. Výsledky voleb a z nich vyplývající trendy lze shrnout do šesti hlavních bodů:
1. Konzervativci jako catch-all-party
Posledních čtyřicet let v Británii platilo pravidlo, že vládnoucí strana v lokálních a doplňujících volbách zpravidla utrpí porážku. Voliči ji totiž mají tendenci „potrestat“ posílením opozice. Podobný výsledek se očekával i letos — Konzervativní strana je koneckonců u moci už jedenáct let. Stal se ale přesný opak: konzervativci s přehledem vyhráli jak lokální volby do anglických zastupitelstev, tak doplňovací volby do Dolní sněmovny v okrsku Hartlepool.
V lokálních volbách bylo ve hře na pět tisíc mandátů. Konzervativcům se podařilo získat 294 nových zastupitelů, Labour party naopak 267 ztratila. Nový poměr sil mezi dvěma hlavními stranami je tak 2346 konzervativních zastupitelů ku 1344 labouristickým. Zbytek křesel si rozdělily další strany a nezávislí kandidáti.
V okrsku Hartlepool se v doplňovacích volbách volil nový poslanec poté, co na svůj post pro podezření ze sexuálního obtěžování rezignoval labourista Mike Hill. Ostře sledované klání nakonec s přehledem — o necelých sedm tisíc hlasů — vyhrála kandidátka konzervativců Jill Mortimerová. Vůbec poprvé v dějinách tak bude mít Hartlepool, ještě donedávna labouristická bašta, v Dolní sněmovně konzervativní zastoupení.
Komentátoři vysvětlují úspěch Johnsonovy strany efektivní kombinací národoveckých témat a ekonomického populismu. Konzervativci slibují „silné a nezávislé“ Spojené království, prosazují tvrdou migrační politiku — zároveň však Johnson tvrdí, že plánuje vysoké investice a znárodnění vybrané infrastruktury.
„Brexit rozhodně pomohl Johnsonovi vyhrát volby, hlavní byl ale příslib stabilní a rostoucí ekonomiky... Konzervativci už neprosazují politiku škrtů a utahování opasku. Začali s rekordním financováním veřejných služeb, investují do zdravotnictví i školství,“ píše ve své analýze levicový ekonom James Meadway.
Konzervativní straně se tak — všem korupčním skandálům a vysokému počtu obětí covidu-19 navzdory — podařil návrát do pozice catch-all-party. Oslovuje voliče napříč politickým spektrem, od ekonomické středolevice po extrémní identitářskou pravici.