Jak porazit Zemana? Poučme se u Khana

Jakub Patočka

Miloše Zemana porazí ten, kdo pochopí, že příčiny jeho zvolení a způsob jeho vystupování jsou dvě zcela odlišné věci. Uspět může jako Sadiq Khan, který kandidoval s heslem Starosta pro všechny Londýňany. Namísto štěpení je třeba spojovat.

Jedna z absurdnějších debat, o něž v českých zemích dnes věru není nouze, se vede nad tím, zda vůbec lze v příštích prezidentských volbách porazit Miloše Zemana a kdo by se takového úkolu, srovnatelného snad jen s přemožením mýtické sedmihlavé saně, měl ujmout. Vypovídá-li o něčem většina dosavadních výkonů na tomto poli, pak především o naší zoufalé dezorientaci, jak pokud jde o reálný stav české společnosti, tak pokud jde o možnosti politiky změnit jej.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Jan Tesař kromě jiných svých skvělých výkonů obohatil český jazyk o pojem „pražské kotlinové myšlení“; dnes se v podobném, ale užším, smyslu někdy mluví o „pražské kavárně“. Snad ještě nikdy nebyl Tesařův pojem tak aktuální jako dnes, protože těžko se rozvzpomenout na časy, kdy byla propast mezi realitou hlavního města a realitou zbytku českých zemí tak závratně hluboká. Pojem nemá nespravedlivě popsat všechny Pražany. Mluví pouze o jisté, dominantní tendenci.

Tak v Praze dnes určité kruhy provozují mimořádně legrační cvičení na téma, kdo půjde v příštích volbách Zemanovi za Franze, za Fischera, či dokonce za Schwarzenberga. Jména mužů — jedná se výhradně o muže — v některých ohledech jistě úctyhodných jsou z hlediska deklarovaného účelu tak fenomenálně nepoužitelná, až se člověk musí zamýšlet, zda Michala Horáčka či Tomáše Halíka k jejich obřadnému tlučení se v hruď nepovzbuzuje Miloš Zeman osobně.

Někteří lidé, a není jich bohužel málo, se domnívají, že dnes by již Karel Schwarzenberg nad Milošem Zemanem vyhrál a že jde tedy čistě o to najít vhodnou obdobu tzv. „knížete“, vhodného Anti-Zemana. Představa, že Zemana může nahradit někdo jako Schwarzenberg či člověk působící v této tradici, je založena především na absenci jakékoli snahy pochopit příčiny toho, proč Miloš Zeman v roce 2013 uspěl.

Ony příčiny jsou totiž podstatnější a šlechetnější, nežli byly důvody k volbě Schwarzenberga. Jen Zeman nebyl jejich vhodným reprezentantem. To se sice dalo odhadovat, ale nikoli s větší energií, než jaké bylo třeba k zachování sebeúcty odmítnutím volit ministra Nečasovy vlády.

Zemana volili frustrovaní lidé. Frustrovaní z dobrých důvodů

V českém veřejném prostoru úplně chybí pravidelné popisování životních zkušeností a příběhů rozsáhlých skupin našich obyvatel. V poslední době se dosti zabýváme profesně venkovem: o životě lidí tam se z pražských médií dovídáme minimum; a málokoho zajímají.

Lidé v pohraničí? Taky tak. Romové? Totéž. Sociálně vyloučení, slabí, zranitelní? Jakbysmet. Není divu, že proti abstraktnímu neznámu v podobě uprchlíků, kteří ve skutečnosti jsou našimi nejpotřebnějšími bližními, tu bylo možno zmobilizovat tak obludnou kampaň.

Obvykle se o takových lidech, kteří stojí mimo zorný úhel pražského kotlinového myšlení, jež většinově ovládá i hlavní česká média, mluví jako o frustrovaných. Když se za takovými lidmi ale vypravíte: poslouchat jejich příběhy, jak žili, jak pracovali, jaká měli ve svém životě přání, zažijte často takovou spoustu vřelosti a půvabu, s jakým se v naší zemi člověk běžně nemá kde setkat.

Lidé vyprávějí o jednoduché práci, ze které čerpali důstojnost a která jim dávala obživu, vzpomínají na pracovní prostředí, v němž se cítili dobře, na dřinu, která byla současně zábavou. A často mluví o tom, jak věci, na nichž pracovali, přišly vinou nepořádků v nových poměrech, různých podrazů a habaďůr vniveč.

Takové příběhy ale nevyprávějí jen penzionovaní dělníci či zaměstnanci, vyprávějí je i mnozí živnostníci, lidé vynikající podnikavostí a nevšedním umem. Lidé, kteří měli být vzorovými vítězi nových polistopadových poměrů. Ale byli různými vykuky a křiváky vytlačeni na okraj.

I když už i filmový kritik Kamil Fila mluví, jako by poslední roky nestrávil v Respektu, ale v Deníku Referendum („To, co nám za minulého režimu říkali o kapitalismu, byla pravda.“), nebere se v českých politických debatách stále jako základní východisko, že mnozí lidé jsou tu frustrováni právem. Přesněji nikoli mnozí: je jich velká většina.

A tady se dostáváme k pramenům Zemanovy podpory. Miloš Zeman sám je samozřejmě polistopadovým vývojem velmi frustrovaný, je jedním z nich. Je to člověk, který se jako předseda ČSSD k většině věcí vyslovoval tak, že měl jako předák opozice více pravdy nežli nepravdy. Média ho ovšem tehdy drtila s takovým gustem, předpojatostí a náruživou hanebností, že jeho výroky o novinářích z této zkušenosti vycházející, jsou vlastně pravdivé.

To ale neskončilo v devadesátých letech, česká média tu prováděla ve své převážné většině nechutnou pravicově zaujatou propagandu až do samého konce Nečasovy vlády, ba i za něj. Když tedy každým coulem sympatický kolega, bývalý zástupce šéfredaktora MF Dnes Karel Škrabal říká, že den, kdy si Andrej Babiš koupil Mafru, je 11. zářím české žurnalistiky, provozuje sebeklam a nemůže být snad ani vzdálenější pravdě.

Babiš si nekupoval MF Dnes a LN jako svobodná média, která potřeboval zneutralizovat. Kupoval si je jako fungující a účinné nástroje politické propagandy, a kupoval si je s tím, že ji nadále budou provádět pro něj. To se samozřejmě děje. Že přitom asi v některých ohledech upadla i jejich řemeslná kvalita, je sice možné, ale rozdílů oproti stavu před Babišovým vlastnictvím je méně, nežli shodných rysů s ním. I dnes tam pořád ještě pracuje řada úctyhodných novinářů.

Frustrovaní lidé nevěří, že se o skutečnosti mohou něco podstatného dovídat z médií. Odvykli tomu. Jejich životní zkušenosti, každodenní empirie odporuje tomu, co se jim z pražských médií po většinu polistopadové éry hlásalo a hlásá. V souvislosti s tím vzrůstá obliba konspiračních webů a propagandistických platforem, jako je Aeronet či Parlamentní listy, o jejichž čtenáře se ovšem podobnými metodami pokoušejí soupeřit i média dříve seriozní jako Novinky.cz či Právo. To jsou obrázky sesuvu české veřejné debaty.

Potřebujeme prezidenta pro všechny

Zeman velmi dobře chápe, proč jsou lidé rozčilení, nespokojení, frustrovaní. Nedomnívá se, že to plyne z jejich nedostatečnosti. Ví, že jsou vesměs frustrovaní právem. A že nepochopení pro všeobecné lidové znechucení je výrazem omezenosti anebo pýchy.

Rozhořčení lidí nad všudypřítomnými nespravedlnostmi si ochočuje tak, že je používá k rozdmýchávání nenávisti. Ta se z nemalé části obrací i proti němu, ale on ji obrací ve vlastní politický prospěch: tvrdí o ní, že je výrazem pohrdání právě s onou oprávněnou lidovou frustrací. Je to lstivé a účinné. Společnost to dále štěpí pro Zemana výhodným způsobem. Stupňováním nenávisti vůči Zemanovi tedy nelze uspět.

Přesto je výrazem úplného politické zmatení prohlásit, že Miloš Zeman se nedá v prezidentské volbě porazit. Ano, nikdo vyrůstající na politickém půdorysu TOP 09 či na mělkém postschwarzenbergovském sentimentu či v zajetí pražského kotlinového myšlení Zemana neporazí: to vše opravdu zpravidla hraje pro něj.

Proč je Zeman dnes už zcela nepřijatelný, si nemusíme opakovat. Jeho oprávněný odpor k formě polistopadové transformace se vyvinul v zahořklost, jež vznikla jako zkratová reakce na nechutné kampaně proti němu. Ta ho dovedla až k odporu proti evropské integraci, k příchylnosti k Rusku, k Číně, k odmítání všech možných emancipačních snah a k zálibě v odpudivých postavách, které mu pomáhají udržet si moc, stůj co stůj.

Jedním z nejhorších rysů Miloše Zemana jsou lidé, jimiž se na Hradě obklopil. Repro DR

Porazit takto obnaženého Zemana je přitom až elementárně snadné. Je k tomu ale zapotřebí přistoupit se správnou sociologií: najít to, co českou společnost spojuje a co bude nutně nakonec silnější, než jakékoli snahy o její rozdělování rozdmýcháváním nenávisti.

Zemana porazí někdo komunikačně zdatný, politicky obratný, respektovaný většinou politické třídy. Musí se chtít prezidentem stát. Musí to být postava, která získá podporu velké části tak zvaně levicového elektorátu, ve druhém kole volby proti Zemanovi by ji měla s gustem podpořit i ČSSD.

Musí jít o člověka, který nebude zatížen polistopadovým ideologickým kutilstvím a bude pevně stát v hlavním tahu českých dějin s neokázalým respektem ke všem stěžejním postavám od Karla IV. i Husa, přes Komenského, Havlíčka, Masaryka, Beneše až po Havla. Musí si vážit československého roku 1968, Charty, papeže Františka i ochránců přírody.

A především musí všem frustrovaným lidem říct, že chápe jejich hluboké rozladění, že je pravdivější než zprávy v televizních novinách. Současně musí mít stejné pochopení pro všechny frustrované ze Zemana. Musí umět klidně a přesvědčivě říct, že my Češi máme na víc, než na utápění se v nenávistech a vzteku. A že společným úsilím dokážeme, tak jako mnohokrát v minulosti, aby se tu žilo líp.

Měl by to být člověk optimálně žijící mimo Prahu a pokud možno mimo Prahu vybraný. Lidé žijící v tom městě totiž vesměs bohužel nevědí, co se v naší zemi děje. Smutné přitom je, že mnozí z nich o tom pravidelně informují.

Liberální zelený vyhraněně levicový labourista Sadiq Khan vyhrál v Lonýdně s heslem „Starosta pro všechny Londýňany“. Naším kandidátem by měl být člověk, u nějž heslo „Prezident pro všechny Čechy“ bude znít věrohodně, jak těm, jimž se vede dobře, tak těm, které polistopadový vývoj zklamal. Možností je mnoho. Začněme se o nich vážně bavit tak rok před volbou: před volbou Zemanova nástupce.

    Diskuse
    May 17, 2016 v 11.17
    Analýza dobrá, pravdivá. Ale kdybych si měl nyní vsadit...
    ... vsadil bych, že se to nepodaří. Že Zeman nebude prezidentem druhé funkční období pouze v případě závažných zdravotních důvodů, jinak bude.

    1) To, co autor popsal, působí dál. Pražská média, "pražské kotlinové myšlení" atd, nic z toho není na ústupu.
    2) Kdo osloví "nás" frustrované? Když to bude nová tvář, zařadí se do skupiny jiných nově profilovaných "spasitelů" bez programu, které autor sám vyjmenovává. Bude-li to politický praktik, nebude mu a priori důvěřováno. A navíc, jak bude moci spojovat? Vždyť se proti němu okamžitě Praha (a možná nejen Praha) vyhraní.
    3) Kampaň. Pozitivní kampaň mu nikdo neposkytne. Musel by si ji koupit, takže oligarcha. To nesplňuje podmínky charakteristiky osobnosti na konci textu autora. Negativní kampaň média poskytnou ráda, tuto službu ostatně poskytla Zemanovi, to díky ní nejprve deklasoval preferovaného Fischera a nakonec i (rovněž preferovaného) Schwarzenberga. Jenže kdo by zvítězil na základě takové negativní kampaně, opět nebude onou spojující osobností charakterizovanou na konci dnes zveřejněného textu.

    Já se domnívám, že autor někde v myšlenkách má představu o takovém jméně. Možná to bude žena, možná někdo z menšin, tak jako v textu zmíněný nový Londýnský starosta. Tento text je možná začátkem debaty, v jejímž pokračování má býti to jméno nabídnuto. V žádném případě nechci takovou debatu předem blokovat, svým negativismem jí brát energii a dynamiku. Jenže si nemohu pomoci, zůstávám skeptickým. Líp bude. Ale teď ještě ne.
    May 17, 2016 v 11.50
    Poučit se u Khana je dobrý nápad.
    Jen teď jak změnit sociální systém tak, aby nalákal ekonomické muslimské migranty, kteří svou jednotnou volbou změní vedení státu?
    Sice se na tom již pracuje, ale jen natahat je sem nestačí. Oni by zase pláchli tam, kde dostanou více....
    JP
    May 17, 2016 v 15.45
    Z Prahy do Londýna cesta daleká...
    Připojuji se plně k hodnocení pana Jedličky.

    Analýza Jakuba Patočky je bezpochyby duchaplná a vzácně diferencovaná; nicméně v konkrétních podmínkách české společnosti a české politiky je sotva možno propadat nějakému optimismu, že by se v českých poměrech mohlo podařit totéž jako v Londýně.

    Už proto, že Praha opravdu není Londýn. Londýn je už s k u t e č n ě multikulturní aglomerace, kde je možno se vší samozřejmostí a přirozeností být bělochem, černochem anebo Pákistáncem. A kde shazování politického soupeře na základě jeho původu je nakonec střelením se do vlastní nohy.

    V českém "kotlinovém myšlení", abychom zůstali u předloženého vokabuláru, je tomu stále ještě naopak. To je prostě holý fakt. Primitivní xenofobie je stále ještě zaručený prostředek, jak politické body získávat, nikoli jak je ztrácet.

    Přímo řečeno: pokud by někdo měl mít šanci porazit Zemana, musel by být stejným populistou - a stejným xenofobem - jako on sám. Jenom vyjádření porozumění pro frustraci - nepražského - lidu by bylo prostě příliš málo.

    Zeman má jednu obrovskou, ve světě politiky opravdu jedinečnou přednost: on svým obhroublým populismem pro sebe dokáže získat jak vyznavače levice, tak ale i pravice. On dokáže tak dokonale sehrát svou roli Velkého Vůdce, který nepřipustí ublížit lidu své země, že mu to dokáže uvěřit naprostá většina národa, bez ohledu na politické preference.

    Miloš Zeman je ve své nejhlubší podstatě prostě politický kýč; a lidé vždycky budou vždy upřednostňovat kýč před pravým duchem.

    Takže, kdo může porazit Zemana? - Nakonec jenom samotný lid; tím, že se alespoň trochu naučí rozpoznávat politický kýč. Jenže, to je běh na opravdu velmi dlouhou trať. Bohužel, pro nejbližší dobu není vyhlídka na změnu.
    Zbývá vlastně jen naděje: přežili jsme Husáka, tak tedy snad nějak přečkáme i Zemana...
    MP
    May 17, 2016 v 22.32
    Pane Ševčíku,
    kolik je v Londýně muslimů a kolik dostal Khan hlasů?

    Ale co byste se zatěžoval s fakty, že?
    May 18, 2016 v 11.25
    A vaše fakta jsou kde, pane Plevo?
    Já podklady pro svou domněnku rád zveřejním.
    Takže - 55 procent Londýňanů jsou „nebělošští Britové“. Muslimů je odhadem okolo 15 -20 %. Volební účast činila 45,3 %, z čehož dostal Khan 44%. Tedy něco okolo 1,1 milionu. Relativně tedy k jeho zvolení stačily jen hlasy muslimů. Bohatě by jeho výsledek převýšilo, kdyby jej volili neběloši.
    Vše jde tak, jak jít má.
    Jak říká muslimský kazatel Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“.
    „S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů. „Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Inu, stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…”
    May 18, 2016 v 13.5
    Vidět podstatu a souvislosti – Nová levice proti migrantům
    Nenechejme se zmást. Výchozí podstata a širší kontext je tento:

    Autor tohoto textu a současně šéfredaktor DR Jakub Patočka jako jeden z ideových leaderů Nové levice pokračuje v b e z v ý h r a d n é podpoře geopolitiky Václava Havla, tedy v hájení rozšiřování panství USA – nikoliv v hájení zájmu obyčejných občanů ČR.

    Levice, která nemá problém s kapitálem a jeho působením, není a nemůže být autentická levice, byť se ukázkově f a l e š n ě tváří, že kritiku kapitálu chápe a je redakci DR dokonce vlastní, viz citace kritika Kamila Fily. Celý rozhovor je zde:

    http://www.novinky.cz/kultura/salon/402818-muj-tata-matrix-uz-nepochopil-kamil-fila-o-filmech-a-nejen-generacne-rozdelene-spolecnosti.html

    Fila: »…naštvanost dokáže petrifikovat, namířit na reálné problémy současnosti. Filmařům se to dlouhodobě nedaří – a politikům také ne. (…) – Proč se to nedaří?

    Fila: Podle mě je za tím nepřipravenost na fakt, že to, co nám za minulého režimu říkali o k a p i t a l i s m u, byla pravda. Smiřujeme se s tím jen velmi pomalu.«

    * * *

    Nové levici v prvé řadě vadí, že demokraticky zvolený prezident Zeman našel s í l u a jasně prohlásil, že ČR už nebude pokračovat v bezvýhradné orientaci na zájem USA.

    Nová levice by měla najít "koule" a ujasnit si, zda přece jen chce hájit zájmy běžných lidí, tedy bude přece jen ještě levicová, nebo zda bude chtít být BEZVÝHRADNĚ na straně kapitálu USA, na straně Saudské Arábie a Karla Schwarzenberga, na straně Turecka – tedy proti obyčejným lidem, a tedy p r o t i migrantům – protože právě tyto státy jsou skutečnou příčinou vlny migrace. Nikoliv Assad, nikoliv Putin.

    Nová levice nikdy nebude reálne a učinně A PRINCIPIÁLNĚ p o m á h a t potřebným, tedy imigrantům, tam, kde je to potřeba, tedy u nich doma, protože by to znamenalo postavit se proti zájmu USA, Turecka či Saudské Arábie jejichž společným zájmem je sesadit Assada (a tím omezit zájem Ruska v Sýrii).

    Obhájci Nové levice se nikdy nepostaví čelem k tolikrát citovanému videu Wesley Clarka 7 zemí do 5 let, protože právě zde bychom jasně viděli, kdo za migraci může v prvé řadě:

    https://www.youtube.com/watch?v=an3A3hRA8_M

    Bude zde na DR k tomuto videu někdy větší komentář? Nevěřím…

    Schizofrenní rozdvojení myšlení Nové levice na DR, jehož je Jakub Patočka ideovým vůdcem a reprezentatnem, je jasně vidět, když si uvědomíme, že:

    • Nová levice evidentně nemá žádný principiální problém podporovat války vedené oligarchií USA (tj. zájmem velkého západního kapitálu),

    • přesto se na druhé straně bude tvářit (jen tvářit), že DR je autenticky levicový.

    Nezbývá, než pevně věřit, že tento ukázkový ideový rozpor prohlédne čím dál více poctivých voličů a budou svým myšlením a postoji hájit zájmy těch, kteří jsou v nerovném souboji slabší – obyčejných lidí – proti masivní síle velkého kapitálu.

    * * *

    Píšu jinde o třídách, o tom, že s pádem socialistického bloku nezmizely. O tom, že naopak lidé bohatí velmi tvrdě hájí své zájmy své třídy proti těm "dole". Možná by byl vhodnější pojem "kasta". Vždyť i zde je tolik lidí, kteří chtějí patřit do vyšší a lepší kasty, a proto neváhají místo náročné a produktivní kritiky (jen ta věci zlepšuje) těm, na jejichž přízni jim závisí, ukázkově podkuřovat.
    May 18, 2016 v 14.23
    A té volbě Khana ještě tolik:
    Spisovatel Benjamin Kuras, který žije ve Velké Británii, vyzval evropskou civilizaci, ať přestane páchat sebevraždu a připojí se k obraně své kultury. „Co začalo jako imigrace, se stává kolonizací. Do dvaceti let budou západní Evropané ve svých městech menšinou,“ varoval Kuras.
    „Západoevropský multikulturalistický experiment ztroskotal na islámu, který si vytváří stát ve státě, integrovat se odmítá a rok od roku se radikalizuje k totalitnímu myšlení a jednání. Neopakujme experiment, který selhal,“ uvedl Kuras."
    Londýn, Brusel a další města Evropy jsou zřejmě již ztracená. Já ale nechci aby mé děti nebo vnuci žili v totalitě.
    A budu bojovat se všemi, kdo sem hodlají tuto totalitu přivést. Ať to již dělají z bláznivého přesvědčení, či pro svůj zisk.
    Manželka mého známého pracuje jako vychovatelka v rodině jedné nejmenované rakouské ministerské úřednice /raději nejmenuji, zde se to Breschneidery jen hemží/. Vozí dítě do školky 30 kilometrů jen proto, aby měla jistotu, že dítě bude ve společnosti dětí, sdílejících stejné hodnoty. Hodnoty evropské civilizace. Která bude při tomto tempu kolonizace čím dál vzácnější.
    MP
    May 18, 2016 v 23.9
    To by ovšem volební účast muslimů
    musela být 100%. Na rozdíl od všech ostatních.

    Myslím, že každý posoudí relevatnost argumentů p. Ševčíka.
    MP
    May 18, 2016 v 23.12
    Ne Londýn a Brusel, ale p. Ševčík
    je zcela ztracený...
    Dnes cituje ultrapravičáka Kurase, zítra Konvičku a pozítří si poslouží starým dobrým Adolfem, jen zamění židy za muslimy.
    Lidi jako p. Ševčík je třeba dát do karantény a přestat s nimi komunikovat, dokud nevystřízliví.
    + Další komentáře