0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Jindřich Jedlička

Profese:
Mám takovou teorii, nazval jsem ji onismus. Popřípadě oni-ismus.

Ta teorie praví, že do roku 1989, do kdy bylo jasné kdo je (z čl. 4 tehdejší ústavy) vedoucí silou ve společnosti, bylo i jasné, kdo za všechno může a komu tedy nadávat, že je to blbě. Byli to ONI.

No a část z nás nepochopila ani to, že demokracii musí lid provozovat aktivně a v dostatečné počtu, ani princip subsidiarity, tedy to, že kompetenci k řešení každého problému má vždy nejnižší z úrovní, která ho řešit účinně dokáže.

Pokud zavřeme oči před tím, že vláda lidu vyžaduje ochotu lidu vládnouti si, a subsidiaritu nahradíme v myšlení centralismem, vznikne onismis. Tedy i v demokracii, s dělbou moci, s obecním zřízením, s krajskou samosprávou, a tak dále, stále tu budou nedělitelní ONI.

ONI musejí okrášlit okolí Prahy, a zároveň ONI zodpovídají za overturismus ve zcela jiné lokalitě. ONI nesmějí dovolit vodákům půl promile a zároveň ONI nemají omezovat konzumaci v Obrnicích. Spojit lze v jedné úvazre libovolné problémy bez ohledu na souvztažnosti, neboť ONI jsou univerzálním společným jmenovatelem.

Vyznáváte-li onismus, řešení všech problému je ´v principu snadné´. Mohou za to ONI, napíšeme neadresnou výzvu, a až to ONI pochopí, je vyhráno.
Obyvatelé velkých měst (např. Pražáci) tedy od nynějška očekávají, že obyvatelé lokalit trpících ´overturismem´ (např. Adršpachu) rozbijí doma prasátka, vezmou si dovolenou, popadnou náčiní na své náklady pojedou zkrášlovati okolí Prahy?
souhlasím se stanoviskem, že příroda (pro paní Hájkovou Bůh) z nějakého důvodu nemá rád(a) dvě čísla. A sice pravděpodobnost nula a pravděpodobnost jedna (neboli nula procent a sto procent) . Příroda (eventuálně Bůh) tato čísla používá jen jako limitu.

A protože riziko je součin (pravděpodobnosti události a závažnosti následku události), bezpečná jaderná technologie neexistuje. Je-li připomínána vedle Černobylu Fukušima, měla by být připomínána i událost v Three Mile Island (1979) a le zejména český (škodovácký) reaktor A-1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_elektr%C3%A1rny_Jaslovsk%C3%A9_Bohunice_A1 ), dvě havárie na tehdy našem území, po více než čtyřiceti letech nebyly odstraněny následky tj. zlikvidován odstavený český reaktor A-1 .

Když už tady tapetujeme odkazy (pane Macháčku), přidám jeden veselejší z necyklopedie, Úložiště radioaktivního odpadu Praha-Hrad:
https://necyklopedie.org/wiki/%C3%9Alo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_radioaktivn%C3%ADho_odpadu_Praha-Hrad
Na obvyklou argumentaci odpůrců obnovitelných zdrojů - "a čím budete svítit v zimě za smogového bezvětří, když je den krátký, a obloha i během krátkého dne zatažená" se obvykle užívá protiargument: "V zimě - to se přece topí. Když už se topí, proč kogenerací zároveň nevyrobit k teplu i elektřinu." Kogenerace, tedy nahrazení výtopen teplárnami, přece správnou cestou je, ne? I v případě zemního plynu.
Přinejmenším od exilu členů Jednoty Bratrské (dnes po celém světě rozptýlení Moravští bratři) u nás víme, že odchodem Komenského jsme nic nezískali. Jinde lidé také mají podobnou zkušenost. Náboženská tolerance má bohatou historii. "Nebudiž žádného donucování v náboženství", jak je psáno v Koránu.

Je neslušné útočit na víru, vyznání, ničit posvátná místa a památky. Od indiánských pohřebišť, přes sochy Budhy po smyslné reliéfy na hinduistických chrámech.

Jenže k tomu a) musí platit i b). Právě tak je neslušné někomu Boha vnucovat. Nejen násilím, i urputností, asertivitou bez respektu k druhému.

"Bůh dal lidem prostřednictvím Ježíše svého Ducha, aby se řídili jím místo Zákonem. Kdo se jím řídí, nemusí se o morálku vůbec starat" je strašlivý názor. Zajisté jej zastávali španělští konquistadoři, vraždíce jihoamerické indiány. Jistě se nadechli (a nadchli) - tj. inspirovali - Duchem ... ovšem pro genocidu.

Pan Poláček cituje správně (i když chvílemi střídá druhy lidoopů) etologická pozorování. Morálka je před-lidská. Tak jako základem altruismu, který obstojí v evoluci, je teorie sobeckého genu (altruismus sice zvýhodní jiné jedince, ti ale díky příbuznosti rozšíří tytéž geny), tak i základem sociálného chování je vyšší pravděpodobnost přežití skupiny jako takové a tím úspěch genů tvorů sociálně se chovajících. A všude, kde je přítomna skupinová výhoda, je přítomno i určitý podíl proti-sociálního chování, tj. jaksi parazitického čerpání výhody od druhých bez vlastního podílu, či přímo proti zájmu skupiny. A ano, právě teorie her dokáže vyčíslit takové pravděpodobnosti z poměrů "costs and benefits". Pan Poláček si zapamatoval ze své četby jen ty lidoopy, ale totéž je popsáno u mnoha sociálně žijících druhů nebo u druhů s náročnou péčí o mláďata. Od hnízdících krmivých ptáků, přes hlídající (a v té době nežeroucí) surikaty nebo promyky, až po ono popsané obcházení dominantního samce a zálety samic s drzými mladými "trubadůry", které je známo u mnoha harémově se rozmnožujících druhů, od jelenovitých, přes paviány po ploutvonožce.

Pravděpodobnost úspěchu - z pohledu genpoolu skupiny - nesociálného, "neetického" chování je nenulová, vyčíslitelná teorií her, a zároveň nepřevažující, neboť v takovém případě by sociální, "etické" chování samo neobstálo v evoluci. A zároveň je pravdou, že tvrdší selekční tlak na populaci (například nepříznivé vnější podmínky) snižují výskyt asociálního chování ve skupinách. Je to matematika, skupina která obstojí pod tvrdým tlakem obstála právě proto, že nebyla oslabena "nemorálními" nespolupracujícími členy. To je luxus do podmínek pohodlnějších. Proto se bude více krást v jižní Itálii než v severním Švédsku. A proto tvrdé podmínky Australských kolonií ... nebyly nikterak příhodné pro asociální jednání trestanců tam vyhoštěných.

Co to má společného s náboženstvím? Všechno. Již jednou jsem zde napsal, že víra podporuje fitness (evoluční zdatnost). Je to jeden z důvodů (ne jediný), proč jsou náboženské představy tak univerzálně rozšířeny mezi vzájemně odlišnými skupinami lidí. Náboženství vždy zahrnou i nějakou formulaci morálky (to nic nemění na tom, že morálka sama je starší, průkazně před-lidská, zatím co na náboženské představy mimolidských zvířat se jich zatím nedokážeme zeptat).
Jestliže pak v teorii her stanovíme na vstupu o něco vyšší pravděpodobnost asociálního chování u skupiny bez etiky podpořené kultem ("projde mi to, nikdo to nevidí" dejme tomu deset procent) než u skupiny s náboženstvím podepřenou etikou (úvaha "bohové to stejně uvidí, neprojde mi to" sníží pravděpodobnost řekněme z deseti procent na devět), vyjde vyšší fitness u té druhé skupiny. S růstem fitness skupiny oproti skupinám konkurujícím se pak šíří i použitý kult, a to právě do prostředí, kde poskytne relativně největší selekční výhodu.

V tomto smyslu je, paní Hájková, "Bůh zcela reálný" jak píšete. Tj. působí, má skutečný vliv na světě. Bůh spolupracující a kooperativní se osvědčí tam, kde lidé - v těžkém prostředí, řídkém osídlení - musejí spolupracovat, aby se uživili. Bůh bojovný, agresivní, podporující sounáležitost válečníků v kmenových válkách, se prosadí v úživných prostředích s velkou vnitrodruhovou konkurencí, v hustém zalidnění.

Přesto je conquista ohavná. Nevnucujte nám, prosím, svého Boha. My Vám ho na oplátku nebudeme brát.