Co když tuhle vlnu přechodíme?

Filip Outrata

Podle některých expertů se nacházíme na „stolové hoře“. Počty nakažených a další údaje zvolna klesají, ale vysoká zátěž nejen na zdravotnictví narůstá. Tuto vlnu možná „přechodíme“ bez lockdownů i povinného očkování. Za jakou cenu?

V epidemii covidu jsme možná dostáhli vrcholu, ale ještě dlouho na něm setrváme. Bude to to jako pouť po nehostinné stolové hoře. Jaké dlouhodobé následky si jako společnost odneseme? Foto Matt Affolter, WmC

Slovním spojením posledních dní je stolová hora. Obraz vonící dálkami a dobrodružstvím má však v realitě pandemického dneška poněkud méně lákavý obsah. Je metaforou pro dlouhé plahočení covidem zkoušené společnosti po „kamenité náhorní rovině“, kde počty nakažených a další klíčové údaje klesají jen velmi zvolna, takže zátěž na zdravotnický systém se nesnižuje, ale zůstává dlouhodobě příliš vysoká. Do toho zatím nevíme, co se změní s nástupem nové varianty omikron.

Zdá se nepravděpodobné, že by Česká republika zavedla skutečný lockdown po vzoru sousedního Rakouska. Jakmile čísla klesají, převládne názor, že to nějak zvládneme i bez něj. Že tuhle vlnu přechodíme. Uzávěry, zákazy a další vynucovaná opatření jsou nepopulární a mírně klesající pandemické ukazatele mohou pomoci politické reprezentaci „zůstat v klidu“.

Povinné očkování ve světě

Klid ovšem rozhodně nepanuje. Diskutuje se o povinném očkování proti koronaviru, které se stalo celosvětově jedním z nejžhavějších politických témat. Česká republika je i v této disciplíně svým způsobem „best in covid“, protože má fakticky dvě vlády — jednu odcházející, druhou nastupující —, a každá v této otázce zastává opačný postoj.

Odcházející vláda po několika týdnech kritiky, že nic nedělá, pochopila, že aktivní přístup je namístě, a rozhodla se prosadit povinné očkování vybraných skupin — všech občanů nad šedesát let, zdravotníků a dalších profesí, které přicházejí do častého kontaktu s lidmi. Vláda budoucí to odmítá, protože zjevně nechce začít tím, že podpoří nepopulární krok, který přinejmenším část jejích příznivců považuje za nepřípustné zasahování do svobody jednotlivce.

Jak k povinnému očkování přistupují jinde? Zcela povinnou vakcinaci pro všechny občany dané země najdeme ve světě málokde — v Indonésii, Mikronésii a Turkmenistánu.

Jedna z nejlidnatějších zemí světa, Indonésie, zavedla povinnost vakcinace už v únoru, a těm, kdo se očkovat nenechají, hrozí pokuty a jiné nepříjemné tresty, jako například odepření možnosti využívat zdravotních a dalších služeb. Podobně drsný přístup zavedl Singapur, kde si „neočkovaní na základě vlastního rozhodnutí“ musí za léčení sami připlatit. A nejde o žádné drobné, ale o zhruba 400 000 českých korun.

Další země postupují jinak, soustředí se na jednotlivé skupiny obyvatel, přičemž přístupy se zajímavě liší. Středoamerická Kostarika zavedla v listopadu povinnou vakcinaci pro děti od pěti do osmnácti let. Už v září tento stát prosadil také povinnost očkování pro všechny státní zaměstnance. Ostatně přes tlak na státní zaměstnance na to jde celá řada zemí.

Nejrozšířenějším přístupem je ale nakonec očkovací povinnost pro zranitelné profesní a věkové skupiny. Řecko zavede od 13. ledna 2022 povinné očkování pro všechny obyvatele starší šedesáti let. Za nesplnění této povinnosti hrozí pokuta sto eur každý měsíc. Británie zavede — ovšem až od 1. dubna — povinné očkování pro zdravotníky. To už platí od září ve Francii — očkovací povinnost se vztahuje na tři miliony pracovníků ve zdravotnictví, sociálních službách a dalších profesích.

Jako první z evropských zemí schválilo povinné očkování pro všechny dospělé obyvatele Rakousko. V platnost toto pravidlo vejde prvního února příštího roku. Německo má hlasování o očkovací povinnosti před sebou. A zdá se, že se formuje většina pro schválení takového kroku. Uvažuje se také o tom, jestli může být povinná vakcinace nařízena na úrovni Evropské unie.

Je ale třeba dodat, že ty nejúspěšnější, nejvíce proočkované země povinné očkování neplánují. V Evropě jde například o Dánsko nebo Španělsko. Portugalsko dokázalo bez povinné vakcinace přesvědčit k očkování téměř devadesát procent obyvatel. Jak popisuje František Kalenda, tento výsledek měl více příčin, nejen nasazení populárního viceadmirála jako hlavní tváře očkovací kampaně. Důležitý byl i seriózní přístup hlavních médií v zemi, která se snažila důsledně vyvracet dezinformace a nedávala prostor senzacechtivosti.

Co když to tentokrát „přechodíme“?

Posledních několik dní počty nakažených v naší zemi zvolna klesají. Rýsuje se tedy možnost, že tuto vlnu překonáme bez lockdownu a dalších omezujících opatření, možná i bez povinné vakcinace. Jak ukazují třeba reakce na zprávy o přetíženosti nemocnic — a ve vyhrocené podobě propíchané pneumatiky na autech kladenských zdravotníků —, u části obyvatel se rozšířila značná skepse a otrlost. Zdravotníci ať koukají dělat svoji práci a nestěžují si, vždyť jsou za to placení...

Pokud tuto vlnu „přechodíme“, je možné, že se mezi podstatnou částí obyvatel upevní a rozšíří přesvědčení, že to byla opravdu jen taková trochu horší chřipka. Vysoká cena zaplacená za toto přechození — mrtví, lidé s dlouhodobými následky, krachující veřejné zdravotnictví a vyhořelí zdravotníci, učitelé a další na mnohé nebude působit jako dostatečně varovné memento.

Pozice těch, kteří byli od začátku proti jakémukoli omezování vlastní svobody — včetně povinné vakcinace — se upevní. Je to znát už teď, odpůrci povinného očkování jsou stále více přesvědčení, že máme co dočinění s totalitními praktikami. Na druhé straně ztrácejí mnozí s těmito spoluobčany poslední zbytky trpělivosti. Vzájemná domluva je tak stále obtížnější, přitom tu budeme v budoucnu žít bok po boku.

Přecházet nemoci se obvykle nedoporučuje, přesto to mnozí lidé z různých důvodů dělají — nemohou si třeba dovolit výpadek z práce, případně jsou na své práci či sociálních aktivitách závislí. Za přechození nemoci přitom mohou zaplatit dlouhodobými zdravotními problémy. Co se asi stane, když nemoc přechodí celý stát, celá společnost? Jaké dlouhodobé následky se připravují pro budoucnost?

Diskuse
December 8, 2021 v 18.55
Hluboce s vámi nesouhlasím.

Analogie k "přechození" nemoci jednotlivcem je neplatná, smyšlená. Naopak průchod viru populaci je jediná cesta. (S očkováním nejde o buď/anebo, imunizace umělá a přirozená hrají na stejnou branku či chcete-li střílejí míč na stejný koš.) Katastrální následky uzavření škol jsou nevratné, poškození celé generace již nelze vykompenzovat. Naopak pokles incidence bez nadměrného zpomalování průchodu nové formy viru populaci je rychlejší než když opatřeními "useknete" křivce hrot.

FO
December 8, 2021 v 23.13
Panu Jedličkovi

Myslím, že je to trochu nepochopení textu (nebo autorova záměru). Ta paralela samozřejmě není na té úrovni, že když jednotlivec přechodí chorobu, je to totéž, jako když společnost přechodí pandemii. Nejde tam jenom o infekci samotnou, ale i o následky jiného druhu.

Představme si, že bychom se loni na podzim, bez očkování, rozhodli nechat šíření viru volný průběh. Píšete, že imunizace umělá a přirozená hrají na stejnou branku - tedy bychom se loni na podzim rozhodli, že necháme hrát imunizaci přirozenou a nezavedeme omezující opatření.

Nevíme přesně, co by se stalo, ale pravděpodobně by to znamenalo, že by lidé umírali nejen v nemocnicích, ale i doma. Nakonec bychom to jistě nějak přežili, tedy většina těch šťastnějších. A na konci by se dalo mluvit o tom, že virus úspěšně prošel populací.

Ale jaké by byly následky takového přístupu, který by de facto odepsal ty slabší (starší, chronicky nemocné atd.)? Co by to znamenalo pro vztahy mezi lidmi, schopnost soužití, fungování státu? To mám na mysli tím přechozením.

December 9, 2021 v 13.8
Nemáte v tom, podle mého názoru, pravdu,

ale vrátit se v čase o rok a ověřit si alternativy nemůžeme. Podívejme se tedy na Švédsko, které takovou alternativou bylo v tom smyslu, že nemělo žádný výjmečný stav, žádné uzavřené školy, sportoviště, kulturní instituce, ani provozy služeb obyvatelstvu. Do jara (do velikonoc) jsme (při souměřitelném počtu obyvatel) měli dvojnásobek mrtvých než Švédsko.

Proč? Protože (na grafu obětí v čase) musíte mít na mysli plochu pod křivkou, ne výši píku. Populace viru nemá populační sigmoidu ("s" křivku) jako třeba slon, ale "j" křivku jako třeba kůrovec. Vyletí vzhůru téměř geometrickou řadou (exponenciálně) aby po průchodu populací hostitele stejně rychle spadla. Když ale vrchol křivky utnete uzávěrami, aniž by populace hostitele získala benefit imunizace, je to jako byste pravidelně posekali trávník či odborně prořezali ovocný strom. Viru pomůžete zůstat vysoko po delší čas, pocha pod křivkou roste. Takový hraboš má běžně populační sigmoidu, ale v některých suchých letech, se také přemnoží "j" křivkou. Zemědělci pak v panice žádají povolení plošného trávení jedovatými nástrahami. A když tak učiní, napřezrok se diví. Kde se netrávilo, hraboši zmizeli. Kde byl jed rozházen, je v dalším období hrabošů zase plno.

JP
December 10, 2021 v 9.55

Co se Švédska (s jeho původně "liberálním" přístupem k pandemii), pak jeho data o počtu nemocných a zemřelých je nutno poměřovat především s jeho nejbližšími sousedy. A například ve srovnání se sousedním Norskem (které od počátku zavedlo odpovídající restrikce) má Švédsko dvojnásobně(!) vyšší počty příslušných ukazatelů.

December 10, 2021 v 16.29
Pane Poláčku,

dívejte se dál. Skóre v poločase je zajímavé, ale není rozhodující. Právě nyní má Dánsko více než čtyřikrát, Finsko a Norsko více než třikrát vyšší sedmidenní klouzavý průměr úmrtnosti na milion obyvatel oproti Švédsku.

Samozřejmě jsou i ta aktuální čísla nižší než ve střední Evropě, však i ty země zavřely školy po mnohem kratší dobu než my zde. Ale Švédsko má nyní nějakých 0,35 úmrtí v souvislosti s kovidem na milion obyvatel, (vámi zmiňované Norsko 1,20) a my 11,18 /sedmidenní klouzavý prúměr k Mikuláši, tj. 6.12.2021/, novější se mohou mírně lišit.

JP
December 11, 2021 v 9.47

"Právě nyní" - tím je zřejmě míněn momentální stav, který má jen minimální vypovídací hodnotu. V každém případě švédská vláda sama nyní zavádí mnohem striktnější opatření, a veřejně se omluvila za těžké chyby, kterých se - právě svým liberálním přístupem - dopustila v minulosti.

December 11, 2021 v 15.32
Nešiřte hoaxy

Asi před roken, ve vánočním poselství, Švédský král litoval obětí pandemie, kondoloval rodinám a označil za selhání fakt, že se nepodařilo ochránit klienty seniorských pečovatelských domovů. To úzce souvisí s tím, že tyto domovy jsou většinou státní, tj. patří a jsou provozovány královstvím. Češi kteří se rok nad Švédsko povyšovali z toho nadělali kupu hoaxů o přehodnocení vládní politiky. Přitom královo poselství nemá nic společného s vládou. A pak Čechy smích jaksi přešel. A nyní? Žádné lockdowny, teprve od prosince existují covidpasy které my máme skoro rok. Nepoužívají se v běžných situacích (restaurace, trénink, knihovna, vánoční trhy) ale jen na hromadných veřejných akcích. Žádné zavírání škol, tříd, bazénů, trhů.

Zda je aktuální nízký počet úmrtí ve Švédsku vypovídají či nikoli nechť si každý udělá obrázek sám: Od jara celé léto jde u Švédska, Norska, Dánska a Finska o čísla zcela srovnatelná, od začátku listopadu pak počty úmrtí ve Švédsku vůbec nerostou zatímco u všech ostatních ano:

https://ourworldindata.org/explorers/coronavirus-data-explorer?zoomToSelection=true&time=2020-03-01..latest&facet=none&pickerSort=desc&pickerMetric=total_cases&hideControls=true&Metric=Confirmed+deaths&Interval=7-day+rolling+average&Relative+to+Population=true&Align+outbreaks=false&country=CZE~SWE~FIN~NOR~DNK~LVA~EST~LTU

JP
December 12, 2021 v 9.31

Celková míra nakaženosti je podle těchto přehledů (stačí přejet myší přes mapku dané země) v Norsku 5,8 procent - zatímco v sousedním Švédsku 12,1 procenta, čili dvojnásobná.

JP
December 12, 2021 v 9.42

Ještě drastičtější je srovnání počtu mrtvých: Norsko zhruba 1 100, zatímco Švédsko 15 000!!

December 13, 2021 v 9.35
Pane Poláčku,

dívejte se dál. Skóre v poločase je zajímavé, ale není rozhodující.

Zemím, které udržely nízkou incidenci až do vakcinace přeji vše nejlepší. Kovid zde zůstane. Každý z nás se s infekcí setká, a to opakovaně. V různých fázích života v různé zdravotní i imunitní kondici. Nikdo nemládne. Pro mnohé platí, že čím dřív tím líp, neboť virulenci ani patogenitu budoucích forem spolehlivě nepředpovíme.