Co když tuhle vlnu přechodíme?
Filip OutrataPodle některých expertů se nacházíme na „stolové hoře“. Počty nakažených a další údaje zvolna klesají, ale vysoká zátěž nejen na zdravotnictví narůstá. Tuto vlnu možná „přechodíme“ bez lockdownů i povinného očkování. Za jakou cenu?
Slovním spojením posledních dní je stolová hora. Obraz vonící dálkami a dobrodružstvím má však v realitě pandemického dneška poněkud méně lákavý obsah. Je metaforou pro dlouhé plahočení covidem zkoušené společnosti po „kamenité náhorní rovině“, kde počty nakažených a další klíčové údaje klesají jen velmi zvolna, takže zátěž na zdravotnický systém se nesnižuje, ale zůstává dlouhodobě příliš vysoká. Do toho zatím nevíme, co se změní s nástupem nové varianty omikron.
Zdá se nepravděpodobné, že by Česká republika zavedla skutečný lockdown po vzoru sousedního Rakouska. Jakmile čísla klesají, převládne názor, že to nějak zvládneme i bez něj. Že tuhle vlnu přechodíme. Uzávěry, zákazy a další vynucovaná opatření jsou nepopulární a mírně klesající pandemické ukazatele mohou pomoci politické reprezentaci „zůstat v klidu“.
Povinné očkování ve světě
Analogie k "přechození" nemoci jednotlivcem je neplatná, smyšlená. Naopak průchod viru populaci je jediná cesta. (S očkováním nejde o buď/anebo, imunizace umělá a přirozená hrají na stejnou branku či chcete-li střílejí míč na stejný koš.) Katastrální následky uzavření škol jsou nevratné, poškození celé generace již nelze vykompenzovat. Naopak pokles incidence bez nadměrného zpomalování průchodu nové formy viru populaci je rychlejší než když opatřeními "useknete" křivce hrot.
Myslím, že je to trochu nepochopení textu (nebo autorova záměru). Ta paralela samozřejmě není na té úrovni, že když jednotlivec přechodí chorobu, je to totéž, jako když společnost přechodí pandemii. Nejde tam jenom o infekci samotnou, ale i o následky jiného druhu.
Představme si, že bychom se loni na podzim, bez očkování, rozhodli nechat šíření viru volný průběh. Píšete, že imunizace umělá a přirozená hrají na stejnou branku - tedy bychom se loni na podzim rozhodli, že necháme hrát imunizaci přirozenou a nezavedeme omezující opatření.
Nevíme přesně, co by se stalo, ale pravděpodobně by to znamenalo, že by lidé umírali nejen v nemocnicích, ale i doma. Nakonec bychom to jistě nějak přežili, tedy většina těch šťastnějších. A na konci by se dalo mluvit o tom, že virus úspěšně prošel populací.
Ale jaké by byly následky takového přístupu, který by de facto odepsal ty slabší (starší, chronicky nemocné atd.)? Co by to znamenalo pro vztahy mezi lidmi, schopnost soužití, fungování státu? To mám na mysli tím přechozením.
ale vrátit se v čase o rok a ověřit si alternativy nemůžeme. Podívejme se tedy na Švédsko, které takovou alternativou bylo v tom smyslu, že nemělo žádný výjmečný stav, žádné uzavřené školy, sportoviště, kulturní instituce, ani provozy služeb obyvatelstvu. Do jara (do velikonoc) jsme (při souměřitelném počtu obyvatel) měli dvojnásobek mrtvých než Švédsko.
Proč? Protože (na grafu obětí v čase) musíte mít na mysli plochu pod křivkou, ne výši píku. Populace viru nemá populační sigmoidu ("s" křivku) jako třeba slon, ale "j" křivku jako třeba kůrovec. Vyletí vzhůru téměř geometrickou řadou (exponenciálně) aby po průchodu populací hostitele stejně rychle spadla. Když ale vrchol křivky utnete uzávěrami, aniž by populace hostitele získala benefit imunizace, je to jako byste pravidelně posekali trávník či odborně prořezali ovocný strom. Viru pomůžete zůstat vysoko po delší čas, pocha pod křivkou roste. Takový hraboš má běžně populační sigmoidu, ale v některých suchých letech, se také přemnoží "j" křivkou. Zemědělci pak v panice žádají povolení plošného trávení jedovatými nástrahami. A když tak učiní, napřezrok se diví. Kde se netrávilo, hraboši zmizeli. Kde byl jed rozházen, je v dalším období hrabošů zase plno.
Co se Švédska (s jeho původně "liberálním" přístupem k pandemii), pak jeho data o počtu nemocných a zemřelých je nutno poměřovat především s jeho nejbližšími sousedy. A například ve srovnání se sousedním Norskem (které od počátku zavedlo odpovídající restrikce) má Švédsko dvojnásobně(!) vyšší počty příslušných ukazatelů.
dívejte se dál. Skóre v poločase je zajímavé, ale není rozhodující. Právě nyní má Dánsko více než čtyřikrát, Finsko a Norsko více než třikrát vyšší sedmidenní klouzavý průměr úmrtnosti na milion obyvatel oproti Švédsku.
Samozřejmě jsou i ta aktuální čísla nižší než ve střední Evropě, však i ty země zavřely školy po mnohem kratší dobu než my zde. Ale Švédsko má nyní nějakých 0,35 úmrtí v souvislosti s kovidem na milion obyvatel, (vámi zmiňované Norsko 1,20) a my 11,18 /sedmidenní klouzavý prúměr k Mikuláši, tj. 6.12.2021/, novější se mohou mírně lišit.
"Právě nyní" - tím je zřejmě míněn momentální stav, který má jen minimální vypovídací hodnotu. V každém případě švédská vláda sama nyní zavádí mnohem striktnější opatření, a veřejně se omluvila za těžké chyby, kterých se - právě svým liberálním přístupem - dopustila v minulosti.
Asi před roken, ve vánočním poselství, Švédský král litoval obětí pandemie, kondoloval rodinám a označil za selhání fakt, že se nepodařilo ochránit klienty seniorských pečovatelských domovů. To úzce souvisí s tím, že tyto domovy jsou většinou státní, tj. patří a jsou provozovány královstvím. Češi kteří se rok nad Švédsko povyšovali z toho nadělali kupu hoaxů o přehodnocení vládní politiky. Přitom královo poselství nemá nic společného s vládou. A pak Čechy smích jaksi přešel. A nyní? Žádné lockdowny, teprve od prosince existují covidpasy které my máme skoro rok. Nepoužívají se v běžných situacích (restaurace, trénink, knihovna, vánoční trhy) ale jen na hromadných veřejných akcích. Žádné zavírání škol, tříd, bazénů, trhů.
Zda je aktuální nízký počet úmrtí ve Švédsku vypovídají či nikoli nechť si každý udělá obrázek sám: Od jara celé léto jde u Švédska, Norska, Dánska a Finska o čísla zcela srovnatelná, od začátku listopadu pak počty úmrtí ve Švédsku vůbec nerostou zatímco u všech ostatních ano:
Celková míra nakaženosti je podle těchto přehledů (stačí přejet myší přes mapku dané země) v Norsku 5,8 procent - zatímco v sousedním Švédsku 12,1 procenta, čili dvojnásobná.
Ještě drastičtější je srovnání počtu mrtvých: Norsko zhruba 1 100, zatímco Švédsko 15 000!!
dívejte se dál. Skóre v poločase je zajímavé, ale není rozhodující.
Zemím, které udržely nízkou incidenci až do vakcinace přeji vše nejlepší. Kovid zde zůstane. Každý z nás se s infekcí setká, a to opakovaně. V různých fázích života v různé zdravotní i imunitní kondici. Nikdo nemládne. Pro mnohé platí, že čím dřív tím líp, neboť virulenci ani patogenitu budoucích forem spolehlivě nepředpovíme.