Vakcíny versus delta: jít na očkování má stále smysl. Pro nás i okolí
Jan KašpárekRostoucí proočkovanost se po světě pere s převládající variantou nového koronaviru, deltou. Opět se množí otázky kolem účinnosti vakcín či toho, zda očkování chrání jen příjemce, či i jeho okolí. Přinášíme souhrn aktuálních poznatků.
Počet nově očkovaných v České republice klesá, je tedy na místě zopakovat, jak si vakcíny aktuálně v souboji s covidem-19 vedou. Dosud poměrně jasný trend narušilo mezinárodní převládnutí virové varianty delta (B.1.617.2), jež svou nakažlivostí a takzvaně únikovými mutacemi stahuje náskok očkovací vědy. V souvislosti s kauzami, jako je covid-19 na české olympijské výpravě, navíc opět ožila otázka, zda vakcíny kromě příjemce chrání i okolí. Aktuální poznatky rozebíráme v obsáhlé analýze.
Napřed zopakujme: hlavním cílem a úspěchem očkování je ohromné snížení rizika těžkého průběhu covidu-19 a s ním spojených úmrtí. Stačí se podívat na data z České republiky: počty obětí klesly prakticky na nulu. Průměrný věk těch, kteří na covid-19 zemřeli, tu od začátku roku až do útlumu epidemie klesal prakticky úměrně tomu, jak se proočkovávala populace od nejstarších k mladším. Jen od ledna do května se snížil asi o pět let. Ve stejném časovém úseku klesl také průměrný věk hospitalizovaných (zhruba o šest let) i všech nakažených (o tři roky).
Účinnost vakcín — hlavně u nás nejužívanějšího mRNA preparátu Comirnaty (BioNTech/Pfizer) — zůstává v tomto směru skvělá i proti nyní jasně převládající deltě. Studie potvrzují dřívější předběžné poznatky, podle nichž na deltu sice nestačí jedna očkovací dávka, kompletní vakcinace však zabírá výborně.
Podle českých úřadů se do poloviny července nakazilo asi 4000 lidí s dokončeným očkováním, tedy 0,06 procenta ze všech nakažených. Hospitalizace jsou v podstatě unikátní. Čísla se špatně srovnávají s celou populací, neboť očkovaných bylo během jarní epidemické vlny ještě málo a nákaza následně odeznívala právě v příčinné souvislosti s rostoucí mírou vakcinace. Přesto ukazují, že prokázaných infekcí, natož vážných onemocnění plně imunizovaných je velmi poskrovnu.
Pandemie mladých a neočkovaných
Plošná data ze Spojených států amerických, toho času čelících další epidemické vlně, ukazují, že nynější nákazu průměrně zvládají lépe proočkované státy. Nedávno předběžně vyšla modelační studie, jež uvádí, že jen v asi osmi a půl milionovém New Yorku od začátku roku do července zabránila vakcinace asi 250 tisícům infekcí, 44 tisícům hospitalizací a skoro 8,5 tisícům úmrtí. Nemocniční příjmy kvůli covidu-19 a počet zemřelých srazilo očkování podle výzkumníků zhruba o polovinu.
Co se ale děje mezi americkými neočkovanými? Infekce sice opět udeřila i na nejohroženější seniory, ve skutečně bezprecedentní míře se však do nemocnic dostávají hlavně mladší, obecně méně vakcinované ročníky.
Na těžce zkoušené Floridě počet nově hospitalizovaných třicátníků více než dvaapůlkrát překračuje dosavadní maxima z ledna. Až 95 procent nemocničních příjmů tvoří neočkovaní. Florida má vakcinovaných 55 procent obyvatel, a nejde tedy o žádnou hru s čísly. Podobné trendy pozorují i na jiných místech v Americe. Vidíme ukázku toho, co experti označují za „pandemii neočkovaných“. Situaci, v níž sice při nákaze umírá díky vakcinaci méně nejstarších lidí, přesto zůstává velká část populace, jež může navzdory průměrně nižšímu věku utrpět od delta varianty hrozivý zásah.
Jiný smutný příklad poskytují aktuální, zatím předběžně publikovaná data z Velké Británie. Vědci z oxfordské univerzity mapovali hospitalizace u těhotných. Zjistili hlavně, že závažnost případů se zhoršovala s tím, jak převládaly nové virové varianty (napřed alfa, B.1.1.7, od jara delta). Nás ovšem zajímá, že v datech figurují skoro výlučně neočkované ženy. Výzkumníci zachytili od února do července 742 hospitalizovaných, z toho čtyři po jedné dávce vakcíny. Kompletně očkovanou žádnou.
Data tu sice vychyluje zvlášť na jaře mizivá proočkovanost těhotných (studie není měřením účinnosti vakcinace, nepředkládá úměrně velké vzorky), podíl očkovaných na hospitalizacích je ovšem ještě nižší než zastoupení v dané populaci — a tedy vakcíny zde fungují. „Zásadní je urgentní řešení dezinformací kolem vakcín i prioritizace [očkování] v těhotenství,“ vyvozují výzkumníci s tím, že těhotné ženy představují velmi zdrženlivou, ačkoli covidem-19 nadprůměrně ohroženou skupinu.
Na sledování neočkovaných skupin se potvrzuje zcestnost některých vyjádření, podle nichž má delta až dvacetkrát nižší smrtnost než starší virové varianty. Tato interpretace vychází z dat o aktuální epidemické vlně ve Velké Británii, pro niž je opět typický zásah mladých a nanejvýš částečně očkovaných. Smrtnost zde srazila nikoli atypičnost delty, nýbrž vysoká proočkovanost. Princip se tragicky potvrzuje na druhém konci světa, v Indonésii.
Tam vybuchla epidemie poháněná deltou koncem května (nedlouho po devastující vlně v Indii). Země má plně naočkovaných ani ne osm procent z 270 milionů obyvatel, dalších deset procent dostalo jen jednu ze dvou dávek. Indonésie od začátku července zaznamenala 1,26 milionu nakažených a 40 tisíc mrtvých. Čísla jsou přitom pravděpodobně — podobně jako předtím v Indii — podhodnocená.