Pandemie covidu-19 zmítá světem déle než rok. Řada lidí přesto teprve zjišťuje, co s nimi nemoc může provést. Jak známo, u části infikovaných se téměř nedostaví příznaky, zatímco jiné nemoc sužuje i dlouhé měsíce. Nedávný průzkum britských statistiků zjistil, že v zemi začátkem jara trpělo symptomy delšími než čtyři týdny od infekce na 1,1 milionu lidí (1,5 % celé populace).

Dlouhý covid, přesněji postcovidový syndom, je širokým okruhem obtíží táhnoucích se někdy i řadu měsíců. Popisována je únava, dušnost, kašel trvávající i týdny po nemoci, vracející se teplota, slabost, nespavost, bolesti kloubů a svalů, hrudníku i hlavy, vyrážky, vypadávání vlasů i zažívací obtíže. „Typické je kolísání intenzity v čase: potíže ustupují, aby znovu udeřily v plné síle po zdánlivém období klidu,“ upozorňují čeští odborníci v přehledovém článku pro oborový časopis Vnitřní medicína.

Lidé zmiňují i palpitace, tedy zvýšené uvědomování si srdečního tepu. Svébytnou oblastí zůstávají časté poruchy čichu a chuti. Většinou pomalu, ale jistě zmizí. Jak navíc dlouhodobě uvádí Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, návratu smyslů lze pomoci čichovým tréninkem.

Od ledna, kdy jsme o dlouhém covidu obšírně referovali, k tématu vznikly studie, proběhly webináře a sepsalo se bezpočet článků. Data ale stále nejsou kompletní. Již jen říci, u kolika lidí obtíže po infekci zůstanou, je obtížné — velmi zhruba lze riziko nějakých symptomů delších než tři měsíce odhadnout na jedna ku deseti. Přehlednosti neprospívá ani terminologie. V českém prostředí se mezi odborníky hovoří hlavně o postcovidovém syndromu, zahraniční úzus je však pestřejší.

„Post-covid syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají nebo se vyvíjejí po dvanácti a více týdnech […]. V zahraničí se někdy používá také long covid zahrnující širší časové období od pátého týdne. Dále existuje i post-akutní covid nebo probíhající symptomatický covid, jež zahrnuje časové rozpětí čtyř až dvanácti týdnů od vzniku infekce,“ vysvětluje lednový poziční dokument České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Pojem „long covid“ nebo „long haul“ (lze přeložit jako „vleklost“) se často používá v internetových skupinách, jež hlavně minulý rok formovali lidé trpící úpornými, ale neurčitými problémy, se kterými jim nikdo neuměl pomoci. Dotyční se ke všemu potýkali — a leckde potýkají — s nepochopením okolí a, jak ukazují mnohé anekdotické případy, i lékařů.

Medicína každopádně nelení. I v České republice vznikly metodiky pro diagnostiku a léčbu postcovidových pacientů, lékaři vzájemně sdílejí zkušenosti, fakultní nemocnice i soukromá zařízení zakládají specializované kliniky a centra.

Více syndromů v jednom

Proč lidé dlouhým covidem trpí? Příčin je více: nejen terminologicky, ale i příčinným vztahem k infekci jde o zhruba čtyři různé, byť provázané obtíže. Někdy se problém odhalí jen vyšetřením plic, přičemž nemocní nic neposiťují. Jindy si naopak lidé stěžují na celou škálu symptomů, aniž by bylo zřejmé, co se jim fyzicky děje. „Post-covid syndrom může pravděpodobně postihnout jakýkoli orgánový systém v těle,“ konstatuje materiál České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Jako jedna příčina se zmiňuje syndrom post-akutní péče (anglicky PICS — neplést s PIMS, vážným zánětlivým syndromem dětí). Pod ten se řadí hlavně fyzické důsledky hospitalizace a invazivního napojení na přístroje: oslabení svalstva, postižení některých nervů a podobně. Zkušenost s bezmocí a náročnou léčbou je ale náročná i psychicky, někdy je přímo traumatizující.