Covid-19: klesající trend pokračuje. Musíme jej udržet za každou cenu

Jan Kašpárek

Epidemie v České republice opravdu zpomaluje, data ovšem stále k razantnímu uvolnění restrikcí nevybízejí. S koncem nouzového stavu mají částečně otevřít školy. Nyní bude nutné dodržet hygienická opatření a postupovat velmi disciplinovaně.

Je pootevření škol správné? Musíme zvážit více aspektů: enormní veřejný zájem na fungování výuky i objektivní epidemickou situaci, kdy je návrat žáků stále poněkud odvážným činem. Nynější plán je kompromisem. Snad není důvod k panice. Záleží ale na dalším řízení epidemie, to jest na důsledném udržení klesajícího trendu. Jak varovala viroložka a členka MESES Ruth Tachezy, návrat části žáků do tříd nelze chápat jako povel k obecnému rozvolnění. Foto weisanjiang, pixabay

Epidemie covidu-19 pokračuje po sestupné linii, v nemocnicích ovšem stále leží tisíce lidí. Přes Velikonoce podle očekávání nastal částečný výpadek dat, a nakažených proto může být poněkud více, než ukazuje statistika. V pondělí dvanáctého po zhruba půl roce končí nouzový stav. Současně nastane dílčí uvolnění plošných restrikcí. Odborníci i data říkají, že je ale na místě značná zdrženlivost.

Od pondělí mají otevřít obchody s dětským oblečením, obuvnictví, papírnictví, prádelny, čistírny a zámečnictví. Za hygienických podmínek se obnoví farmářské trhy i venkovní provoz zoologických a botanických zahrad. Spolu s nouzovým stavem skončí zákaz cestování mezi okresy i nočního vycházení. Povoleno bude setkávání deseti lidí uvnitř či dvaceti venku. Legislativní rámec nouzového stavu nahradí o něco slabší pandemický zákon umožňující důslednější parlamentní kontrolu.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v rozhovoru pro MF Dnes řekl, že pokud vše půjde dobře, koncem dubna by snad mohly otevřít provozovny různých služeb i zahrádky restaurací. Přesný harmonogram má stanovit ministerstvo zdravotnictví. Odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) ale upozorňují, že s nimi nynější rozvolnění nikdo nekonzultoval. Před Velikonocemi rozvolnění nedoporučovali, naopak volali po finančně kompenzovaném omezení ekonomického provozu.

Situace odpovídá predikcím, podle nichž budou epidemické křivky klesat dlouho — mnohem déle, než avizovala vláda, když zaváděla stávající „pololockdown“ na údajné tři týdny. Aktuální týdenní průměr každodenních záchytů covidu-19 činí zhruba čtyři tisíce, zjednodušené reprodukční číslo (R) se odhaduje na necelých 0,7. Údaje však pravděpodobně odrážejí realitu jen hrubě. R se přes svátky podivně „zavlnilo“ od původního 0,85 až ke stávajícím 0,67. Jde o čistě orientační hodnoty.

Zobrazení poměru nakažených mezi týdny. Tmavomodrá linie nad hodnotou 1 znamená akutní problém. Hodnoty v červeném rámečku nejsou reprezentativní. Graf Covdata.cz, popis DR

Na data z posledních dní totiž nelze spoléhat. Přes svátky se několikanásobně propadla míra testování, a to jak PCR (na třetinu až čtvrtinu), tak antigenního (na pětinu až šestinu). „Velikonoce jsou takové malé Vánoce a bohužel znamenají menší datový blackout, protože významně poklesl počet prováděných testů a záchyty nejsou reprezentativní,“ uvedl pro Český rozhlas ředitel zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.

Na Zelený čtvrtek týdenní průměr každodenních záchytů ještě přesahoval šest tisíc. Budeme-li počítat s intervalem šíření infekce kolem pěti dní a s R mezi 0,7 a 0,8, vidíme, že aktuální průměr by měl činit asi 4500. Stále podstatně více než 1400, jejž vcelku konsensuálně doporučují experti coby hranici pro citelnější rozvolňování. Propočtem reprodukčních cyklů a při R mezi 0,7 a 0,8 lze velmi hrubě odhadovat, že bychom se stávajícím tempem ke 1400 denně dostali za dva až tři týdny. Jedná se o optimistickou variantu.

Co znamená úterní záchyt asi 5500 pozitivních, není zcela zřejmé. Nabízí se, že by měl pokles dále pokračovat. Pokud se na Velikonoce nakazilo kvůli oslavám a rodinným sešlostem více lidí, což lze intuitivně čekat, do dat se propíší nejdříve koncem týdne, možná až po víkendu.

Hospitalizace a úmrtí: méně, ale stále strašlivě moc

Během svátků poprvé citelně poklesl počet evidovaných hospitalizací kvůli covidu-19. K pondělku nemocnice vykázaly asi 5700 pacientů s aktivní nákazou, z toho necelých 1300 ve zvláště těžkém stavu či v intenzivní péči. Druhá z hodnot je sice nejnižší zhruba od poloviny února, stále ovšem převyšuje vrchol podzimní epidemické vlny.

Na covid-19 umíralo během minulého týdne (tedy při odečtení nedávných, zatím nedoplněných dat) necelých 140 lidí denně. Trend je zjevně sestupný, čtrnáctidenní průměr činí téměř 160. Důležitá jsou ale i celková demografická data o nadúmrtí, tedy odchylce úmrtností křivky populace od dlouhodobějšího standardu. Tyto údaje již od podzimu velmi úzce korelovaly s vývojem epidemie. Očividně se jedná o vliv nákazy.

Lidé někdy tvrdí, že za nárůst mohou plošné restrikce a údajně související zhoršení zdraví, jde však o ryzí dojmologii. Během nejpřísnějších opatření na jaře 2020 úmrtnostní křivka téměř nic neudělala. Naopak doba, kdy na covid-19 umíralo vůbec nejvíc Čechů, přelom října a listopadu, se do demografických údajů propsala úmrtností, jež převýšila průměr pěti předchozích let více než dvojnásobně.

Český statistický úřad zatím dopočítal úmrtnost za únor, kdy zemřelo o šestatřicet procent lidí více, než je běžné. Zdaleka nejhorší byla situace na Karlovarsku. Odchylka je o něco nižší než v lednu, který statistici před časem označili za „kalendářní měsíc s vůbec nejvyšším počtem zemřelých osob, a to nejen z pohledu lednových počtů, ale i v rámci všech kalendářních měsíců v uplynulém tři čtvrtě století“.

Nadměrná úmrtnost odráží epidemický zásah krajů, především rozšíření agresivních variant viru v čele s „britskou“ B.1.1.7. Grafy FB Visualito.com

Školy lze pootevřít jen pomalu a opatrně

S očekávaným koncem nouzového stavu se mají od pondělí pootevřít školy. Do mateřských zamíří sice jen předškoláci, zato bez „roušek“. Základní školy ožijí návratem nižšího stupně, byť jen v okresech s adekvátní epidemickou situací. Konkrétní parametry oznámí ministerstvo zdravotnictví ve středu, očekává se ale, že je většina regionů splní.

Žáci mají nosit ochranu dýchacích cest a ve škole se podle tříd střídat po týdnech. Takzvaně rotační výuku již před časem doporučili experti z MESES. Doplní ji pravidelné užívání antigenních testů: neinvazivních, prováděných dvakrát týdně samoodběrem z kraje nosu.

Frekvence testování je kompromisem. Na jedné straně stojí častější užívání testů energii a peníze, na straně druhé je nutné vyvážit mnohdy nízkou účinnost antigenních testů v asymptomatické populaci s průměrně nevelkým výskytem viru. Odborníci se setrvale přimlouvají za vyšší zastoupení přesných PCR.

Bezpečnost škol je dlouhodobě diskutabilní. Stručně řečeno, a jak aktuálně píše oxfordský výzkumník a člen MESES Jan Kulveit, nelze dát radikální odpověď. Závisí hlavně na širším vývoji epidemie, ale i na vyvažování možných rizik skrze další opatření a na podmínkách nastavených přímo ve třídách. Víme, že děti mohou covid-19 přenášet (a jak jsme dříve zmiňovali, také kvůli němu v neobvyklých případech trpět vážným zánětlivým syndromem označovaným PIMS-TS), a to často nepozorovaně, od jedné rodiny ke druhé.

Možná nebezpečí se stalo zvykem zlehčovat. K informované debatě nepřispěl ani nedávný stručný materiál „Vývoj epidemie SARS−CoV−2 u dětí v populaci České republiky“ propagovaný hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN) coby údajný důkaz bezpečnosti škol. Žánrově vzato jde o studii, byť založenou na datech o sporné vypovídací hodnotě, jejichž rozsah neodpovídá předkládaným závěrům. Dokument obratem zavalila tvrdá, byť věcná kritika, na značné metodické nedostatky upozornila i odborná Iniciativa Sníh.

Opatření jsou nepříjemná, bez nich to ale nepůjde

Pravidelné testování, základní hygienická opatření a konečně rotační výuka jsou logickými závažími, jež mají ze škol učinit prostředí epidemiologicky schůdným. Především střídání tříd ale vzbuzuje nelibost. Je organizačně složitější pro učitele, vadí některým rodičům, jako údajně zmatečné jej proto dříve odmítal i premiér Andrej Babiš (ANO). Nyní se rotace nelíbí pravicové opozici. Hájí ji ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO) — muž, kterého uznávají i mnozí kritici vlády a jenž má pověst politika respektujícího pohled odborné veřejnosti.

Ano, pootevření tříd za relativně přísných podmínek odpovídajících odbornému konsensu je omezující pro všechny zúčastněné. Tím spíše, že školy dlouhodobě představují nesmírně citlivé téma, na něž má mnoho lidí silné názory. To se v extrémní formě projevuje i tím, že se někteří rodiče snaží sabotovat testování dětí, případně odmítají, aby nosily „roušky“.

Rodiče naklonění zlehčování covidu-19 jsou setrvale (a nesprávně) přesvědčeni, že „roušky“ škodí zdraví, případně se za pomoci spřízněných právníků snaží mařit protiepidemická opatření. Screen ze Stavbeznouze.cz a dezinformačního webu AC24, koláž DR

Je ovšem důležité si uvědomit, že Česká republika může při epidemiologickém postupu již delší dobu vybírat jen ze samých špatných možností. Protože nákaza poslední měsíce vygradovala, aniž přišla včasná a dostatečně tvrdá reakce, perspektivy na otevření čehokoli včetně škol se zkrátka zhoršily. Přesně před tím po celou dobu varovali experti.

Nejvyšší prioritu v české pandemické politice dostaly továrny, jež se vláda rozhodla udržet otevřené prakticky za jakýchkoli okolností. Není pak divu, že se epidemická rizika musí vyvažovat mimo jiné ve školách. Zavedení hygienických opatření včetně rotační výuky je nyní pro obnovení výuky nezbytné. Právě střídání tříd je epidemiologicky zásadní, přirozeně totiž vytváří jakousi pravidelnou karanténu.

Z širšího hlediska nezbývá než doufat, že se výhledově podaří proočkovat co největší část školských pracovníků. Přinejmenším z vícero anekdotických důkazů nyní vyplývá, že vakcinaci pedagogů provázely zmatky. Leckde například nebyla dodržena logická prioritizace podle věku, na část zájemců se ještě nedostalo.

Je pootevření škol správné? Musíme zvážit více aspektů: enormní veřejný zájem na fungování výuky i objektivní epidemickou situaci, kdy je návrat žáků stále poněkud odvážným činem. Nynější plán je kompromisem. Snad není důvod k panice. Záleží ale na dalším řízení epidemie, to jest na důsledném udržení klesajícího trendu. Jak varovala viroložka a členka MESES Ruth Tachezy v Českém rozhlasu, návrat části žáků do tříd nelze chápat jako povel k obecnému rozvolnění.

Pokud se vláda v uvolňování ukvapí (jak se v minulosti opakovaně stalo) lze čekat, že problém nastane i ve školách. Babišův kabinet ale v nedávné době projevoval poněkud větší respekt k epidemiologickým zákonitostem, než bylo poslední rok běžné. Pokud mu ovšem alespoň částečná disciplína a ochota prosazovat nepopulární opatření nevydrží, je možné, že se zpomalování epidemie protáhne. Každá chyba, jíž se v touze po rozvolnění nyní dopustíme, bude mít v budoucnu nehezké a velmi konkrétní následky.

Diskuse