Zatímco se Česká republika chystá na Velikonoce, jež zřejmě určí další vývoj epidemie covid-19, proti nemoci se dále očkuje. Proces je sice relativně pomalý, zahrnuje ale stále širší skupinu obyvatel.

Aktuálně postupuje takzvanou prioritní skupinou 1B. Polovinou dubna se rezervační systém otevře seniorům nad pětašedesát let, od 7. dubna se konečně dostane i na pracovníky sociálních služeb, výhledově přibudou další profesní skupiny i lidé s méně vážnými chronickými chorobami.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) uvedl, že Česká republika v březnu obdržela zhruba 1,12 milionů dávek. Během dubna jich má podle očkovací strategie přijít k 1,5 milionu, z toho ovšem třetina připadá na vektorovou vakcínu oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca, nově nazývanou Vaxzervia.

Výrobce do Evropské unie setrvale dodává méně lahviček, než se plánovalo. Počítá, že ve druhém kvartálu 2021 unijním zemím předá ani ne polovinu avizovaných dávek: 130 milionů namísto 300 milionů.

Je tedy možné, že očkovací proces bude nadále drhnout. Věci nepřidává ani loňské vládní rozhodnutí vsadit na proteinovou vakcínu Novavax. Ta má z českého pohledu strategickou výhodu — továrnu nedaleko od Prahy. Na druhou stranu není zatím schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). V důsledku tak teď máme ze společných evropských zdrojů objednáno méně použitelných dávek, než na kolik bychom teoreticky měli nárok.

Přesto neočkujeme až tak pomalu, v průběhu března se situace poněkud zlepšila. Aktuální podíl alespoň částečně proočkovaných na populaci se ve vztahu k unijnímu průměru téměř neliší. Ač je to vzhledem k tradiční české chaotičnosti překvapivé, čistě v přepočtu na hlavu příliš nezaostáváme ani za Německem.

Ministerstvo zdravotnictví ke středečnímu večeru evidovalo přes 1,7 milionu podaných dávek u téměř 1,2 milionu lidí. Obě potřebné injekce dostalo více než půl milionu Čechů. Polovina vykázaných očkování proti covid-19 připadá na seniory, zhruba rovným dílem jsou zastoupeni starší osmdesáti let a sedmdesátníci. Následují zdravotníci, klienti i pracovníci pobytových sociálních služeb, zaměstnanci školství, medici, dobrovolníci, pracovníci kritické infrastruktury (záchranného systému, energetiky, krizových štábů…) a konečně i někteří chronicky nemocní.

Co je zásadní, a prokazatelně se již jasně promítá ve statistikách úmrtnosti, alespoň jednu dávku dostalo na pědašedesát procent z asi 440 tisíc nejstarších seniorů. K pětačtyřiceti procentům má očkování kompletní.

Minimálně jednu injekci za sebou má i přes čtyřicet procent sedmdesátníků, plně chráněn je ale jen každý dvacátý. S očkováním dané skupiny se začalo později, navíc je oproti nejohroženějším lidem nad osmdesát asi dvaapůlkrát početnější.

Přepočteno na populaci máme částečně očkovanou desetinu populace, kompletně necelých pět procent. Bezprostředním efektem je nižší míra epidemického zásahu nemocničního personálu i mírný, byť znatelný pokles průměrného věku úmrtí na covid-19. Jednoznačně příznivý efekt vakcinace však vyvažuje dominantní zastoupení agresivnějších variant SARS-Cov-2 v čele s „britskou“ B.1.1.7.