Rizika očkování AstraZenecou? V porovnání s českou epidemií absurdní
Jan KašpárekEpidemie stále zuří, nápor na nemocnice kulminuje. Počty nových případů ovlivňuje testování ve firmách, byť jeho účinek je diskutabilní. Trpící země vede debatu o údajných rizicích AstraZenecy. K obavám přitom není bezprostřední důvod.
Epidemie v České republice dále neroste, ale ani citelně neustupuje. Přestože uplynuly téměř tři týdny od zpřísnění plošných restrikcí proti šíření SARS-Cov-2, počty případů se v týdenním mediánu ke středě stále drží nad 11 tisíci denně. Ředitel zdravotnických statistiků Ladislav Dušek opatrně odhaduje, že by čísla mohla být „velmi přijatelná“ někdy v druhé polovině dubna. Pokračujeme tedy v sérii pozdě zavedených a neúplných „lockdownů“ a potácení se virovou bažinou, v níž jsme ani po půl roce selhání nenašli dno.
Vláda opakovaně a navzdory varování odborníků naznačovala, že tři týdny zpřísněného režimu situaci změní k lepšímu, budou-li lidé opatření dodržovat. Vicepremiér Karel Havlíček (nestr. za ANO) koncem února doslova sliboval: „Vydržme tři týdny, testujme, očkujme a dodržujme určitá pravidla a pak začne uvolnění.“ Nyní je však zjevné, že se aktuální stupeň restrikcí nejméně o týden prodlouží. Významné je přitom ono „nejméně“.
Podle expertů je z širšího hlediska třeba potlačit míru nových případů covidu-19 na maximálně tisíc denně. Tam jsme nebyli od začátku září a nyní jsme dokonce rádi, když přírůstek za všední den o moc nepřekročí desetinásobek. Nezdá se, že by měla nastat rychlá změna k lepšímu. Reprodukční číslo nákazy se odhaduje nad 0,9, po zveřejnění tradičně vysokého úterního počtu nových případů se vyhouplo na 0,97.
Znamená to, že o brždění epidemie nemůže být řeč — natož o rozvolňování restrikcí. Nákazu žene vpřed hlavně na západě a středu republiky jasná dominance nových, nakažlivějších variant SARS-Cov-2. Do nemocnic se dostávají mladší lidé než na podzim. Pětina covidových pacientů na JIP je mladších šedesáti let. I zde se zřejmě promítá zákeřnost zmutovaného viru. Takzvaně britská varianta B.1.1.7 je totiž podle nových poznatků — a navzdory původním nadějím — možná schopná zabíjet ještě více lidí než starší linie.
Nemocniční kapacity jsou nadále plné. Centrální portál ministerstva zdravotnictví eviduje celorepublikové rezervy míst ARO a JIP na úrovni jedenácti procent. V některých krajích pro pacienty s koronavirem stále zbývají jen jednotky lůžek intenzivní péče. Nemocnice k úterý hlásily devět tisíc lidí s aktuálním statutem covid-pozitivního, z toho dva tisíce ve zvlášť těžkém stavu. Pondělní hodnoty, 9401 hospitalizovaných s probíhající nákazou a 2045 v intenzivní péči, byly nejvyšší za celou pandemii.
Na covid-19 umírá v týdenním průměru přes 200 lidí denně: v hrubém přepočtu jeden Čech každých sedm minut a pět vteřin. A to přesto, že osmapadesát procent seniorů starších osmdesáti let dostalo alespoň jednu dávku vakcíny. Český statistický úřad postupně po týdnech dopočítává data, v nichž se zpětně projevuje nadúmrtnost — tedy odchylka úmrtnosti od normálu —, přesvědčivě korelující s vývojem epidemie. Posledním demograficky zhodnoceným měsícem je leden 2021, v počtech úmrtí je, zvláště v Karlovarském kraji, rekordní.
Hledáte-li pozitiva (nad rámec těch, o nichž jsme psali nedávno), lze zmínit snad jen to, že podle hlášení Státního zdravotního ústavu prakticky zmizely případy laboratorně potvrzené chřipky. Ne snad, že by nám to k něčemu bylo.