Česká republika se nečekaně vrhla do rozvozu neregistrovaného léku proti parazitům, ivermectinu, do nemocnic. Z iniciativy premiéra Andreje Babiše (ANO) jsme nakoupili 200 tisíc tablet. Jedná se o výsledek několika týdnů vášnivých a mnohdy neinformovaných debat.

Pro část společnosti antiparazitikum zjevně představuje naději pro léčbu covid-19. Naději, jež se navzdory přikývnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zakládá převážně na zbožných přáních a anekdotických důkazech.

U nás i v zahraničí se s ivermectinem již experimentovalo, byť zpravidla improvizovaně. Někteří lékaři hlásili, že po podání přípravku pozorují u hospitalizovaných s covid-19 významné zlepšení.

Mnoho odborníků ovšem setrvale varuje, že nejde o vědecký důkaz. Za rok pandemie se ostatně zkoušelo ledacos — chybí širší možnosti zaručené léčby, trvá tedy poptávka po látce, jež bude levná a alespoň pravděpodobně účinná bez velkých vedlejších důsledků.

Samo vytipování staršího léku a jeho použití v nových podmínkách není ojedinělé. Ne tak ale rychlost a jistota, s jakou si ivermectin našel místo v srdcích příznivců rozličných „alternativních“ léčiv. Zda, případně kdy a jak funguje, přitom zkrátka nevíme. Téma se táhne hluboko do loňského roku, kdy se zjistilo, že látka in vitro — tedy laboratorně — brání množení SARS-Cov-2.

In vitro funkčnost prokazuje určitou aktivitu léčiva, zdaleka ale ne jeho použitelnost v praxi. Už jen proto, že efekt ivermectinu v laboratoři probíhal při až stonásobných dávkách, než jaké se podávají pacientům. Část lidí bažících po dostupném léku na covid-19 to ale zjevně nezajímalo, někteří se antiparazitikem dokonce byli schopni otrávit.

V následujícím textu rozebereme problematické body ivermectinové mánie a nastíníme alternativy. Autor pokládá za vhodné zdůraznit, že neví, zda je antiparazitikum proti covid-19 nějakým způsobem účinné. Stejně tak to ovšem z objektivního hlediska neví přinejmenším nikdo z těch, kteří se k tématu v posledních týdnech horlivě vyjadřují. Chybí data.

Zázračný lék? Napřed sežeňte zázračné studie

Absence dat a hrubá představa, že „to něco může dělat“ neznamená, že je náhodné používání normální. Bez ohledu na to, že někteří lékaři antiparazitikum chválí, jakékoli jeho nasazení zůstává experimentální.

I proto se nynější poněkud nečekané odkývnutí ivermectinu z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví týká jen starších osmnácti let. Antiparazitikum se nesmí podat těhotným a lékař má pacienty poučit, že předepisuje neregistrovaný lék.

Jeden z výrobců léčiva, americká společnost Merck, od neschváleného užívání proti covid-19 odrazuje. Nasazení ivermectinu, byť se zdůrazněním vysoké míry nejistoty, nedoporučuje ani tamější Společnost pro léčbu infekčních nemocí.

Další instituce říkají, že nemají dost dat pro, ani proti. Čtenáře, kteří mají raději zvířata než vědce, možná zaujmou téměř rok stará vyjádření veterinářů, ať lidé bez patřičných důkazů neloupí ivermectin dalším možným pacientům: koním.