Novinky o vakcínách: AstraZeneca opovrhována nezaslouženě, svět se pře o patenty
Jan KašpárekPřed časem k nám dorazily první desetitisíce dávek snadno skladovatelné vakcíny firmy AstraZeneca a oxfordské univerzity. Panují o ní pochybnosti, přestože jde o slušnou očkovací látku. Ve světě se toho zatím kolem vakcín děje mnohem více.
Zatímco je epidemická i politická situace v České republice stále horší, svět testuje a nasazuje různé vakcíny. Postupně se rozšiřuje paleta tvořená donedávna jen nejmodernějšími mRNA látkami: Comirnaty od BioNTechu/Pfizeru a Modernou. Ty hlásí úspěchy. Světovou laboratoří mRNA očkování se stal Izrael, který se svou ambiciózní strategií postupně blíží k vakcinaci poloviny populace.
V nejzranitelnějších skupinách obyvatel zjevně klesá míra hospitalizací. Z průběžných průzkumů poskytovatelů zdravotní péče vyplývá, že účinnost vakcín odpovídá teorii: při zatím asi největším srovnání statisíců očkovaných a neočkovaných vycházela nad devadesát procent. Podobné výsledky Izrael hlásil i dříve.
Většina lidí na světě ale pravděpodobně dostane jiné vakcíny. I u nás jsou ostatně již tři očkovací látky: kromě dvou uvedených před časem přišla i vektorová vakcína od firmy AstraZeneca a oxfordské univerzity označovaná zkratkou ChAdOx1-S.
Nově ji posvětila i Světová zdravotnická organizace. K látce, již budeme v zájmu přehlednosti označovat názvem firmy, jsou jako obvykle veřejně a česky dostupné kompletní příbalové informace. Svou nenáročností má usnadnit logistiku a umožnit plošné očkování například u praktických lékařů. Zatím nám přišlo přes 90 tisíc dávek, za téměř dva týdny se ale zřejmě použila jen třicetina. Podle dosavadních informací i kvůli poněkud nezasloužené špatné pověsti látky.
Klinické zkoušky AstraZenecy zahrnovaly jen málo osob starších pětapadesáti let, a některé země proto nedoporučují očkování seniorů. Obávají se nižší účinnosti. Tu zatím nelze potvrdit ani vyvrátit. V testovacích vzorcích od osmnácti do pětapadesáti let dosahovala AstraZeneca účinnosti od zhruba šedesáti do osmdesáti procent. U očkovaných se podle dosavadních výsledků znatelně snížilo nejen riziko nemoci, ale i přenášení viru.
Nedávno publikované předběžné výsledky naznačují, že vakcína poskytuje nejlepší ochranu při podání obou potřebných dávek v neobvykle dlouhém intervalu tří měsíců. Výzkumníci proto jako nadějnou doporučují strategii, při níž by se časové okno využilo k očkování co největšího počtu osob první dávkou. Dotyční by disponovali výrazně lepší ochranou, než kdyby nedostali nic, a přeočkovali by se později: v době, kdy bude vakcín více.
Debata o zvyšování intervalu mezi dávkami se týká i mRNA vakcín. Je složitá a pro všechny možnosti existují pádné argumenty. Pokud ale AstraZeneca skutečně nejlépe funguje při podání dávek v dlouhém intervalu a poskytuje přijatelnou odolnost i napoprvé, dilema by se vyřešilo. Musí se ovšem najít dost lidí, kteří si injekci nechají píchnout a nebudou se za každou cenu dožadovat prestižních mRNA vakcín.