Zatímco je epidemická i politická situace v České republice stále horší, svět testuje a nasazuje různé vakcíny. Postupně se rozšiřuje paleta tvořená donedávna jen nejmodernějšími mRNA látkami: Comirnaty od BioNTechu/Pfizeru a Modernou. Ty hlásí úspěchy. Světovou laboratoří mRNA očkování se stal Izrael, který se svou ambiciózní strategií postupně blíží k vakcinaci poloviny populace.

V nejzranitelnějších skupinách obyvatel zjevně klesá míra hospitalizací. Z průběžných průzkumů poskytovatelů zdravotní péče vyplývá, že účinnost vakcín odpovídá teorii: při zatím asi největším srovnání statisíců očkovaných a neočkovaných vycházela nad devadesát procent. Podobné výsledky Izrael hlásil i dříve.

Většina lidí na světě ale pravděpodobně dostane jiné vakcíny. I u nás jsou ostatně již tři očkovací látky: kromě dvou uvedených před časem přišla i vektorová vakcína od firmy AstraZeneca a oxfordské univerzity označovaná zkratkou ChAdOx1-S.

Nově ji posvětila i Světová zdravotnická organizace. K látce, již budeme v zájmu přehlednosti označovat názvem firmy, jsou jako obvykle veřejně a česky dostupné kompletní příbalové informace. Svou nenáročností má usnadnit logistiku a umožnit plošné očkování například u praktických lékařů. Zatím nám přišlo přes 90 tisíc dávek, za téměř dva týdny se ale zřejmě použila jen třicetina. Podle dosavadních informací i kvůli poněkud nezasloužené špatné pověsti látky.

Klinické zkoušky AstraZenecy zahrnovaly jen málo osob starších pětapadesáti let, a některé země proto nedoporučují očkování seniorů. Obávají se nižší účinnosti. Tu zatím nelze potvrdit ani vyvrátit. V testovacích vzorcích od osmnácti do pětapadesáti let dosahovala AstraZeneca účinnosti od zhruba šedesáti do osmdesáti procent. U očkovaných se podle dosavadních výsledků znatelně snížilo nejen riziko nemoci, ale i přenášení viru.

Nedávno publikované předběžné výsledky naznačují, že vakcína poskytuje nejlepší ochranu při podání obou potřebných dávek v neobvykle dlouhém intervalu tří měsíců. Výzkumníci proto jako nadějnou doporučují strategii, při níž by se časové okno využilo k očkování co největšího počtu osob první dávkou. Dotyční by disponovali výrazně lepší ochranou, než kdyby nedostali nic, a přeočkovali by se později: v době, kdy bude vakcín více.

Debata o zvyšování intervalu mezi dávkami se týká i mRNA vakcín. Je složitá a pro všechny možnosti existují pádné argumenty. Pokud ale AstraZeneca skutečně nejlépe funguje při podání dávek v dlouhém intervalu a poskytuje přijatelnou odolnost i napoprvé, dilema by se vyřešilo. Musí se ovšem najít dost lidí, kteří si injekci nechají píchnout a nebudou se za každou cenu dožadovat prestižních mRNA vakcín.

AstraZeneca si opovržení nezaslouží

Česká vakcinologická společnost užití látky doporučuje. „Vakcínu lze v maximální míře využívat pro očkování v profesních indikacích a u osob s vybranými komorbiditami do pětapadesáti let věku. V případě nedostatku mRNA vakcín lze vakcínu AstraZeneca bezpečně aplikovat také osobám starším,“ píší experti. Konstatují, že u seniorů lze skutečně čekat poněkud nižší účinnost, neexistují ale důkazy, podle nichž by podání AstraZenecy nemělo smysl. To, co schází, jsou zřejmě jen data z větších testovacích vzorků.

Jak shrnuje solidní německý časopis Die Zeit, AstraZenecu netřeba chápat jako vakcínu druhé třídy. Rozšířená intepretace, jež zavdala příčinu obavám i vtipům, se zakládá na přetrvávající anomálii ve společenském chápání vakcín. Asi ještě nikdy média nesledovala tak pozorně i průběžné výsledky klinických testů a odborných studií, aby ihned přispěchala s jejich interpretací. Odpovídá to sice horečnému tempu očkovacích programů, na druhou stranu tak vznikají silná tvrzení založená na nekompletních datech.

U AstraZenecy dlužno spolu s Die Zeit zdůraznit, že pokud má vakcína sedmdesátiprocentní účinnost, neznamená to, že třicet procent očkovaných dostane covid-19. Účinnost je značně technický pojem. I nestoprocentní látka snižuje riziko výrazně.

Číslo navíc nic neříká o závažnosti covidu-19 u těch, kteří nemoc navzdory injekci dostanou. Hlavní věc, již má dělat — tedy bránit těžkému průběhu a smrti — AstraZeneca uspokojivě dělá. Ukazují to údaje o zlomku očkovaných, kteří covid-19 měli. Z celkem asi sedmnáctitisícového testovacího vzorku jich bylo 332, v nemocnici neskončil nikdo.

Od začátku září je ve schvalovacím procesu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) i látka firmy Novavax s označením NVX-CoV2373. Spolu s ní nastupuje na scénu boje proti covidu-19 čtvrtý typ vakcín: takzvaně proteinový. Přestože se mírně liší principem, očkování se v praxi nemá nijak odlišovat: skladuje se v lednici, jsou zapotřebí dvě dávky s odstupem tří týdnů, účinnost činí podle údajů z třetí fáze klinických testů téměř skvělých devadesát procent.

Protiimunitní mutace jsou problém, ne apokalypsa

Největší výzvu pro nové vakcíny představují nebezpečné virové mutace. „Britská“ varianta SARS-Cov-2, B.1.1.7, očkování nečiní zásadní potíž, to ale neplatí o variantách vybavených mutacemi k obcházení imunitní odpovědi. Těm vévodí takzvaná jihoafrická varianta: B.1.351. Jihoafrická republika kvůli ní oznámila, že končí s AstraZenecou. Očkovací látka měla s B.1.351 problém již v klinických zkouškách. Nyní je již velmi pravděpodobné, že proti mutantovi poskytuje ochranu jen minimální.

Předběžné výsledky ukazují jen nevýznamný rozdíl mezi výskytem B.1.351 u očkovaných a neočkovaných. Zaměřují se ale jen na mírné až střední průběhy covidu-19. Zda AstraZeneca chrání alespoň před nejhoršími důsledky jihoafrické varianty, nelze zatím říci.

Skvěle si proti této variantě nevede ani Novavax. V Jižní Africe sice prováděli jen menší klinické zkoušky, jejich výsledky byly ale podezřele horší než jinde. Zatímco v Británii vakcína vykazovala více než pětaosmdesátiprocentní účinnost i proti B.1.1.7 (a téměř stoprocentní vůči starším variantám), v Africe vyšla efektivita zhruba poloviční.