Zatímco je epidemická i politická situace v České republice stále horší, svět testuje a nasazuje různé vakcíny. Postupně se rozšiřuje paleta tvořená donedávna jen nejmodernějšími mRNA látkami: Comirnaty od BioNTechu/Pfizeru a Modernou. Ty hlásí úspěchy. Světovou laboratoří mRNA očkování se stal Izrael, který se svou ambiciózní strategií postupně blíží k vakcinaci poloviny populace.

V nejzranitelnějších skupinách obyvatel zjevně klesá míra hospitalizací. Z průběžných průzkumů poskytovatelů zdravotní péče vyplývá, že účinnost vakcín odpovídá teorii: při zatím asi největším srovnání statisíců očkovaných a neočkovaných vycházela nad devadesát procent. Podobné výsledky Izrael hlásil i dříve.

Většina lidí na světě ale pravděpodobně dostane jiné vakcíny. I u nás jsou ostatně již tři očkovací látky: kromě dvou uvedených před časem přišla i vektorová vakcína od firmy AstraZeneca a oxfordské univerzity označovaná zkratkou ChAdOx1-S.

Nově ji posvětila i Světová zdravotnická organizace. K látce, již budeme v zájmu přehlednosti označovat názvem firmy, jsou jako obvykle veřejně a česky dostupné kompletní příbalové informace. Svou nenáročností má usnadnit logistiku a umožnit plošné očkování například u praktických lékařů. Zatím nám přišlo přes 90 tisíc dávek, za téměř dva týdny se ale zřejmě použila jen třicetina. Podle dosavadních informací i kvůli poněkud nezasloužené špatné pověsti látky.

Klinické zkoušky AstraZenecy zahrnovaly jen málo osob starších pětapadesáti let, a některé země proto nedoporučují očkování seniorů. Obávají se nižší účinnosti. Tu zatím nelze potvrdit ani vyvrátit. V testovacích vzorcích od osmnácti do pětapadesáti let dosahovala AstraZeneca účinnosti od zhruba šedesáti do osmdesáti procent. U očkovaných se podle dosavadních výsledků znatelně snížilo nejen riziko nemoci, ale i přenášení viru.

Nedávno publikované předběžné výsledky naznačují, že vakcína poskytuje nejlepší ochranu při podání obou potřebných dávek v neobvykle dlouhém intervalu tří měsíců. Výzkumníci proto jako nadějnou doporučují strategii, při níž by se časové okno využilo k očkování co největšího počtu osob první dávkou. Dotyční by disponovali výrazně lepší ochranou, než kdyby nedostali nic, a přeočkovali by se později: v době, kdy bude vakcín více.

Debata o zvyšování intervalu mezi dávkami se týká i mRNA vakcín. Je složitá a pro všechny možnosti existují pádné argumenty. Pokud ale AstraZeneca skutečně nejlépe funguje při podání dávek v dlouhém intervalu a poskytuje přijatelnou odolnost i napoprvé, dilema by se vyřešilo. Musí se ovšem najít dost lidí, kteří si injekci nechají píchnout a nebudou se za každou cenu dožadovat prestižních mRNA vakcín.

AstraZeneca si opovržení nezaslouží

Česká vakcinologická společnost užití látky doporučuje. „Vakcínu lze v maximální míře využívat pro očkování v profesních indikacích a u osob s vybranými komorbiditami do pětapadesáti let věku. V případě nedostatku mRNA vakcín lze vakcínu AstraZeneca bezpečně aplikovat také osobám starším,“ píší experti. Konstatují, že u seniorů lze skutečně čekat poněkud nižší účinnost, neexistují ale důkazy, podle nichž by podání AstraZenecy nemělo smysl. To, co schází, jsou zřejmě jen data z větších testovacích vzorků.

Jak shrnuje solidní německý časopis Die Zeit, AstraZenecu netřeba chápat jako vakcínu druhé třídy. Rozšířená intepretace, jež zavdala příčinu obavám i vtipům, se zakládá na přetrvávající anomálii ve společenském chápání vakcín. Asi ještě nikdy média nesledovala tak pozorně i průběžné výsledky klinických testů a odborných studií, aby ihned přispěchala s jejich interpretací. Odpovídá to sice horečnému tempu očkovacích programů, na druhou stranu tak vznikají silná tvrzení založená na nekompletních datech.

U AstraZenecy dlužno spolu s Die Zeit zdůraznit, že pokud má vakcína sedmdesátiprocentní účinnost, neznamená to, že třicet procent očkovaných dostane covid-19. Účinnost je značně technický pojem. I nestoprocentní látka snižuje riziko výrazně.

Číslo navíc nic neříká o závažnosti covidu-19 u těch, kteří nemoc navzdory injekci dostanou. Hlavní věc, již má dělat — tedy bránit těžkému průběhu a smrti — AstraZeneca uspokojivě dělá. Ukazují to údaje o zlomku očkovaných, kteří covid-19 měli. Z celkem asi sedmnáctitisícového testovacího vzorku jich bylo 332, v nemocnici neskončil nikdo.

Od začátku září je ve schvalovacím procesu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) i látka firmy Novavax s označením NVX-CoV2373. Spolu s ní nastupuje na scénu boje proti covidu-19 čtvrtý typ vakcín: takzvaně proteinový. Přestože se mírně liší principem, očkování se v praxi nemá nijak odlišovat: skladuje se v lednici, jsou zapotřebí dvě dávky s odstupem tří týdnů, účinnost činí podle údajů z třetí fáze klinických testů téměř skvělých devadesát procent.

Protiimunitní mutace jsou problém, ne apokalypsa

Největší výzvu pro nové vakcíny představují nebezpečné virové mutace. „Britská“ varianta SARS-Cov-2, B.1.1.7, očkování nečiní zásadní potíž, to ale neplatí o variantách vybavených mutacemi k obcházení imunitní odpovědi. Těm vévodí takzvaná jihoafrická varianta: B.1.351. Jihoafrická republika kvůli ní oznámila, že končí s AstraZenecou. Očkovací látka měla s B.1.351 problém již v klinických zkouškách. Nyní je již velmi pravděpodobné, že proti mutantovi poskytuje ochranu jen minimální.

Předběžné výsledky ukazují jen nevýznamný rozdíl mezi výskytem B.1.351 u očkovaných a neočkovaných. Zaměřují se ale jen na mírné až střední průběhy covidu-19. Zda AstraZeneca chrání alespoň před nejhoršími důsledky jihoafrické varianty, nelze zatím říci.

Skvěle si proti této variantě nevede ani Novavax. V Jižní Africe sice prováděli jen menší klinické zkoušky, jejich výsledky byly ale podezřele horší než jinde. Zatímco v Británii vakcína vykazovala více než pětaosmdesátiprocentní účinnost i proti B.1.1.7 (a téměř stoprocentní vůči starším variantám), v Africe vyšla efektivita zhruba poloviční.

Pokud bychom z výsledků odečetli HIV-pozitivní s rizikem atypické imunitní odpovědi, dostaneme se na šedesátiprocentní účinnost. Devět z deseti očkovaných lidí, kteří covid dostali, ale zasáhla právě nová mutace. Neznamená to nutně, že by Novavax v boji s B.1.351 úplně selhával, je třeba dalších dat, zatím je to ale nedobré.

Ani jihoafrická mutace se podle dosavadních informací nemůže měřit s mRNA látkou Comirnaty. Ta je ale mimo západní státy těžko k dostání. Solidní výsledky vykazuje i vektorová vakcína od firmy Janssen Pharmaceutica spadající do farmaceutického gigantu Johnson & Johnson (J&J). Měla by obstát v necelých šedesáti procentech případů a poskytovat vysokou ochranu proti těžkému průběhu. Jihoafrická republika oznámila, že vakcínu J&J jako první na světě nasadí.

Výrobci dopady jednotlivých mutací pečlivě zkoumají. Některé očkovací látky lze přizpůsobit nastupujícím výzvám dobře, jiné hůře. Klíčové však je, že ani nové varianty nedokáží vakcinační pokrok úplně zastavit. Přesto není vítězství nad virem ani s přibývajícími možnostmi na stole. V některých částech světa, a to i kupříkladu u nás, je totiž situace bídná a očkování poměrně pomalé. Tvoří tak pouze část z širšího portfolia nástrojů nezbytných ke kontrole nákazy.

Vakcíny jsou politické. Bohužel

„Společenská hodnota bezpečných a efektivních vakcín proti covidu-19 je enormní. Nové vakcíny ale pro ty, k nimž se nedostanou včas, nebudou znamenat mnoho. Je tedy zapotřebí, aby byly očkovací látky dostupné zemím napříč světem a vlády měly administrativní i politické kapacity k zajištění místního podání,“ shrnují klíčové východisko v odborném časopise Lancet.

Vakcíny se přesto staly nástrojem politického boje a otázkou prestiže. Příkladem za všechny je česká debata kolem ruské (a podle dosavadních informací solidní) vektorové vakcíny Sputnik V. Ta u nás není, v dohledné době evidentně nebude, aktuálně ji ani neposuzuje EMA. Část prozápadně laděných komentátorů ale její hypotetické užití již velmi vehementně odmítlo. Z druhé strany je kuriózní postoj proruské dezinformační scény. Ta proti západním vakcínám vede setrvalou lživou kampaň, ale Sputnik nechává být.

Politické soupeření staví i na nedostatku vakcín v chudších zemích. Ty nedosáhnou na mRNA vakcíny, současně jim ale ještě nedorazila světová pomoc slibovaná při solidárním projektu COVAX. Ten má první dávky humanitární AstraZenecy rozvést koncem února, do konce roku jich prý budou až dvě miliardy. Zvláště země bez jiných možností tak zatím vsázejí na vakcíny z Ruska a Číny, jimiž se začalo očkovat ještě před uzavřením patřičných zkoušek.

Příznačná je situace pásma Gazy. Palestinci si od počátku stěžují, že zatímco Izrael se chlubí výše zmiňovanými úspěchy a asi nejrychlejším očkovacím programem na světě, k nim vakcínu nepustí. Oficiálním důvodem je nedostatečná infrastruktura Gazy, jež prý neumožňuje patřičné skladování. Téma vzbudilo mezinárodní pohoršení a Palestincům se rozhodli pomoci Rusové: Sputnikem. Zaslanou vakcínu Izrael napřed zadržel. Prvních tisíc dávek do Gazy pustil ve středu.

Rozšíření vakcín komplikují nejen výrobní kapacity, ale také patenty a složitý aspekt takzvaně duševního vlastnictví. Část chudších zemí požaduje, aby se v zájmu brzkého řešení pandemie prolomila stávající ochrana výrobních postupů a technologií. Na půdě Světové obchodní organizace téma začátkem února vznesla Indie a Jihoafrická republika, leč bohaté státy včetně Evropské unie výzvy odmítly — poněkud v logickém rozporu s účastí na solidárním COVAX programu.

Obránci patentního práva tvrdí, že prolomení pravidel povede k oslabení tlaku na inovace a stejně nic nepřinese, neboť globální Jih prý beztak nemá potřebnou infrastrukturu. Chudší země nesouhlasí. Stejně tak Lékaři bez hranic: prolomení korporátního monopolu na léky a vakcíny doslova označují za „návrh, který může zachránit miliardy životů“.

Občasný argument, podle něhož není nedostupnost vakcín v zemích globálního Jihu náš problém, neobstojí. Nekontrolovatelný průběh nákazy kdekoli může v dlouhodobém měřítku skrze zrod nových mutací ovlivnit všechny. Mutace totiž vznikají přirozeně a nahodile. Jediným způsobem, jak virus účinně potřít, je postavit se mu všude zároveň.