Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky
Otevřený dopisOtevřený dopis desítek odborníků varuje před nastupující rezignací státu na ochranu zdraví a životů svých obyvatel. Předkládá zároveň nárys přístupu k epidemii pro následující období. Dopis přetiskujeme jako dokument.
Cíl: potlačit vir v populaci pod 1 tis. nových potvrzených případů za den
Po roce boje s pandemií koronaviru se situace v naší zemi dostala do mimořádně nebezpečného stádia. Kapacity zdravotnictví jsou už prakticky vyčerpány, v některých lokalitách již dochází k selekci pacientů na ty, kteří dostanou nezbytnou pomoc a na ty, kteří musí počkat. Část nemocných, kteří by potřebovali nemocniční péči, zůstává doma, část pacientů, kteří by potřebovali intenzivní péči, zůstává na běžných lůžkách. I přes hrdinské nasazení zdravotníků významná část těch, kdo se do nemocnic dostanou, zemře, a mnoho dalších umírá doma. Zároveň jsou zavřené školy, obchody a restaurace a krachuje mnoho drobných živnostníků. Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a zavření škol působí dlouhodobé škody.
Tento stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie, což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a frustraci všech.
Pokračování v tomto samém přístupu nedává smysl. Počet nakažených stále roste, více než sto lidí za den umírá zbytečně a mnoho tisíc lidí trpí v nemocnicích ve vážném stavu.
Řešením není ani kapitulace.
Považujeme za nepřijatelné, aby stát v této situaci rezignoval na ochranu zdraví a životů svých obyvatel. Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil.
Naše společnost je založena na solidaritě a společné zodpovědnosti. Není možné, aby zdravotní katastrofu, kterou tato země nezažila mnoho generací, řešil každý sám za sebe, jak o tom uvažuje Ministerstvo zdravotnictví.
Odmítáme jak strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a balancování na hraně či za hranou katastrofy. Rozhodování, které přichází pozdě a reaguje na situaci před několika týdny, přináší únavu a škody společenské, zdravotní i ekonomické.
Co navrhujeme?
Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout.
V závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení.
Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě.
Takovým cílem je potlačit šíření viru způsobujícího onemocnění covid-19 alespoň natolik, aby za 40 dní, tedy ke dni 4. dubna 2021 byl počet nově potvrzených případů pod hranicí 1 tisíc případů za den.
Udělat vše, co je z odborného hlediska potřeba. Nově převládající varianta koronaviru B 1.1.7 je přitom o tolik nakažlivější, že současná omezení soukromého života nestačí k brzdění nejen pokud jsou dodržována stále stejně, ale i pokud by byla dodržována o něco lépe. Postup řešení pandemie proto musí zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu.
Byť krátkodobě může být rychlá redukce viru SARS-CoV-2 nákladná, už v dubnu 2021 by takový postup umožnil bezpečná návrat všech dětí do škol, otevření všech obchodů a v nějaké formě i oživení gastronomie a kultury.
Je třeba pochopit, že nedostatečná a pozdě přijatá protiepidemická omezení jsou dlouhodobě nejdražší, protože vedou pouze k pomalému zhoršování situace. Rychlý řez je lepší než pomalé utrpení jak pro lékaře, tak pro pacienta.
23. února 2021
- MUDr. Stanislav Adamec, internista
- Doc. Jaroslav Borovička, Ph.D., ekonom
- MUDr. Daniel Černý, Ph.D., stomatolog
- PhDr. David Černý, Ph.D., etik
- Mgr. Jakub Drbohlav, analytik
- Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D., environmentální fyzioložka
- Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., sociální epidemioložka
- Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., virolog
- Doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., lékař
- RNDr. Veronika Hajnová, Ph.D., matematička
- Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., imunolog
- Prof. RNDr. Ivan Hirsch, virolog
- Rozálie Horká, MPhil, ekonomka
- Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog
- Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D., sinolog a historik vědy
- RNDr. Klára Hulíková, Ph.D., demografka
- RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., parazitolog
- PhDr. Michal Janata, kulturní historik
- RNDr. Helena Jiřincová, viroložka
- Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., ekonom
- Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik
- Jan Kulveit, Ph.D., vědec
- Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., právník
- MUDr. Milan Kubek, lékař internista
- Ing. René Levínský, Ph.D., matematik
- Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., infektolog
- MUDr. Marek Matoušek, stomatolog
- MUDr. Radek Mounajjed, Ph.D., DDS, stomatolog
- Daniel D. Novotný, Ph.D., filosof
- Mgr. Daniel Prokop, sociolog
- RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., matematička
- MUDr. Petr Smejkal, epidemiolog a infektolog
- Doc. Jakub Steiner, Ph.D., ekonom
- MUDr. Martin Straka, internista
- MDDr. Jakub Studený, stomatolog
- Mgr. Josef Šlerka, Ph.D., vysokoškolský pedagog
- RNDr. Martin Šmíd, Ph.D., matematik
- RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka
- Mgr. Vít Tuček, Ph.D., matematik
- RNDr. Petra Vidnerová, Ph.D., informatička
- Ing. Jakub Weiner, analytik