Šest aspektů další kulminace epidemické vlny v České republice

Jan Kašpárek

Zatímco veřejnost čeká, jak zaúčinkují zpřísněná protiepidemická opatření, pod povrchem v ČR probíhá množství pozoruhodných i znepokojivých procesů: od zamlčeného experimentu s promořováním až po nastupující příznivé efekty očkování.

Jedno ze zřejmě aktuálně nejpřesnějších zobrazení stavby SARS-Cov-2 získané skrze skeny kryo-elektronové tomografie. Barvy jsou přidané — viry v pravém slova smyslu barevné nejsou. Grafika Nanographics GmbH
Jedno ze zřejmě aktuálně nejpřesnějších zobrazení stavby SARS-Cov-2 získané skrze skeny kryo-elektronové tomografie. Barvy jsou přidané — viry v pravém slova smyslu barevné nejsou. Grafika Nanographics GmbH

Hlavní bezprostřední otázkou české epidemie covid-19 je, zda zaberou zpřísněná opatření a zda se tak zemi konečně podaří vydrápat z již půl roku trvající a soustavně se zhoršující situace. Jak jsme opakovaně avizovali, šance na rychlé zlepšení ovšem nejsou valné.

Než se ale stále ještě nové změny v restrikcích plně promítnou, je čas shrnout vícero dílčích novinek, poznatků či opomínaných témat. Již tradičně přinášíme šest z nich:

1. Prezident voláním po Sputniku hlavně kalí vodu

Pokračují teorie o možném nasazení neschválených očkování: ruské vektorové vakcíny Sputnik V, v divočejších představách i látky od čínské společnosti Sinopharm. Téma jsme již podrobněji rozebírali, nyní se ale přeneslo do Poslanecké sněmovny, a především na Pražský hrad.

Prezident Miloš Zeman, dosavadní téměř jediný proponent čínských inaktivovaných vakcín, se pustil do otevřeného boje za Sputnik V. Sám je přitom příznačně očkován prvotřídní mRNA látkou Comirnaty od firem BioNTech a Pfizer.

Zeman od pondělka vznáší požadavky, jež dosud vyslovovali jen komunisté, například koncem února při jednání o pandemickém zákonu. Chce odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (nestr. za ANO), Tomáše Petříčka (ČSSD) a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Ireny Storové. Žádaná čistka se zjevně zaměřuje proti těm, kteří odmítají nasazení Sputniku V bez alespoň podmínečného schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že Zemanovy názory beze na vědomí, ale žádnou personální změnu nechystá. Proti prezidentovu vcelku nevídanému postupu se vymezila jak opozice, tak někteří hejtmani.

Ti avizovali, že v jejich krajích se bez stanoviska EMA Sputnikem V očkovat nebude. Zemanova akce je specifická tím, že požaduje nejen svržení ministrů, ale také ředitelky Storové — člověka v pozici, jež má být z podstaty věci osvobozená od politického soupeření.

Státní ústav pro kontrolu léčiv je odborná instituce, jíž se mají předkládat věcná, nikoli politická témata. Sputnik V, nebo dokonce Sinopharm s jeho netransparentními daty, jsou toho pravým opakem. Ruská vakcína jistě stojí na chytrém principu a v klinických zkouškách vykázala velmi slušné výsledky.

Protože ale trvají některé nejistoty, počkat na stanovisko EMA je procesně korektní i racionální. Debata by možná stála jinak, kdyby na hranicích čekal milion dávek. Takto jen můžeme parafrázovat klasický výrok: Máte dávky? A mohli bychom je vidět?

2. Opět riskujeme, vsadili jsme vše na antigenní testy

Nově se povinně testuje v největších firmách. Opatření mělo podle vládní logiky vyvážit snahu o udržení průmyslového provozu i během nynějšího údajného „lockdownu“. V praxi je ale předmětem pochybností.

Dlužno říci, že byly na místě od počátku. Nemálo podniků totiž testování řeší vysíláním zaměstnanců na veřejná odběrová místa. Výsledkem je částečné zahlcení systému, vysoké zastoupení nepříliš spolehlivých antigenních testů a možné odchylky v plošných datech.

Zachycených případů covid-19 je podezřele málo. Buď tedy ve firmách nakažení nejsou, což je nepravděpodobné, nebo mnoho lidí testování ještě nepodstoupilo. Anebo, což je nejhorší varianta, se naplňují varování odborníků, podle kterých se antigenní testy pro podobné užití nehodí.

Při nasazení v asymptomatické populaci s očekávaně poměrně nízkým výskytem infekce mohou řádově až desítky procent nakažených vyjít z testu jako falešně negativní. Antigenní testy mají navíc smysl jen tehdy, když se opravdu často opakují.

V případě falešné negativity se nepodaří přetnout řetěz infekcí. Přinejmenším část lidí navíc může negativní test na přítomnost antigenu pochopit jako průkaz bezinfekčnosti a chovat se ještě rizikověji, než kdyby se k testování nedostali. Negativní antigenní test lze přitom pokládat za aktuální nanejvýš nižší desítky hodin.

Zjevně tedy hrozí, že zatímco média referují o „zpomalování epidemie“ navzdory stále kritické situaci, napříč republikou se mohou budovat základy pro ohniska, jež se projeví teprve s odstupem. Uvidíme.

Statisticky je patrné, že citelně narostl počet provedených antigenních testů, zatímco přesných PCR testů se poslední dny dělá naopak o něco méně než před týdnem. Mění se i důvod k testování. Minulé úterý se provedlo asi 66 tisíc preventivních testů, nyní 92 tisíc.

Naopak diagnostické a trasovací indikace vedly 2. března k asi 42 tisícům odběrům, toto úterý ke 30 tisícům. Pokud se jedná o trend, je rizikový. Experti doporučují co nejplošněji zavést PCR testy.

3. Není to zřejmé, ale očkování se již promítá

Zatímco se debatuje o východních vakcínách, očkujeme těmi od sjednaných výrobců. V České republice dominuje Comirnaty (přes osmdesát procent) následovaná vektorovou AstraZenecou (deset procent) a mRNA Modernou. Počet středečních očkování, 40 tisíc, je zatím rekordní.

V úhrnu se blížíme k milionu podaných dávek, plnou vakcinaci dvěma dávkami absolvovalo ke středečnímu večeru asi 280 tisíc osob. Ve vykázaných injekcích jasně vede Praha následovaná Jihomoravským a Středočeským krajem.

Alespoň jednu injekci dostala těsná většina seniorů starších osmdesáti let, necelá čtvrtina dané věkové skupiny obdržela obě potřebné dávky. Tento, jakkoli dílčí, nedostatečný a zpozdilý úspěch, se jistě příznivě propisuje do úmrtnosti na covid-19. Strašlivost celkových čísel a nárůst počtu každodenních obětí epidemie ke dvěma stům (v pondělí dokonce 222) v daném kontextu ukazuje, že nákaza řádí zvlášť bezprecedentně.

Jako potřebná injekce optimismu může sloužit alespoň průběžné sledování očkovacího přehledu agentury Bloomberg, který k noci ze středy na čtvrtek evidoval napříč světem 326 milionů podaných dávek vakcín.

4. Promořování Čechů: proces, o kterém se nemluví

Zuřící nové varianty viru a půl roku se táhnoucí faktické „promořování“ nese kromě nesmírného počtu mrtvých či zdravotně poznamenaných a napůl rozvrácené země i jakousi znouzectnost: část lidí má protilátky. Experti se shodují, že se od začátku pandemie nakazilo několikrát více Čechů, než kolik ukazují centrální statistiky. Z aktuálních odborných odhadů vyplývá, že se s virem mohl dostat do kontaktu každý třetí.

Na mytickou přirozeně získanou kolektivní imunitu je to i při součtu s umělou imunizací — očkováním — málo. Stačí se ostatně podívat, co epidemie dělá nyní. V příštích měsících bude ovšem zajímavé, zda či případně kde a jak začne nákaza slábnout v důsledku masového rozšíření protilátek. Počty opakovaných nákaz evidované Státním zdravotním ústavem jsou překvapivě nízké, byť lze očekávat, že i v nich přinejmenším část případů chybí.

Zvláště vzhledem k existenci takzvaně únikových mutací a výskytu takzvaně jihoafrické varianty nelze na imunitu z individuálního ani kolektivního hlediska spoléhat. Přesto jsme se nedobrovolně dostali ke stavu „promoření“ (či méně nehezky řečeno „saturace“) tak blízko, jako málokdo na světě. Není to dobrá zpráva, naopak ztělesnění českého selhání.

5. Respirátory jsme přijali za své

Normalizovalo se nošení respirátorů. Alespoň tam, kde jsou nařízeny, je lidé vcelku důsledně nosí. Podle nedávného průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas obyvatelé zpřísnění pravidel pro ochranné prostředky hodnotí — alespoň oproti jiným restrikcím — pozitivně.

Stát chce rozdat tři miliony respirátorů zdarma lidem ve finanční tísni. Dostupnost mají zlepšit i různé místní projekty. Například Praha nově zavádí nabídku respirátorů po deseti korunách na čtyřicítce prodejních míst městské hromadné dopravy. Celospolečensky ovšem trvá zmatení pojmů: na trhu je množství ochranných prostředků s falešným označením normy a množství prodejců — v návaznosti na nepřesnosti uvedené vládou — nesprávně či přímo manipulativně zaměňuje čínskou normu KN95 s evropskou FPP2.

I tak je v češtině k dispozici mnoho informací včetně odborných rad pro každodenní praxi. Nově je k dispozici i obsáhlý, ale srozumitelný překlad dokumentu německé Společnosti pro výzkum aerosolů. Pojednává o fyzice šíření SARS-Cov-2 mezi lidmi a možnostech obrany.

Konstatuje, že respirátory jsou vhodné, musí ovšem dobře těsnit. Experti zdůrazňují, že je zapotřebí ochranné prostředky doplňovat další prevencí proti rozptylu infekčních částic: rozestupem i čistěním a střídáním vzduchu v uzavřených prostorech.

6. Zázraky stále neumíme

Zatímco epidemie zuří a katastrofickou úmrtnost snižuje pouze částečná proočkovanost nejzranitelnějších skupin populace, hledají se další prostředky ochrany a prevence. Osobitá a od počátku bizarní česká cesta vsází nyní na neregistrovaná antiparazitika s neznámým účinkem na covid-19. O ivermectinové mánii jsme obsáhle referovali nedávno.

Debatuje se i o méně výstředních prostředcích, delší dobu například o vitaminu D. Ten se obecně doporučuje doplňovat především teď, v zimě — bez ohledu na epidemii. Některé interpretace a dílčí zprávy mu ovšem přisuzovaly vliv na průběh covid-19 či rychlost zotavení. Podle nejnovějších, zatím nerecenzovaných studií je ovšem neznatelný. Řečtí výzkumníci nenašli korelaci ani mezi mírou dostatku vitaminu D a průběhem infekcí napříč čtyřiadvaceti evropskými státy.

Řádná prevence je banálnější, než se ve změti zpráv o nejrůznějších preparátech může zdát. Odborníci doporučují udržovat co nejzdravější životní režim i během přísných restrikcí, chodit na procházky, přiměřeně cvičit, uvažovat o stravě a v rozumné míře doplňovat nedostatkové vitaminy. Pro léčbu covid-19 v domácích podmínkách platí podobná pravidla jako u jiných infekcí.

Udržovat příjem tekutin a živin, kontrolovat teplotu a při větších obtížích ideálně saturaci kyslíkem, zvláště u rizikových pacientů informovat na dálku lékaře a nechat si případně předepsat léky snižující hrozbu určitých komplikací. Nekrmit se neschválenými přípravky, o nichž někdo náhodný píše na internetu, že hubí covid-19. V případě poruch vědomí či úporné dušnosti i v klidovém stavu — kdy nemocný nedokáže na jeden nádech například napočítat do deseti či vyslovit větu — volat záchranku.