↗

Premiér Andrej Babiš na konci února sliboval, že se po třech týdnech životy občanů v České republice budou vracet k běžné rutině. Krizová opatření ovšem — v souladu s odhady odborníků — zafungovala jen částečně, proto se návrat do „normálu“ odkládá na neurčito. Foto Úřad vlády ČR

Krizová opatření omezující volný pohyb osob a většinu služeb, která vláda Andreje Babiše (ANO) vyhlásila na počátku března, skončí za šest dní. Navzdory původním vyjádřením premiéra i dalších členů kabinetu ovšem jejich rozvolnění nelze očekávat. Postup šíření nového koronaviru se sice zpomalil, nikoliv však zásadně. Co nás v příštích týdnech čeká, není zřejmé. Vládě totiž i po roce trvání pandemie chybí jasný plán, jak postupovat.

Index rizika Protiepidemického systému (PES) stále zůstával v pátém stupni, přičemž za dobu trvání přísných opatření klesl toliko o osm bodů; z devětasedmdesáti na současných jedenasedmdesát. Částečně se snížily i počty pozitivně testovaných osob, oproti prvnímu březnovému týdnu jich v tom druhém ubylo zhruba osm tisíc, denní průměr se ale i nadále blížil hranici jedenácti tisíc. A míra pozitivity testů přesahovala třiatřicet procent.

Významně se nezlepšila ani situace v nemocnicích. Z centrální evidence ministerstva zdravotnictví vyplývalo, že na ARO a JIP zbývalo celorepublikově pouhých dvanáct procent kapacit, přičemž méně než deset procent těchto lůžek hlásila Praha, Středočeský a Karlovarský kraj. Počet hospitalizovaných zůstal i po čtrnácti dnech trvání krizových opatření bezmála totožný, navíc přibylo těch v těžkém stavu, respektive s vysoce intenzivní péčí.

Vláda ví, že opatření nerozvolní. Neví ale, jak dlouho potrvají

Přestože Babiš na sklonku února avizoval, že se po třech týdnech přísných protiepidemických restrikcí život v České republice bude postupně vracet „do normálu“, z nejnovějších čísel je více než zřejmé, že rozvolňování není na pořadu dne. To ostatně premiér i další členové vlády v minulých dnech opakovaně připustili. Neřekli ovšem, na jaký režim se mají občané v nadcházejících dnech a týdnech připravit.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) sice po pondělním jednání kabinetu konstatoval, že zejména s ohledem na situaci v nemocnicích se platná opatření ani po skončení třetího březnového týdne příliš měnit nebudou, nedořekl ovšem, jak dlouho zůstane život lidí omezen toliko na cesty do práce a z práce. Touto otázkou se má vláda zabývat ve čtvrtek, kdy zřejmě znovu požádá Sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu.

Ze slov Blatného i vicepremiéra Havlíčka (ANO) je nicméně zřejmé, že kabinet nehodlá přistoupit k žádným novým, přísnějším restrikcím například v podobě uzávěry zbytných průmyslových provozů, kterou v minulých dnech nejhlasitěji požadovala Českomoravská konfederace odborových svazů. Nadále totiž spoléhá na pokračující povinné testování zaměstnanců. „Projekt považujeme za úspěšný,“ shrnul ministr průmyslu, obchodu a dopravy.

Experti se nemýlili. Opatření nebyla dostatečná

Odborníci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Daniel Prokop a Jan Trnka ovšem ve vyjádření pro Deník Referendum setrvale poukazovali na to, že „projekt“ není ani dostačující. Zmiňovali zejména nízkou frekvenci testování a malou senzitivitu testů. Z dat projektu Život během pandemie navíc vyplynulo, že se téměř každý sedmý zaměstnanec setkal s výzvou nadřízeného, aby na testy nechodil a nehlásil rizikové kontakty.

„Doporučení, jež jsme před čtrnácti dny zformulovali, se nijak nemění. Čísla klesají velice pomalu a bude trvat týdny, než se přiblížíme k hranici, kdy lze odpovědně uvažovat o rozvolňování. Nadále se proto obávám, že jedinou možností zůstává uzavření neesenciálních provozů na několik týdnů,“ řekl Deníku Referendum s poukazem na stanovisko Centra z konce února Trnka, který působí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Zakladatel sociologické výzkumné organizace PAQ Research Prokop doplnil, že z jeho šetření navíc vyplývá klesající ochota lidí přísné restrikce tolerovat. „Až se čísla alespoň trochu zlepší, sníží se podpora opatření a vzroste tlak na otevření obchodů a služeb,“ vysvětil Deníku Referendum s tím, že pomalé brždění pandemie je z hlediska veřejného mínění těžko udržitelné. „Brzy se můžeme ocitnout v další vlně,“ podotkl.

Opozice požaduje jednání. Tápe ale podobně jako vláda

Jakkoliv opoziční politikové vládě oprávněně vyčítali, že doposud nepředstavila žádný plán, jak se chce v příštích týdnech s pandemií koronoaviru potýkat, ani oni neměli zcela jasnou představu, kudy vede cesta ze stávající krizové situace. „Kabinet by měl s opozicí především jednat a seznámit ji se svými predikcemi. Dobrou zprávou je, že se to děje, Blatný nás totiž požádal o schůzku,“ řekl Deníku Referendum poslanec Petr Gazdík (STAN).

Sdílnější nebyl ani jeho kolega ze Sněmovny Petr Ťřešňák (Piráti), jenž se omezil na konstatování, že Piráti si účinnost restrikcí i povinného testování zaměstnanců teprve vyhodnocují, a proto nemůže předjímat, k jakým krokům by bylo správné po víkendu přistoupit. „Nejsem příznivcem jakéhokoliv přitvrzování,“ odpověděl na otázku Deníku Referendum, zda se strana ve svých úvahách vážně zabývala lockdownem průmyslu.

K výhledu do následujících dní a uzávěře výroby se obdobně vyjádřila i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle té se o lockdownu nelze bavit bez vyčíslení dopadů na českou ekonomiku. „Rezervy stále spatřuji v oblasti testování ve firmách. Měli bychom testovat častěji a testy zaměstnavatelům lépe kompenzovat,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum s tím, že zlepšení situace má potenciál přinést i výrazné zrychlení očkování.

Opozice se současně nebránila ani prodloužení nouzového stavu. „Kategoricky to nemohu vyloučit, protože pandemický zákon nedává vládě tolik možností jako krizový zákon, například neumožňuje přikázat pracovní pohotovost,“ řekl Deníku Referendum poslanec Ondřej Banešík (KDU-ČSL). A k jasnému odmítnutí předpokládané vládní žádosti o pokračování nouzového stavu se nehlásili ani zástupci Pirátů, TOP 09 nebo Starostů.