↗

Navzdory tomu, že Index rizika Protiepidemického systému (PES) se od soboty drží na osmašedesáti bodech, což odpovídá čtvrtému stupni, přičemž hned čtyři regiony — Praha, Karlovarský, Královéhradecký a Zlínský — hlásí dokonce třetí stupeň, i nadále zůstanou v platnosti striktní omezení. Foto ŠJů, WmC

Vláda Andreje Babiše (ANO) se na svém pondělním jednání rozhodla požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dní, tedy do 27. dubna. Učinila tak navzdory ujištěním z konce února, kdy premiér sliboval, že po třech týdnech přísných protiepidemických opatření, která omezují volný pohyb osob a většinu služeb, přistoupí k jejich postupnému rozvolňování. Kabinet nicméně pro pokračování nouzového stavu doposud nemá dojednanou podporu.

„Křivka epidemie se pomalu otáčí. Ubývá nově nakažených, byť počty hospitalizovaných zatím příliš neklesají. Dobrá zpráva je, že trend se obrátil. Chci proto poděkovat občanům, že opatření dodržují, a požádat je, aby boj s pandemií spolu s námi dotáhli do konce. Abychom křivku stlačili k číslům, která nám umožní návrat dětí do škol a uvolňování restrikcí. To ale zatím není na pořadu dne,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Podle vicepremiéra se omezení šíření nákazy ani v příštích týdnech neobejde bez nouzového stavu, neboť by nebylo možné zachovat některá klíčová opatření, například omezení volného pohybu osob. „Nemohu akceptovat argumenty, že okresní uzávěra nefunguje. Je zcela zřejmé, že nejvíce se situace zlepšila v těch okresech, kde jsme ji uplatnili jako první, totiž v Trutnově, Sokolově a Chebu,“ dodal s tím, že současně ochránila moravské regiony.

Rozvolňování zůstává vysoce rizikové

V materiálu, který kabinet postoupil Sněmovně, ministerstvo zdravotnictví dále argumentovalo, že přes mírná zlepšení je současný stav stále vysoce rizikový a „křehký“, neboť Česká republika nadále čelí vysokým denním přírůstkům onemocnění koronavirem. Týdenní medián každodenních přírůstků nově pozitivně testovaných sice od prvního březnového týdne poklesl z více než dvanácti tisíc na devět, počet hospitalizovaných se ovšem dramaticky nezměnil.

V nemocnicích se i na sklonku třetího březnového týdne léčilo přes osm tisíc lidí, tedy stejně jako na počátku listopadu loňského roku, přičemž počet těch, kteří se nacházeli v těžkém stavu, respektive potřebovali vysoce intenzivní péči, přesahoval devatenáct set osob. „Z celkového pohledu je zátěž nemocnic stále velmi vysoká, zejména v menších krajích, kde nejsou tak velké kapacity lůžkové a intenzivní péče nebo jsou takřka vyčerpány,“ shrnul rezort zdravotnictví.

Má-li zátěž nemocnic významně poklesnout, je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (nestr. za ANO) nezbytné pokračovat ve stávajících opatřeních minimálně do poloviny dubna s tím, že úbytek počtu hospitalizovaných by měl nastat do konce března a v následujících týdnech zrychlovat, mimo jiné i díky pokračujícímu očkování seniorů. Případné rozvolňování opatření před velikonočními svátky proto není na pořadu dne, Blatný před ním naopak varoval.

„Opětovné navýšení mobility a rizikových kontaktů by bylo v současné situaci extrémně rizikové, zejména uvážíme-li vliv Velikonoc. Epidemie má stále potenciál velmi rychle vrátit růstovou dynamiku šíření s reprodukčním číslem nad jedna, a to již do zhruba deseti dní od navýšení mobility. Následně by se zvýšil počet hospitalizací nad deset a v intenzitní péči nad dva tisíce, což by zřejmě přineslo zahlcení dostupných kapacit,“ uvedlo ministerstvo v dokumentu.

Odborníci měli zase jednou pravdu

Před uvolněním protiepidemických restrikcí v pondělí varovali i odborníci sdružení v iniciativě Sníh, podle nichž je možné k takovému kroku přistoupit nejdříve tehdy, když počet nově pozitivně testovaných klesne zhruba na čtrnáct set denně. „Pokud by rozvolňování začalo při vyšších hodnotách, s velkou pravděpodobností by se vzedmula nová vlna, neboť míra proočkovanosti i získané imunity není dostatečná, aby zabránila dalšímu šíření viru v populaci,“ napsali.

Obě vyjádření tak potvrdila dřívější varování expertů z Cenrta pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), kteří již na počátku března uvedli, že tehdy schválená opatření nebudou pro stlačení epidemie na relativně únosnou mez dostačovat. „Pokles způsobený ‚třemi pekelnými týdny’ znamenajícími čtyři reprodukční cykly bude sice znatelný, ale bude znamenat pouze návrat na desetitisícovou úroveň z předchozích dvou týdnů,“ uvedli.

O prodloužení nouzového stavu, který v České republice platí nepřetržitě od 5. října, budou členové vlády jednat se zástupci sněmovních stran ve středu. Ti v minulém týdnu avizovali, že se jeho pokračování zásadně nebrání, zdůrazňovali však, že budou chtít od kabinetu slyšet, jak opatření fungují, a dále debatovat například o úpravě kompenzací pro podnikatele. Z nejnovějších vyjádření nicméně vyplývá, že dalších třicet dní vládě odhlasovat spíše nemíní.