↗

WHO rozeslalo po třetím světě několik milionů očkovacích dávek. To ovšem zdaleka nestačí. Foto Sibylle Desjardinsová, UNICEF

Zatímco Česká republika s očkováním proti covidu-19 otálí a řeší, zda kupovat take vakcíny z Ruska a Číny, většina světa je ve zcela jiné situaci — k vakcínám se jednoduše nedostane. Pětasedmdesát procent všech vakcín vyrobených do poloviny února skoupilo pouhých deset států světa. Většina zbytku pak putuje do nejbohatší čtvrtiny.

Oproti tomu do chudší poloviny světa — respektive do až 130 zemí — se dosud nedostala takřka jediná dávka vakcíny. Příčinami jsou farmaceutické patenty i enormní poptávka, respektive soutěž, v níž mají navrch silnější.

Struktury OSN, a zvláště Světová zdravotnická organizace (WHO), se snaží bojovat za určité dílčí přerozdělování. Zatím však nepříliš úspěšně.

„V tento klíčový okamžik je spravedlivé rozdělení vakcín tou největší morální zkouškou,“ řekl v nedávném projevu António Guterres, generální tajemník OSN.

WHO spolu s dalšími mezinárodními organizacemi spustily v zimě mezinárodní iniciativu COVAX, která si klade za cíl zajistit pro země třetího světa až dvě miliardy očkovacích dávek do konce roku. Nyní v únoru slavil COVAX první úspěchy: podařilo dodat 600 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca do Ghany a 500 tisíc na Pobřeží slonoviny.

Podle humanitárních organizací jde ale o pomyslné kapky na poušti. Lékaři bez hranic (MSF) přímo označují stanovený dvoumiliardový cíl za nesplnitelný — pokud se zásadně nezmění globální poměry.

„Distribuce vakcín do zemí třetího světa je skrovná a velmi opožděná. Vyzýváme proto bohaté státy, které podepsaly lukrativní smlouvy s farmaceutickými korporacemi, aby se o vakcíny podělily. Rizikové skupiny v chudších zemích by měly mít přednost před nerizikovými skupinami v zemích bohatších,“ komentuje situaci v tiskové zprávě Kate Elderová, expertka na vakcínovou politiku při MSF.

Pozorovatelé připomínají, že i kdyby COVAX své plány pro tento rok přeci jen splnil, vedly by k nanejvýš třicetiprocentní proočkovanosti zemí „globálního Jihu“. Ke zkrocení covidu-19 je přitom zapotřebí naočkovat alespoň sedmdesát procent světové populace. Při stávajícím tempu výroby vakcín k takové proočkovanosti dojde nejdříve v roce 2023.

Spor o patenty

Podle všeobecné shody by alespoň krátkodobě pomohlo pozastavení platnosti patentů, jež na vakcíny mají farmaceutické firmy, které je vyvinuly. Vlastní výroba vakcíny proti covidu totiž není zase tak náročná a svět by mohl produkovat mnohonásobně více levných kopií. Skupina sta zemí v čele s Indií a Jihoafrickou republikou již dlouho za příslušný akt lobuje. Pro se vyslovil nedávno i předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Obhájci patentových práv nicméně namítají, že kdyby byly farmaceutické koncerny o příslušná práva připraveny, ohrozily by se nejen jejich zisky, ale i další výzkum modifikací vakcín proti novým mutacím covidu.

Protiargumentem zde je, že čím déle se virus po světě šíří, tím větší je pravděpodobnost dalších mutací. Lékaři bez hranic přímo tvrdí, že by narušení korporátní kontroly patentů mohlo „zachránit miliardy životů.“ Proti jsou ovšem zejména mocné západní země, které mají již vakcíny s korporacemi nasmlouvány.

Další informace:

• Al-Džazíra ‘Wildly unfair’: UN boss says 10 nations used 75% of all vaccines
• AP News EXPLAINER: UN vaccine plan is underway, but problems remain
• BBC News Covax: How will Covid vaccines be shared around the world?
• WHO COVID-19 vaccine doses shipped by the COVAX Facility head to Ghana, marking beginning of global rollout
• The Guardian WHO chief: waive Covid vaccine patents to put world on 'war footing'