Farmaceutický obr Pfizer spolu s německou společností BioNTech oznámil příznivé výsledky předběžného testování vakcíny proti novému koronaviru. Očkování prochází třetí fází klinických zkoušek. Ty sice ještě zdaleka nejsou u konce, z dosavadních dat ale vyplývá, že by látka měla disponovat více než devadesátiprocentní účinností. Navzdory nadějným zprávám se ale s oslavami vyplatí počkat.

Pokud budou výsledky klinické studie nadále příznivé, očkování se může prakticky využít již na jaře 2021. „Opatrně hovoříme o únoru až březnu,“ řekl v České televizi předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. S první čtvrtinou roku počítá i ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO).

Platí, že na jednoho člověka připadají dvě dávky: očkuje se totiž nadvakrát s odstupem tří až čtyř týdnů. Česká republika počítá se zhruba dvěma miliony dávek. Navíc má na základě dřívějšího rozhodnutí vlády předobjednané tři miliony kusů jiného séra, vyvíjeného britsko-švédskou korporací AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou. Ta očekává hlavní výsledky klinických studií v prosinci.

O zásobování mezinárodně jedná Evropská komise. Sedmadvaceti státům unie chce zajistit celkem 300 milionů dávek Pfizer a BioNTech a nejméně jednou tolik od AstraZeneca. U britsko-švédské společnosti si Komise zásoby již předobjednala, a to za 336 milionů eur (asi 8,7 miliardy korun).

Smlouva vejde v platnost, jakmile látku schválí evropská Agentura pro léčivé přípravky. Pfizer a BioNTech plánují ještě letos vyrobit asi 50 milionů dávek, během příštího roku prý zvládnou 1,3 miliardy dalších.

Vývoj vakcíny odhaluje, proč by zdravotnictví neměly kontrolovat korporace

Souběžný vývoj mnoha vakcín se odvíjí i od způsobu financování. Některé firmy pracují převážně či úplně z veřejných peněz: podle Lékařů bez hranic se na vývoj vakcíny a testy rozdělilo přes dvanáct miliard dolarů (asi 270 miliard korun), mimo jiné společnostem Johnson&Johnson, Moderna, Novarax či AstraZeneca. Poslední uvedná společnost počítá s tím, že náklady plně ponesou vlády a mezinárodní organizace.

U vakcíny Pfizer je situace složitější. Ke slávě nadějného séra se přihlásil končící americký viceprezident Mike Pence s tím, že jde o součást investic administrativy Donalda Trumpa. Firma to odmítla: se Spojenými státy má pouze předběžnou smlouvu na dodání sta milionů dávek vakcíny za zhruba dvě miliardy dolarů. Jedná se o významnou záruku, nikoli ale vládní projekt zaručující veřejné vlastnictví vakcíny.

Pfizer prý do vývoje vložil podobnou sumu z vlastních peněz. Partnerský BioNTech sice dostal příspěvek od Německa a půjčil si sto miliard eur z evropských peněz, v základu jde ale stále o převážně soukromý projekt. Výkonný ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla se opakovaně vyjádřil, že se snaží veřejnému financování vyhnout — a především se nechce nechat zatáhnout do politického soupeření. Poukazoval tím zřejmě mimo jiné na Trumpa, který v objev funkční vakcíny očividně doufal během prezidentské kampaně.

Praktickým důsledkem soukromého financování je cena, respektive nemožnost jejího zastropování ze strany vlád a mezinárodních organizací. Komerční vakcína bude zřejmě několikanásobně dražší — její vývoj, ač nesporně prospěšný, je v rukou farmaceutických koncernů usilujících o zisk.

Vyplatilo se již zveřejnění předběžných výsledků klinických studií: světové burzy obratem poskočily vzhůru, a to včetně společnosti Pfizer. Výkonný ředitel Bourla využil asi patnáctiprocentního posílení akcií, a většinu svého podílu prodal za asi 5,5 milionu dolarů (125 milionů korun).