↗

Víkendové přírůstky aktivních případů covidu-19 jsou ve srovnání s předchozím týdnem o zhruba desetinu nižší, údaj je ale vzhledem k vysokému podílu pozitivních testů spíše jen orientační. Foto National Institute of Allergy and Infectious Deseases

Česká republika překročila počet čtyř tisíc obětí covidu-19. Nemocniční kapacity ale zatím víceméně drží a zdá se, že pomalu ubývá nově pozitivně testovaných. Počet zotavených poprvé po dlouhé době překonal evidované aktivní případy. Situace je ale nadále riziková a zůstává v ní mnoho neznámých. Zpomalení nákazy bude dost možná tak pomalé, že při stávajících opatřeních potrvá návrat k relativnímu normálu měsíce.

Víkendové přírůstky aktivních případů covidu-19 jsou ve srovnání s předchozím týdnem o zhruba desetinu nižší, údaj je ale vzhledem k vysokému podílu pozitivních testů spíše orientační. Již zhruba dva týdny se SARS-Cov-2 prokazuje v průměru u tří z deseti testovaných. Jedná se o extrémní hodnotu, jež naznačuje, že nezanedbatelný počet lidí — převážně těch s mírným či neznatelným průběhem nákazy — ze statistik vypadává.

Navzdory tomu údaje o nových přírůstcích zatím naznačovaly trend mírného poklesu. Ten by odpovídal časovému odstupu od zavedení hlavní vlny protipandemických opatření. Středeční náhlý a znepokojivý rekord v podobě 15 729 pozitivně testovaných může být výkyv i znamení toho, že opatření pořádně nefungují. Teorie počítá s tím, že se restrikce projevují se zhruba desetidenním zpožděním a většina stávajících omezení platí od dvaadvacátého října. Na oslavy je nicméně brzy.

V prvé řadě se očekává, že počet hospitalizovaných teprve bude kulminovat. Podle dřívějších predikcí by se měl přesvědčivě snižovat kolem poloviny měsíce. Od začátku listopadu lze hovořit o stagnaci či zatím krátkodobém poklesu pod úroveň 7500 lidí s covidem-19 v nemocnicích a 1150 pacientů vyžadujících intenzivní péči.

Pokud trvá pravidlo, podle kterého se nově evidovaní nakažení dostanou do lékařské péče zhruba po týdnu (tedy do dvou týdnů od samotného přenosu viru), vrchol hospitalizací by měl nastat v nejbližší době. Jedná se ale o optimistický scénář: například podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška můžeme maxima očekávat po polovině měsíce. Zvednout se může i počet lidí v těžkém stavu.

Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů v aktuální situační zprávě odhaduje kulminaci kolem desátého listopadu. „Nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ upozorňuje však. Problémem i do budoucna zůstává poměrně vysoká míra zásahu ohroženějších skupin populace v čele se seniory.

„Velmi zásadní je informace o tom, že věk přijímaných pacientů do nemocnic v poslední době výrazně stoupl z průměrných pětašedesáti na zhruba sedmdesát let. Je to jinými slovy důkaz toho, že opravdu máme co do činění s velkým problémem v oblasti seniorní populace,“ uvedl v úterý ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO).

Z bilance zemřelých se zatím nedá trend přesvědčivě vyčíst, neboť úmrtí na covid-19 odrážejí šíření viru s ještě větším odstupem než hospitalizace. Centrální evidence zemřelých se zpětně opravuje a aktualizuje, tudíž se čísla mohou měnit. Lze ovšem počítat s tím, že dosavadní tragické maximum z úterý činící 220 mrtvých za čtyřiadvacet hodin není nepřekonatelné.