Česká republika překročila počet čtyř tisíc obětí covidu-19. Nemocniční kapacity ale zatím víceméně drží a zdá se, že pomalu ubývá nově pozitivně testovaných. Počet zotavených poprvé po dlouhé době překonal evidované aktivní případy. Situace je ale nadále riziková a zůstává v ní mnoho neznámých. Zpomalení nákazy bude dost možná tak pomalé, že při stávajících opatřeních potrvá návrat k relativnímu normálu měsíce.

Víkendové přírůstky aktivních případů covidu-19 jsou ve srovnání s předchozím týdnem o zhruba desetinu nižší, údaj je ale vzhledem k vysokému podílu pozitivních testů spíše orientační. Již zhruba dva týdny se SARS-Cov-2 prokazuje v průměru u tří z deseti testovaných. Jedná se o extrémní hodnotu, jež naznačuje, že nezanedbatelný počet lidí — převážně těch s mírným či neznatelným průběhem nákazy — ze statistik vypadává.

Navzdory tomu údaje o nových přírůstcích zatím naznačovaly trend mírného poklesu. Ten by odpovídal časovému odstupu od zavedení hlavní vlny protipandemických opatření. Středeční náhlý a znepokojivý rekord v podobě 15 729 pozitivně testovaných může být výkyv i znamení toho, že opatření pořádně nefungují. Teorie počítá s tím, že se restrikce projevují se zhruba desetidenním zpožděním a většina stávajících omezení platí od dvaadvacátého října. Na oslavy je nicméně brzy.

V prvé řadě se očekává, že počet hospitalizovaných teprve bude kulminovat. Podle dřívějších predikcí by se měl přesvědčivě snižovat kolem poloviny měsíce. Od začátku listopadu lze hovořit o stagnaci či zatím krátkodobém poklesu pod úroveň 7500 lidí s covidem-19 v nemocnicích a 1150 pacientů vyžadujících intenzivní péči.

Pokud trvá pravidlo, podle kterého se nově evidovaní nakažení dostanou do lékařské péče zhruba po týdnu (tedy do dvou týdnů od samotného přenosu viru), vrchol hospitalizací by měl nastat v nejbližší době. Jedná se ale o optimistický scénář: například podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška můžeme maxima očekávat po polovině měsíce. Zvednout se může i počet lidí v těžkém stavu.

Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů v aktuální situační zprávě odhaduje kulminaci kolem desátého listopadu. „Nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ upozorňuje však. Problémem i do budoucna zůstává poměrně vysoká míra zásahu ohroženějších skupin populace v čele se seniory.

„Velmi zásadní je informace o tom, že věk přijímaných pacientů do nemocnic v poslední době výrazně stoupl z průměrných pětašedesáti na zhruba sedmdesát let. Je to jinými slovy důkaz toho, že opravdu máme co do činění s velkým problémem v oblasti seniorní populace,“ uvedl v úterý ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO).

Z bilance zemřelých se zatím nedá trend přesvědčivě vyčíst, neboť úmrtí na covid-19 odrážejí šíření viru s ještě větším odstupem než hospitalizace. Centrální evidence zemřelých se zpětně opravuje a aktualizuje, tudíž se čísla mohou měnit. Lze ovšem počítat s tím, že dosavadní tragické maximum z úterý činící 220 mrtvých za čtyřiadvacet hodin není nepřekonatelné.

Nemocnice drží, potřebují ale včasnou úlevu

Stěžejní výzvou zůstává udržení nemocnic ve funkčním stavu. Lékaři museli leckde odložit neakutní zákroky, konkrétní situace se ale liší podle regionu. Například kapacita na těžce zasaženém Zlínsku, Vysočině či Královéhradecku je téměř zaplněná, jinde za omezením provozu stojí spíše prevence. Těžké to mají především malé nemocnice. Nejvytíženější zařízení situaci řeší zřizováním nových „covidových“ oddělení či přerozdělováním pacientů do okolí.

Celorepublikově je na ARO a JIP volná asi čtvrtina lůžek. Jak ale před časem uvedl národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý, hlavním omezením zdravotnického systému je personál. Z jeho řad je aktuálně nakažených asi šestnáct tisíc lidí, tedy zhruba o tři tisíce více než před týdnem.

Právě kvůli nedostatku lidských sil musela krajská nemocnice Karviná-Ráj uzavřít internu a vyhlásit, že jí záchranná služba nemá vozit další pacienty s covidem-19. Podle informací ČTK sice nemocnici zbývá množství lůžek a naprostá většina personálu je zdravá, onemocněli ale lékaři zajišťující koronavirovou péči. Sanitky tedy nemocné vozí jinam.

Nedávná reportáž britské CNN sice uváděla, že se v České republice nemocniční systém pod náporem koronaviru v podstatě hroutí, ministerstvo zdravotnictví takový výklad ale odmítá.

„Z [našich] údajů vyplývá, že lůžka se sice zaplňují, ale jejich potenciální kapacita není vyčerpána […] Přesto se vláda rozhodla pro preventivní opatření v podobě stavby polní nemocnice v pražských Letňanech. […] Je navíc mnoho zdravotnických zařízení, která denně hlásí rezervní kapacity, probíhá dále intenzivní proces reprofilizace lůžek uvolněných zastavením odkladné péče,“ píše rezort, byť uznává, že rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou značné.

Shání se dobrovolníci, pomáhají nám i zahraniční vlády

Problém personálu se nemocnice snaží řešit náborem podpůrných sil především v podobě bývalých zdravotníků a mediků. Nabírají se i nekvalifikovaní dobrovolníci pro méně složité práce. Občany žádá o pomoc řada institucí, a to nejen nemocničních: v úzkých se ocitají také například domovy pro seniory.

„Zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb přivítají jakoukoli pomoc při zvládání současné krizové situace. Nemusíte být dokonce ani zdravotník, medik nebo student některého ze zdravotnických oborů. Pomoci může kdokoliv, například osobní péčí o nemocné nebo seniory,“ napsalo ve středu na oficiálním twitterovém účtu ministerstvo zdravotnictví.

Nově je v provozu centrální portál, kde se může „do služby“ hlásit jak široká veřejnost, tak podnikatelé a experti. V databázi nabídek se zatím objevilo množství lékařského i dalšího materiálu od soukromníků, stejně jako desítky přihlášek od lidí různých profesí. Kromě zdravotníků se ozvala například i servírka, produkční, soudní tlumočník vietnamštiny, matematik, ředitelka mateřské školy, dělník či fotograf.

Okruh pomáhajících je ale ještě širší. Mezinárodní zkušenosti s potíráním infekčních nemocí po domluvě s ministerstvem práce a sociálních věcí přinášejí Lékaři bez hranic, kteří mají působit v domovech pro seniory. Do České republiky již přijelo také sedm vojenských zdravotníků z amerického Texasu a Nebrasky, dalších jednadvacet se očekává. Podpořit české nemocnice se chystá i Světová zdravotnická organizace. Ministerstvo zdravotnictví ji zatím požádalo o dva lékaře a patnáct sester.

Ze zahraničí dostáváme také materiální pomoc: nově přišlo sto plicních ventilátorů z Německa, dalších sto kusů dovezli vojáci ze skladů NATO v Itálii a 150 poslalo Maďarsko. Přidala se také Evropská komise, Nizozemsko a Rakousko.

Opatření jsou polovičatá, zlepšení přijde za dlouho

Obávaný kolaps nemocnic — tedy ve smyslu lidí umírajících na chodbách či nouzového třídění pacientů — se nekoná a zdá se, že snad ani nebude. Zátěž na zdravotnický personál je nicméně značná a v dohledné době se pravděpodobně razantně nezmenší.

I nynější počty nově zachycených lidí s covidem-19 jsou totiž vysoce nad pomyslnou hranicí, při níž je normální fungování možné. Za stav, kdy by hygienické stanice stíhaly trasovat nakažené, a ustalo tak takzvaně komunitní šíření, se obecně pokládá zhruba tisíc pozitivně testovaných denně.

K takovému číslu se ale dostaneme stěží. Jak jsme v Deníku Referendum opakovaně vysvětlovali, vládou vyhlížené reprodukční číslo 0,8 či alespoň 0,9 by znamenalo, že brzdění viru na přijatelnou úroveň potrvá řádově měsíce. Po celou dobu se buď musí zachovat stejně přísná omezující opatření, nebo je nutné jejich rozvolnění vykompenzovat něčím jiným, například extrémní důsledností veřejnosti v omezování mezilidských kontaktů a pandemické hygieně.

Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů již před týdnem varovalo, že očekávatelný pokles nových případů covidu-19 je příliš pomalý. „Chceme-li epidemiologickou situaci stabilizovat do Vánoc, pak je jediným řešením přísný lockdown včetně zákazu mimopracovního styku s jinými než rodinnými příslušníky,“ napsali odborníci.

Snížení míry rizikových mezilidských kontaktů je navzdory plošným a poměrně nepopulárním restrikcím nedostatečné a nevyrovnává se ani jarnímu nouzovému stavu, kdy byla epidemiologická situace výrazně lepší. Jak setrvale upozorňuje sociolog Daniel Prokop podílející se na výzkumu Život během pandemie, zásadním problémem zůstává práce.

Lidé — ať již kvůli postoji nadřízených či kvůli obavám z poklesu příjmu — stručně řečeno chodí do zaměstnání mnohem více, než by v zájmu zpomalení viru měli. Spolu s dalšími faktory to může vést k situaci, kdy budeme následující měsíce v nevyzpytatelném postavení. Lze evidovat nižší počty nakažených a hospitalizovaných, ale současně žít pod hrozbou prudkého nárůstu, kdykoli se vláda rozhodne restrikce povolit.

I podnikatelský sektor zvažuje, zda by oproti velmi pomalému snižování při udržení částečných opatření nebyla výhodnější krátkodobá, leč velmi přísná uzávěra veřejného života. Záleží ovšem hlavně na tom, jak situaci vyhodnotí ministerstvo zdravotnictví, potažmo kabinet Andreje Babiše (ANO). Z minulých vyjádření vládních činitelů vyplynulo, že konkrétní strategii pro příští měsíce chtějí teprve sestavit.

„Chceme-li se k problému postavit aktivně, je třeba uvažovat o zpřísnění opatření, případně připravit rychlé plošné testování podobně jako na Slovensku. Pokud nechceme dělat nic, nezbývá nám než doufat v opakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů,“ opakuje středeční zpráva Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů. Zmíněné plošné testování se zatím spouští pouze v pobytových sociálních zařízeních.