Poslanecká sněmovna ve čtvrtek opět prodloužila nouzový stav. Vláda jej chtěla do dvacátého prosince, opět se ale musela spokojit s kratší variantou: výjimečná právní situace umožňující plošná restriktivní opatření potrvá na návrh komunistů do půlnoci dvanáctého prosince. Uvidíme tedy, zda se osvědčí epidemiologický systém PES, jež má Českou republiku provést nastávajícími nejistými měsíci.

Než se pustíme do vývoje šíření SARS-Cov-2, zrekapitulujme průběh poslední sněmovní schůze:

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) zdůraznil, že Česká republika nemůže jen tak ukončit všechna omezení pár týdnů před Vánocemi. „Všichni si budeme chtít koupit dárky. Kromě dárků si koupíme i nemoc a přeneseme ji do rodin,“ podotkl s tím, že by hrozilo prudké zhoršení, které by v lednu přerostlo do další epidemické vlny.

Opoziční výtky tradičně nezpochybňovaly závažnost situace, ale směřovaly vůči zmatenosti vládní komunikace, nesrozumitelnosti opatření i přetrvávajícím nelogičnostem. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura sice odpoledne prohlásil, že debata nevede správným směrem, protože stěžejní je sestavit konkrétní, logická a spravedlivá opatření, přesto se ale jednání protáhlo na deset hodin včetně přestávky.

Vládní koalice se hájila proti výtkám hlavně tím, že omezení jsou nutná. „Nikdo si nepřeje další oběti. Pokud k zabránění dalším úmrtím vedou opatření z nouzového stavu, je účelné jej strpět, i když to nikoho z nás netěší,“ konstatovala Alena Gajdůšková (ČSSD).

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) opozice kritizuje podmínky prodlužování, přestože ví, že je nutné jej schválit. V legislativě neexistuje alternativa. Zatímco Hamáček při hlavní obhajobě vsadil na přímočarou argumentaci připomínající proslulou červenou mikinu, Blatný se držel poměrně vlídného, ba až pokorného tónu, a opakovaně vysvětloval jednotlivá omezující opatření.

Až na menšinu národoveckých poslanců opozici vadily skutečně problematické věci: sporný přínos zákazu nočního vycházení, zvýhodnění velkoobchodu proti malým podnikatelům či nevyzpytatelnost vlády. „Nouzový stav není hračka (…). Není to bonboniéra, ze které si vláda dle vrtochů vybírá, aniž by dokázala zdůvodnit lidem, kterých se přímo opatření týkají, proč. Žádali jsme premiéra o zodpovězení dotazů týkajících se ekonomických a zdravotnických opatření — opět marně,“ shrnul námitky předseda Pirátů Ivan Bartoš.

V podstatě se tak opakovala situace z konce října. Kritika vládní koalice i její obhajoba se držela ve stejných liniích, přestože se lišil objektivní kontext v podobě aktuálního vývoje epidemie a střednědobých výhledů.

Situace se postupně zlepšuje, je ale stále vážná

Vzhledem ke snižujícímu se počtu hospitalizovaných i klesajícímu trendu nových záchytů covid-19 lze říci, že omezení z konce října zabrala. Začátkem listopadu jsme prošli kulminací a situace se postupně zlepšuje. Pokud se nestane něco nečekaného — například nezjistíme-li, že během uplynulého víkendu prudce narostl přenos — relativně příznivý trend by měl alespoň dalších deset dní pokračovat.

Oslavy ještě nejsou na místě. Navzdory obecné únavě je nutné, aby se k rozvolnění přistoupilo s obezřetností. Nynější každodenní počty pozitivně testovaných v průměru odpovídají první polovině října (tedy zhruba patnáctinásobku jarního maxima): tvrdit, že jsou nízké, by tedy bylo absurdní. Jako příznivé je vykládáme spíše vlivem zvyku: tím, že se poslední týdny setrvale střetáváme s nevídanými hodnotami, se měřítko našeho vnímání změnilo.

Stále platí, že nové pozitivní testy jsou velmi orientačním údajem. Týdenní průměr podílu záchytů a celkového počtu testů neklesá pod varovných dvacet procent. Současně se od kulminace testuje stále méně: během každého ze dvou týdnů zatím ubylo průměrně zhruba deset tisíc testovaných denně.

Významnější informaci než každodenní přírůstky přináší údaje o hospitalizovaných: počet se snižuje k šesti tisícům, a odpovídá tedy konci října. Poprvé od té doby evidujeme méně než tisíc lidí v těžkém stavu a intenzivní péči. Z průběžně aktualizovaných dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že nemocnice nápor vydržely a nyní má Česká republika volnou asi čtvrtinu lůžek na ARO a JIP. K dispozici zůstává i část vybavení, jako jsou umělé plicní ventilace a zařízení pro mimotělní oběh.

Nemocniční personál ale potřebuje oddych. Nyní jej doplňují dobrovolníci, medici, vysloužilí zdravotníci i vojáci. Armáda ve středu oznámila, že proškolila dalších 350 lidí a vyslala je od stálých posádek do celkem třiačtyřiceti zařízení. Centrální portál pro nabídku materiální i fyzické pomoci eviduje stovky položek: od respirátorů či ochranných obleků nabízených podnikateli po dobrovolnickou činnost občanů všemožných povolání.