↗

„Až pane nepřítomný premiére budete zase kňučet, že jsme všichni na jedné lodi a máme táhnout za jeden provaz, tak si prosím uvědomte, že ta jedna loď byla dneska tady a tady jsme se měli dohodnout, jak na ní budeme plout. Něco jste přečetl a potom arogantně odešel. Tak příště prosím nekňučte,“ řekl dnes ve Sněmovně Miroslav Kalousek. Foto Veronika Rejmanová, TOP 09

Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu o sedmnáct dní, do 20. listopadu. Vládní žádost o rozšíření do 3. prosince neprošla. Podobně jako na jaře, i tentokrát ji potopily hlasy komunistů, na jejichž podpoře koalice ANO a ČSSD obvykle staví. Většina opozice s pokračováním plošných krizových opatření souhlasí, využila ovšem sněmovní jednání ke kritice zmatečné vládní komunikace a neustálých změn v pravidlech.

„Epidemiologická situace není vůbec příznivá. Stále evidujeme vysoký počet nově diagnostikovaných pacientů, rostou počty hospitalizací a proběhl významný zásah do zranitelných skupin populace,“ shrnul důvody k prodloužení nouzového stavu premiér Andrej Babiš (ANO), který vystupoval nezvykle krotce a svůj projev četl. Doznal též, že pacienti s covid-19 plní kapacity nemocnic.

Dosavadní opatření sice zpomalila šíření viru i množství mezilidských kontaktů, podle vládních dat ale ne dostatečně. Užívání hromadné dopravy i přítomnost v maloobchodech prý klesla na čtyřicet procent a na pracovištích je zhruba o třetinu lidí méně, jde ale o menší pokles, než k jakému se Česká republika vybičovala na jaře. Babiš ale dodal, že uzavření průmyslových provozů vláda zatím neplánuje.

„Epidemie je ve zlomové fázi,“ zdůraznil s tím, že se jakákoli opatření projevují až s desetidenním odstupem. Projev zakončil obsáhlým vysvětlováním, podle kterého vláda maximálně a v mnohamiliardovém objemu podporuje ekonomiku. Ta podle Babiše prý není v katastrofální situaci.

Premiéra doplnil čerstvý ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO). „Nabízí se otázka, jestli máme vyhráno, ale bohužel nikoli. V České republice stále probíhá komunitní šíření [viru],“ uvedl. Situace se podle něj může začít zlepšovat ve dvou týdnech. Nová omezení se prý nechystají, postačí důsledné dodržování stávajících.

Opozice: ti kteří měli přijít, nepřišli

Většina opozičních stran a hnutí předeslala, že prodloužení nouzového stavu chápe jako nezbytné, ale nikoli na vládou zamýšlených třicet dní. Poslanci dlouhodobě vládu kritizují za zmatky, žádají, aby přišla s jasnější strategií do budoucna a vymezují se proti neustálým změnám v plošných omezeních. Mnozí z nich také zdůrazňují, že opozice od jara žádala po vládě přípravu na druhou vlnu šíření nemoci a patřičné posílení testovací i trasovací infastruktury, jež se ale narychlo zařizuje až nyní.

„Výkon, který předvádíte, je ještě tragičtější než na jaře,“ vmetla vládě Jana Černochová (ODS) s poukazem na nepřehledné úpravy nařízení, množství výjimek a dvojí výměnu ministrů zdravotnictví za necelý měsíc a půl. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek dodal, že premiér během léta riziko zhoršením situace zlehčoval. „Výsledek máme dnes: nejhorší čísla v Evropě a další nouzový stav,“ shrnul.

Opozice přišla v předešlých dnech s různými návrhy, na jak dlouho se má nouzový stav prodloužit. ODS chtěla dva či tři týdny, Piráti též dva týdny, lidovci preferovali týdny tři, ale projevili ochotu přijmout i třicet dní, SPD žádala třetinu. ODS, Piráti a KDU-ČSL se nakonec shodli na sedmnáctidenní variantě, jež získala hlasy šestaosmdesáti ze sedmadevadesáti přítomných poslanců.

Komunisté avizovali, že jim třicet dní nevadí, při hlasování danou variantu ale podpořil jen předseda KSČM Vojtěch Filip. Jiří Dolejš volil proti a ostatní se zdrželi.

„Kritika vlády je často oprávněná a tolerance ze strany KSČM je značně obtížná,“ naznačil kritickou pozici ještě před schůzí místopředseda strany Stanislav Grospič. Komunisté po vládě chtějí, aby rozšířila sociální opatření, jako je moratorium na platbu nájemného i hypoték pro zasažené epidemií či rozšíření ošetřovného. Grospič se na sněmovním jednání připojil k hlasům žádajícím po vládě jasnější výhled do budoucna.

Proti vládní variantě se vyjma hlavních opozičních stran a hnutí vymezili i okrajoví poslanci z nacionalistických subjektů, ať již Václav Klaus mladší (Trikolóra) či Marian Bojko (JAP). Zatímco prvý označil protipandemická opatření za „chcípání zaživa“ a volal po „vitalitě společnosti“, druhý kritizoval bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu (nestr. za ANO), stěžoval si na různá omezení a vyslovoval teorie naznačující, že covid-19 není až tak nebezpečný.

Přestože se velká část vystoupení obracela k premiérovi či ministru Blatnému, ti se ale zdaleka celé mnohahodinové rozpravy neúčastnili kvůli zasedání vlády. S poslanci tak hovořil pouze ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO). „Je to tu takové bouřlivé-nebouřlivé, protože ti, co měli přijít, nepřišli,“ ironizovala Babišovu nepřítomnost Olga Richterová (Piráti). Již tradičně vládní přístup k jednáním Sněmovny zkritizoval i Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Až pane nepřítomný premiére budete zase kňučet, že jsme všichni na jedné lodi a máme táhnout za jeden provaz, tak si prosím uvědomte, že ta jedna loď byla dneska tady a tady jsme se měli dohodnout, jak na ní budeme plout. Něco jste přečetl a potom arogantně odešel. Tak příště prosím nekňučte,“ řekl.

Nouzový stav umožňuje udržet platnost plošných opatření proti šíření nového koronaviru. Na jaře se prodlužoval dvakrát, trval od 12. března do 17. května.

Nyní se epidemiologická situace pokládá za nesrovnatelně horší. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je nakažených necelých 180 tisíc Čechů, z čehož přes 6600 leží v nemocnici. Od počátku pandemie u nás nemoci covid-19 podlehlo 2862 lidí.