Ministr zdravotnictví Roman Prymula (nestr. za ANO) zhruba po měsíci odchází z funkce, a to během zatím zdaleka nejhoršího šíření nemoci covid-19 v České republice. Příčinou jsou snímky zveřejněné bulvárním deníkem Blesk, na nichž ministr vychází z pražské restaurace Rio’s.

Navzdory opatřením, která sám vydal, se v podniku zjevně sešel přinejmenším s končícím prvním místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem. Na fotografiích nemá roušku, přestože těsně míjí svého řidiče.

Publikované snímky dopoledne vyvolaly obecné pozdvižení a Prymulu postupně vyzvala k rezignaci jak opozice, tak ČSSD a následně i premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví napřed slíbil, že odstoupí sám, bude-li si to přát veřejnost, potom ale otočil a začal tvrdit, že pravidla neporušil.

Jeho argumenty se rozcházely s tvrzeními Faltýnka i některými zjištěními médií. Faltýnek se omluvil a rezignoval na funkci v ANO. O jeho setrvání ve vedení poslaneckého klubu se teprve rozhodne.

Po dlouhé době se jedná o kauzu, v níž vysoce postaveného vládního činitele de facto svrhla média. Výjimečný je i kontext v podobě prozatím gradující pandemické krize, kdy se Česká republika blíží ke dvěma tisícům mrtvých na covid-19.

Případu si tak všímají i světová média od britského Guardianu po arabskou Al-Džazíru. V českém prostředí se ihned objevila řada spekulací a nezodpovězených otázek. Přinášíme souhrn nejdůležitějších z nich.

1. Jak Blesk získal snímky?

Klíčovým aspektem kauzy, který na Twitteru zmínil i mediální expert Václav Štětka, je otázka, zda Blesk jednal autonomně, nebo na základě něčího tipu. Zveřejněné snímky jsou podepsány Martinem Hyklem a Markem Pátkem, jejichž jména lze najít i u řady paparazzi fotogalerií sledujících například opilé celebrity.

Proč reportéři Blesku na Vyšehradě před půlnocí na Prymulu čekali, není zřejmé. Podle dostupných informací zde ale nebyl jen končící ministr s Faltýnkem, tudíž nelze vyloučit anonymní doporučení. Dané místo je poměrně odlehlé a v noci tu nelze očekávat takřka jakýkoli provoz, nenápadné sledování ministrova vozu je tedy spíše nepravděpodobné — tím spíše, že by Prymulův řidič snad měl mít průpravu pro to, aby pronásledování rozpoznal.

Teoreticky může za případným tipem stát snaha neznámého aktéra Prymulu diskreditovat. Kdo by na něčem takovém měl zájem uprostřed pandemie, ve které končící ministr České republice očividně pomáhá, nelze přesvědčivě odhadnout.

V zájmu vlády ani nikoho z ní nastalá situace není. Babišův kabinet již tak čelí soustavné kritice za zmatky a nezvládnutí nového koronaviru. Navzdory Prymulově rychlému odvolání se prakticky jistě nedůvěra a frustrace veřejnosti ještě zvýší.

Fotografie jsou ze středeční noci, Blesk je ale zveřejnil až v pátek ráno. Zřejmě za tím stojí rozhodnutí dostat je do tištěného vydání deníku. Autenticitu snímků nikdo nezpochybnil, i při hodnocení okem fotografa autenticky opravdu působí.

2. Proč se Faltýnek s Prymulou sešli na Vyšehradě?

Přesně nevíme. Restaurace Rio‘s leží na poměrně nenápadném, ale dostupném místě poblíž centra Prahy. Jak upozornily Seznam Zprávy, je dlouhé roky vyhlášená jako místo pro důvěrné setkávání poslanců, finančníků a dalších předních i skrytých figur českého trhu a politiky. Do luxusního podniku podle všeho chodili a chodí bývalí i současní ministři včetně lidí blízkých Faltýnkovi.

Není proto divu, že si poslanec pro delší důvěrné setkání vybral právě Rio‘s. Naznačuje to ovšem, že se schůzka nemusela týkat běžné agendy.

V tom, co na místě s Prymulou řešili, se verze obou mužů rozcházejí. Prý šlo o zlepšování ministrovy komunikace navenek, debatu o testovacích kapacitách v Moravskoslezském kraji či zahraniční pomoc českému zdravotnictví dušenému náporem covidových pacientů. Pravda bude nejspíš jinde, není ale žádný způsob, jak ji přesvědčivě zjistit.

3. Proč se Prymula rozhodl bránit odvolání?

Ministr napřed uvedl, že odstoupí, pokud si to bude přát veřejnost. Potom ale otočil a začal tvrdit, že žádná vlastní nařízení neporušil, protože se s Faltýnkem sešli v soukromých prostorech vyšehradské kapituly, do nichž restaurací pouze prošli. Její představitelé to odmítli a tamější probošt Aleš Opatrný přímo uvedl, že Prymula mohl restaurací projít jedině „do sklepa, do špajzu“.

Ministr mohl doufat, že se i po výzvě premiéra opuštění funkce vyhne skrze podporu prezidenta, respektive jeho pasivní odpor proti ústavním povinnostem. Podobně Miloš Zeman dříve bránil odvolání někdejšího ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), respektive nástupu Michala Šmardy. Navzdory tomu, že je prezidentská role ve výměnách ministrů čistě formální a Zeman neměl právo Šmardově nástupu bránit, de facto si vymohl jiného kandidáta, nynějšího ministra Lubomíra Zaorálka.

Zeman se ale do podobného souboje s Babišem alespoň zatím nepustil. Zřejmě proto, že situace mu zatím nenabízí větší zisk. Prymulu má prezident sice v oblibě, na jeho odvolání ale podle všeho panuje nevídaně široká shoda.

Prymula také mohl situaci chybně zhodnotit. I z dřívějších veřejných vystoupení je patrné, že se v marketingové „apolitické politice“ Babišova ANO orientuje jen částečně, a nikoli náhodou mu vládní politické hnutí přidělilo jednoho ze svých skrytých marketingových expertů, Marka Hanče.

Končící ministr zdravotnictví se oproti svému předchůdci, očividně slabému Adamu Vojtěchovi (nestr.), těšil suverenitě a respektu jindy neurotického manažera Babiše. Nyní možná přecenil své síly, případně nepochopil, jak důležité je pro vládu se jej zbavit.

4. Je dobře, že Prymula odejde?

Záleží na úhlu pohledu. Jako ministr očividně posunul laťku vládního boje s novým koronavirem podstatně výše. Prosadil nezbytná opatření, bez nichž by Česká republika směřovala do ještě tragičtější katastrofy, než do jaké beztak míří nyní.

Činil tak sice salámovou metodou a se snahou vyhnout se kupříkladu slovu „lockdown“, bylo ale zjevné, že coby epidemiolog ví, co se děje. I po odstoupení se bude na řešení pandemie možná podílet v rámci expertní skupiny.

Kauza nepochybně ještě více naruší již tak bídnou důvěru ve vládu a její protipandemická opatření. Blíží se týdny, v nichž nemocnice ponesou extrémní nápor covidových pacientů a počty mrtvých vlivem dřívějších vládních selhání vyrostou do výše, jakou jsme si v létě neuměli představit.

Organizačně může být Prymulův konec na ministerstvu problematický. Nástup nového ministra, byť sebeschopnějšího, se neobejde bez zádrhelů.

Je nicméně zjevné, že Prymulovo pochybení na Vyšehradě značná část občanské veřejnosti chápe jako závažné a morálně nepřípustné. Vzhledem k potížím, kterým čelí řadoví občané v čele se zvlášť ekonomicky ohroženými skupinami či drobnými podnikateli, je schůzka v Rio‘s vnímána jako vrchol pokrytectví, ba v krajním případě jako důkaz, že se nic až tak vážného neděje. V tom tkví hlavní argument pro ministrovo odvolání.

5. Kdo nastoupí teď?

Jméno člověka, který má přijít (a snad také přijde) ve čtvrtek na ministerstvo zdravotnictví, zná zatím jen Babiš a Zeman. Prý se jedná o někoho s bohatými mezinárodními zkušenostmi. „Jméno nebudu sdělovat. Nebylo by to slušné dřív, než se pan prezident s tou osobou potká,“ řekl premiér. Jasněji má být v úterý.

Variant je více. Babiš mohl oslovit přinejmenším představitele fakultních nemocnic a experty, kteří se delší dobu angažují v protipandemickém úsilí rezortu zdravotnictví.

Již při minulém střídání ministrů se na základě spekulace portálu Info.cz skloňoval biochemik, Vojtěchův náměstek a někdejší děkan První lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Ten ale ministrem zřejmě být nechce.

Lidovky.cz tvrdí, že do funkce míří náměstek v brněnské Fakultní nemocnici Bohunice a odborník na dětskou hematologii Jan Blatný. Babiš prý prezidentovi přivezl jeho životopis a Blatný se odpoledne objevil na Úřadu vlády. Nic konkrétního ovšem nevíme.

Jisté je, že přebírat zdravotnictví zrovna nyní je nanejvýš nevděčný úkol: Českou republiku čekají těžké časy a rezort prošel v poslední době masivními personálními obměnami. Ministr v boji s pandemií skočí po hlavě do tragického selhání, jež mu vláda zasela v druhé půli srpna.

Čekají jej navíc nesnadné úkoly, jako je jednání s pojišťovnami a sestavení strategie pro další měsíce. Ať již na post nastoupí kdokoli, není mu co závidět.