Další, v pořadí již desátá změna ve druhé vládě Andreje Babiše (ANO) je na spadnutí. Premiér po páteční odpolední schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech oznámil, že hlava státu akceptovala jeho návrh na odvolání ministra zdravotnictví Romana Prymuly (nestr. za ANO), který teprve před třiatřiceti dny v úřadu nahradil Adama Vojtěcha (nestr. za ANO).

„Předložil jsem návrh na odvolání ministra Prymuly. Prezident nového kandidáta přijme v úterý. Je to člověk, který má bohaté zkušenost ze zdravotnictví. Doufám, že se mu bude líbit a že budu moct nového ministra ve čtvrtek uvést do úřadu,“ řekl předseda vlády. Na otázky, kdo se má ujmout řízení rezortu zdravotnictví, ovšem neodpověděl.

Důvodem pro Prymulovo odvolání se stalo zjištění deníku Blesk, jenž ministra ve středu přistihl na schůzce s Babišovou pravou rukou Jaroslavem Faltýnkem (ANO) v jedné vyšehradské restauraci, která ovšem měla být v souladu s vládními opatřeními proti šíření koronaviru uzavřená. Podle Babiše se jednalo o neomluvitelné pochybení.

„Musíme jít příkladem. Taková chyba se nedá omluvit. Je mi jedno, co tam Prymula s Faltýnek dělali. Nemůžeme kázat vodu a pít víno. Myslím, že právě ministr zdravotnictví by měl jít příkladem,“ uvedl již během pátečního dopoledne předseda vlády s tím, že Prymulu požádal o podání demise. „Pokud to neudělá, tak ho odvolám,“ dodal.

Ministr zdravotnictví ovšem jakékoliv pochybení odmítl. „Na základě obrázků, které se objevily dnes v Blesku, to vypadá, že jsem něco porušil. S plnou vážností říkám, že jsem nic neporušil,“ prohlásil. Dále doplnil, že jednání neproběhlo uvnitř uzavřené restaurace, ale v soukromých prostorách vyšehradské kapituly. O několik hodin dříve ovšem Respektu řekl, že je připraven rezignovat.

Co říká Ústava

Ústava v této věci hovoří zcela jasně. V článku čtyřiasedmdesát uvádí, že „prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“, a v článku osmašedesát, že prezident na návrh premiéra „jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministertev nebo jiných úřadů“. Právní experti zdůrazňují, že hlava státu má v těchto záležitostech činit bez zbytečného odkladu.

Pokud by Zeman premiérovu návrhu v nejbližších dnech nevyhověl, dostal by se — stejně jako během loňského léta, kdy otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a posléze i se jmenováním jeho nástupce Michala Šmardy (ČSSD) — za hranu Ústavy. V takové situaci by se předseda vlády musel bránit podáním kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu.

O zahájení sporu před Ústavním soudem o kompetenci státních orgánů se hovořilo ve výše zmíněném případě již před rokem, Babiš ovšem tuto možnost odmítl využít. O podání kompetenční žaloby uvažoval rovněž i bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když prezident nemínil vyslyšet jeho návrh na odvolání Babiše z postu ministra financí.

Další možností, jak se lze proti případnému překračování pravomocí ze strany Hradu bránit, je ústavní žaloba pro hrubé porušení Ústavy. Novela, která zavedla přímou volbu hlavy státu, ale její podání prakticky vylučuje. Dříve pro ni stačilo nalézt prostou většinu v Senátu, dnes je však nezbytné, aby s ní — nadále výlučně na návrh horní komory Parlamentu — souhlasily tři pětiny senátorů i poslanců.