Znění Ústavy podání žaloby na prezidenta téměř vylučuje, říkají ústavní právníci
Jan GruberNovela Ústavy, která zavedla přímou volbu hlavy státu, podle ústavních právníků téměř vyloučila možnost pohnat prezidenta před Ústavní soud, dopustí-li se velezrady, respektive hrubého porušení Ústavy. To ovšem bylo zákonodárcovým cílem.
Poslanecká sněmovna projedná senátní ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana ve čtvrtek šestadvacátého září. Aby doputovala až k Ústavnímu soudu, muselo by ji podpořit nejméně sto dvacet zákonodárců. To je ovšem s ohledem na rozložení sil v dolní komoře Parlamentu krajně nepravděpodobné. Premiér Andrej Babiš ji totiž označuje za nesmyslnou, místopředsedové Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD) hovoří o blábolu, respektive útoku na přímo volenou hlavu státu, a výhrady má i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Ústavní právníci navíc říkají, že stávající podmínky pro podání ústavní žaloby na hlavu státu pro hrubé porušení Ústavy, respektive velezradu, jsou neúměrně přísné, což prakticky vylučuje, aby kdy byla pohnána před Ústavní soud. Novela Ústavy z roku 2011, která do českého právního řádu zavedla přímou volbu prezidenta, je totiž výrazně změnila. Dříve pro podání žaloby stačilo nalézt prostou většinu v Senátu, dnes je však nezbytné, aby s ní — nadále výlučně na návrh horní komory Parlamentu — souhlasily tři pětiny senátorů i poslanců.
„Laťka byla původně nastavena příliš nízko, ale stávající hranici nepovažuji za rozumnou, byť nelze zcela vyloučit, že se někdy v budoucnu obě komory Parlamentu shodnou, že se prezident hrubého porušení Ústavy nebo velezrady skutečně dopustil,“ vysvětlil Deníku Referendum ústavní právník Marek Antoš, který působí na pražské právnické fakultě. „Hlavě státu dnes zcela postačuje, aby měla buď ve Sněmovně nebo v Senátu dvě pětiny podporovatelů a stala se tak zcela imunní vůči jakékoliv žalobě,“ dodal.