Poslanecká sněmovna projedná senátní ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana ve čtvrtek šestadvacátého září. Aby doputovala až k Ústavnímu soudu, muselo by ji podpořit nejméně sto dvacet zákonodárců. To je ovšem s ohledem na rozložení sil v dolní komoře Parlamentu krajně nepravděpodobné. Premiér Andrej Babiš ji totiž označuje za nesmyslnou, místopředsedové Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD) hovoří o blábolu, respektive útoku na přímo volenou hlavu státu, a výhrady má i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Ústavní právníci navíc říkají, že stávající podmínky pro podání ústavní žaloby na hlavu státu pro hrubé porušení Ústavy, respektive velezradu, jsou neúměrně přísné, což prakticky vylučuje, aby kdy byla pohnána před Ústavní soud. Novela Ústavy z roku 2011, která do českého právního řádu zavedla přímou volbu prezidenta, je totiž výrazně změnila. Dříve pro podání žaloby stačilo nalézt prostou většinu v Senátu, dnes je však nezbytné, aby s ní — nadále výlučně na návrh horní komory Parlamentu — souhlasily tři pětiny senátorů i poslanců.

„Laťka byla původně nastavena příliš nízko, ale stávající hranici nepovažuji za rozumnou, byť nelze zcela vyloučit, že se někdy v budoucnu obě komory Parlamentu shodnou, že se prezident hrubého porušení Ústavy nebo velezrady skutečně dopustil,“ vysvětlil Deníku Referendum ústavní právník Marek Antoš, který působí na pražské právnické fakultě. „Hlavě státu dnes zcela postačuje, aby měla buď ve Sněmovně nebo v Senátu dvě pětiny podporovatelů a stala se tak zcela imunní vůči jakékoliv žalobě,“ dodal.

Přímo voleného prezidenta je třeba bedlivě hlídat

Někdejší senátorka a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová uvedla, že novelizaci Ústavy v této věci považuje za chybu. „Obávám se, že zákonodárci tehdy přesně nevěděli, o čem hlasují. Možná je to ale vůbec nezajímalo,“ řekla Deníku Referendum. „Ani přímo volený prezident si takhle silnou ochranu nezaslouží, jelikož je vposledku téměř vyňat z možnosti jakéhokoliv postihu za své jednání,“ pokračovala s tím, že si nedokáže představit situaci, kdy by žalobu podpořil jak Senát, tak Sněmovna. „Vždy se najde menšina, která ho bude hájit,“ shrnula.

„Posílení ochrany hlavy státu v souvislosti s přímou volbou nebylo důvodné,“ souhlasil s Wagnerovou Antoš. Podle jeho názoru je naopak s jejím uzákoněním třeba mnohem bedlivěji hlídat dodržování Ústavy a mít podstatně funkčnější mechanismus, jak se v případě jejího porušování, respektive velezrady, vůči prezidentovi u Ústavního soudu domoci sankce. „Dnes je to opravdu velice složité,“ doplnil. To ostatně Deníku Referendum potvrdil i Michal Bartoň z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Ústavní právníci se proto shodli, že Ústava by si v předmětných ustanoveních zasloužila novelizovat. „Samozřejmě, že se nejedná o jediné místo, ve kterém by potřebovala změnu, nemělo by se však na něj zapomenout. Za ideální považuji, aby ústavní žalobu mohl podat Senát i Sněmovna, pokud ji podpoří tři pětiny senátorů, respektive poslanců,“ uvedl Antoš. A Wagnerová doplnila, že by se nebránila ani tomu, aby se při případné novelizaci Ústavy zákonodárci vrátili k původnímu znění. „Nepokládám to ale za pravděpodobné,“ uzavřela.

Zpřísnění podmínek pro podání žaloby bylo cílem zákonodárce

Novelu Ústavy v roce 2011 schválila Sněmovna pohodlnou většinou sto devětapadesáti hlasů, proti byli jen tři poslanci ODS. „Na základě požadavku ČSSD jsme do návrhu zapracovali posílení odpovědnosti prezidenta. Do budoucna bude odpovědný nejen za velezradu, ale též za hrubé porušení Ústavy. Inspirovali jsme se v Německu, kde Ústava předpokládá možnost žalovat prezidenta za její porušení. Domníváme se, že toto rozšíření je relevantní a že zpřesní odpovědnost hlavy státu,“ řekl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS, dnes TOP 09).

Na otázku Deníku Referendum, zda s odstupem času nepovažuje prosazenou změnu za chybnou, nynější předseda TOP 09 neodpověděl. Bývalý lídr opozice Jiří Paroubek (tehdy LEV 21, nyní nestr.) nicméně Deník Referendum přiznal, že zpřísnění podmínek pro podání ústavní žaloby byl od samého počátku zákonodárcovým záměrem. „Nechtěli jsme, aby se tohoto institutu nadužívalo nebo dokonce zneužívalo. A když vidím současný zemanožroutský, čínožroutský a ruskožroutský Senát, který útočí na všechno levicové, tak to považuji za správné rozhodnutí,“ vysvětlil.

Návrh ústavní žaloby na Zemana popisuje celkem osm skutků, jimiž se měl prezident během svého působení na Pražském hradě podle členů horní komory Parlamentu provinit proti Ústavě. Mezi jinými jde o jmenování vlády Jiřího Rusnoka navzdory ustálené většině ve Sněmovně, pokus zákulisními machinacemi odstranit lídra volebně nejúspěšnější strany Bohuslava Sobotku (ČSSD) coby kandidáta na premiéra, prodlužování vládnutí prvního Babišova kabinetu bez důvěry, nejmenování Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničních věcí nebo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z postu ministra kultury.