Prezident balancuje na hraně Ústavy. Oddaluje odvolání Staňka a jmenování Šmardy
Jan GruberZměna na postu ministra kultury je v nedohlednu. Ačkoli premiér na Hrad zaslal návrh na odvolání Antonína Staňka a jmenování Michala Šmardy, prezident otálí. Právníci říkají, že mu musí vyhovět v řádu dnů, jinak se ocitne za hranou Ústavy.
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ohlásil demisi ke konci května, v čele rezortu kultury však stále zůstává. Prezident Miloš Zeman totiž jeho demisi po společné schůze odmítl a doposud nevyhověl návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO), aby řízením Nostického paláce pověřil starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu (ČSSD). Hrad současně neoznámil, kdy se Zeman s kandidátem na ministerský post sejde. Právníci varují před ohýbáním Ústavy.
Tisková mluvčí ČSSD Barbora Kalátová Deníku Referendum napsala, že strana žádný termín pro schůzku prezidenta se Šmardou neobdržela, a proto v této chvíli nelze předjímat žádné další kroky. Zemanův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz ohledně možného setkání Deník Referendum odkázal na prezidentovo nedělní vystoupení v Press klubu Frekvence 1, kde řekl, že Šmardu přijme v „geologicky dohledné době“.
„Obávám se, že se s Milošem Zemanem nesetkáme. Protože to tu už nebudu,“ pobaveně glosoval prezidentova slova nedávným sjezdem nově zvolený místopředseda ČSSD. „Rád bych, aby schůzka proběhla ještě před prázdninami, aby byly naplněny ústavní zvyklosti, že prezident návrhu premiéra na jmenování nového ministra vyhoví bez zbytečného odkladu. Později by to bylo zřejmě za hranou,“ řekl Deníku Referendum.
Šmarda dále zopakoval, že nechce, aby se jeho nominace případně stala předmětem vyhroceného sváru mezi předsedou ČSSD, premiérem a prezidentem. „Kdyby se ukázalo, že mé jmenování představuje pro některou ze stran nepřekonatelnou překážku, tak na postu ministra kultury nemíním lpět. Nicméně nevidím důvod, proč by se něco takového mělo stát,“ doplnil.
Bez zbytečného odkladu
Ústava v článku čtyřiasedmdesát uvádí, že „prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“, a v článku osmašedesát, že prezident na návrh premiéra „jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministertev nebo jiných úřadů“. Ústavní právníci zdůrazňují, že Hrad má v těchto záležitostech činit bez zbytečného odkladu.
„Co přesně ono ,bez zbytečného odkladu' znamená, nelze exaktně říct. Ovšem pokud prezident obdržel od premiéra návrh na Staňkovo odvolání, musí mu vyhovět v horizontu dnů, pokud samozřejmě není například na nějaké zahraniční cestě,“ vysvětlila Deníku Referendum někdejší senátorka a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
„Pokud by Zeman váhal, dejme tomu do prázdnin, nebo ještě déle, ocitl by se za hranou Ústavy,“ pokračovala s tím, že jednou z možností, jak se liknavému postupu Hradu bránit, je podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu. „Tu však za vládu podává premiér, takže tuhle variantu nepokládám za reálnou,“ uzavřela.
Prezident ale před dvěma týdny v pořadu TV Barrandov prohlásil, že Ústava mu žádné termíny, pokud jde o odvolání člena vlády, nedává, a proto nechce nijak spěchat. „Zastávám názor, že ministři se nemají trestat, když odhalí zlodějiny ve svém rezortu. Naopak mají být pochváleni,“ řekl s odkazem na odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění v Olomouci, která Staněk zdůvodnil ekonomickými pochybeními.
O zahájení sporu před Ústavním soudem o kompetenci státních orgánů hovořil naposledy před dvěma lety tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když prezident odmítal jeho návrh na odvolání Babiše z postu ministra financí. Bývalý předseda ČSSD využití kompetenční žaloby zmiňoval i v době sestavování vlády, kdy Zemanovi nebylo po chuti jmenování některých ministrů — konkrétně Jiřího Dienstbiera a Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD).