Think-tank CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií a Friedrich-Ebert-Stiftung pořádá v pátek diskusi na téma přímé prezidentské volby.

Schválení přímé volby prezidenta je nejspíš nejzásadnější změnou ústavního pořádku od vzniku České republiky v roce 1993. Je proto přirozené, že si veřejnost s její implementací spojuje mnohá přání a očekávání. Nejeden expert naopak upozorňuje na možná úskalí, jež mohou přímou volbu prezidenta doprovázet.

Český ústavně-politický systém je přitom charakterizován jako parlamentarismus, pro nějž je typické, že jediným přímo voleným orgánem jsou komory parlamentu, především Poslanecká sněmovna. Její složení v poměrném volebním systému zrcadlí vůli lidu projevenou ve volbách a z jejíž konstelace je odvozená vládní většina, tedy exekutivní moc.

Pro ústavní postavení prezidenta pak platí, že je sice hlavou státu, avšak vrcholným orgánem exekutivy z hlediska její pyramidální struktury je vláda. Postavení prezidenta je nicméně založeno vedle ústavního vymezení také na tradicích a obyčejích. Připočítáme-li současně k  ústavním institucím politickou kulturu a tradice vládnutí, může se česká veřejnost nepochybně dočkat pro českou politiku doposud neznámých situací, konfliktů a dějů.

Není tedy nakonec přímá volba prezidenta „nechtěným dítětem“ české politiky? Nevzbudilo její prosazení falešná očekávání? Jak vést prezidentskou kampaň, aby skutečně přispěla k posílení demokracie? Jakou a jak závažnou debatu by vlastně měla otevřít? Jaký postoj by budoucí hlava státu měla zaujmout k dědictví svých předchůdců? Jakou roli by měl prezident hrát s ohledem na jeho ústavní pravomoci?

Právě na tyto a další otázky vztahující se k přímé volbě prezidenta budou v pátek hledat odpovědi Václav Bělohradský, Jiří Dienstbier, Jiří Pehe, Jana Smiggels Kavková a Robert Žanony. Diskusi, která začíná v 16.30 ve foyer Goethe-Institutu na Masarykovo nábřeží 32, bude moderovat Jan Šícha.