Senátoři minulý týden většinou osmačtyřiceti hlasů schválili ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Aby se jí zabýval Ústavní soud, musí ji podpořit i třípětinová většina poslanců. To je ovšem vysoce nepravděpodobné. Strany kritické k prezidentovi potřebnými sto dvaceti hlasy ani zdaleka nedisponují. Podání žaloby navíc může selhat i tehdy, pokud ji Sněmovna do tří měsíců neprojedná.

Poslanci se k materiálu plánují dostat na záříjové schůzi. Zda se to ale podaří, není zcela jisté. Žaloba se teoreticky může stát jedním z odsouvaných bodů, který nebude do kritického data zařazen na pořad jednání. Pokud by se prostoj protáhl na devadesát dnů, žaloba dopadne stejně, jako by ji poslanci v hlasování odmítli.

Podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) však takový scénář nehrozí. Ústavní žalobu prý bez odkladů zařadí na program nejbližšího jednání dolní komory Parlamentu. „Myslím, že tady bude vůle to projednat. Jako předseda bych preferoval, kdyby to šlo standardní cestou, když to zařadíme jako bod na jednání,“ řekl v pondělí ČTK.

Opozice si v případě potřeby může projednání vynutit svoláním mimořádné schůze. K tomu jí stačí sehnat čtyřicet podpisů. Politici opozičních stran se nicméně domnívají, že to nebude nutné. „Nepochybuji, že žaloba bude v Poslanecké sněmovně řádně projednána,“ sdělil Deníku Referendum předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Souhlasí s ním i místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. „Pevně věřím, že se bez ohledu na postoj koalice k samotné žalobě návrh řádně projedná,“ řekl Deníku Referendum. Dodal ovšem, že pokud nastanou průtahy, mimořádná schůze může bez okolků následovat.

Podobně se vyjádřil i předseda STAN Vít Rakušan. „Máme usnesení předsednictva, které pověřilo prvního místopředsedu hnutí Jana Farského, aby navrhl zařazení tohoto bodu hned na začátek jednacího týdne v září. Pokud nebude ochota, pokusíme se svolat mimořádnou schůzi,“ napsal Deníku Referendum.

Sněmovna žalobu s největší pravděpodobností odmítne

Kdo všechno žalobu ve Sněmovně podpoří, není prozatím zřejmé, neboť jednotlivé poslanecké kluby o věci zatím nejednaly a řada poslanců bude postupovat na základě kolektivního rozhodnutí. I tak je ale téměř jisté, že se proti návrhu postaví převážná většina poslanců vládní koalice politického hnutí ANO a ČSSD, stejně jako kluby KSČM a SPD. Tyto čtyři subjekty disponují pohodlnou většinou sto sedmadvaceti hlasů.

ČSSD žalobu na Zemana nepodpoří přesto, že s ním vede táhlý spor o výměnu ministra kultury, při němž se prezident svými obstrukcemi pohybuje na hraně ústavnosti. Senátem schválená žaloba přitom kauzu zmiňuje jako jeden ze čtyřiadvaceti případů, kdy Zeman porušil Ústavu. Sociální demokraté se ale neztotožňují s jejími dalšími částmi.

„Bohužel ten text v sobě zahrnuje celou řadu věcí, která spadají ještě do minulého volebního období, se kterými se dá polemizovat. To je důvod, proč naši senátoři v drtivé většině žalobu nepotvrdili,“ vysvětlil předseda ČSSD Jan Hamáček po zasedání předsednictva strany minulý týden.

Prezident se vůči žalobě iniciované senátorem Václavem Láskou (SEN21) opakovaně vymezil a označil ji za „ústavní negramotnost“. Ještě prudšími výpady reagoval tiskový mluvčí Hradu, podle něhož je žaloba „jakobínským pamfletem“. „Senát se definitivně snížil na úroveň novodobého ÚV KSČ. Plivanec na svobodu, plivanec na demokracii, plivanec na Ústavu České republiky,“ napsal na Twitteru.