↗

Česká republika dlouhodobě postrádá jasnou pandemickou strategii. Koláž MZV

Vláda v pondělí večer oznámila řadu nových plošných omezení, jež mají za cíl omezit šíření viru SARS-Cov-2. Od středy se uzavírají restaurace i školy s výjimkou mateřských. Shromažďování se omezí počtem šesti osob, na zastávky hromadné dopravy se vrátí „roušky“ a bude zakázáno pití alkoholu na veřejně přístupných místech. Opatření mají platit do prvního či třetího listopadu. Dílčí rozvolnění přijde, pokud takzvané reprodukční číslo nákazy klesne pod 0,8.

„Máme jen jeden pokus, který musí být úspěšný, abychom jako národ i tentokrát epidemii zvládli,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) s odkazem na jarní úspěch plošných opatření. Současně odmítl, že by za stávající kritickou situaci mohla vláda a zdůraznil své čisté svědomí. „Já nevím, jaké chyby se staly, kde je nějaký zásadní problém,“ řekl. Řada odborníků i komentátorů přitom již několik měsíců upozorňuje, že vláda zanedbala letní přípravu a Českou republiku vyslala do předvídatelné krize.

Zatímco nemocnice vlivem stále narůstajících čísel hospitalizovaných s těžším průběhem nemoci covid-19 posilují kapacity pro infekční pacienty, kteří vyžadují specifickou péči, a omezují neakutní zákroky, vláda mobilizuje zálohy v podobě studentů. V rámci nouzového stavu vyhlásila pracovní povinnost pro mediky i budoucí zubaře, farmaceuty či psychology.

Opatření opět probíhají chaoticky. Nová omezení nahrazují předchozí zpřísnění, jež začalo platit teprve v pondělí. Očekávalo se, že vláda aktuální záměry oznámí během dne, termín tiskové konference se ale opakovaně posouval až do pozdního večera. Do médií mezitím unikaly různé dílčí informace o tom, co vše se uzavře. Shrnující televizní projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly (nestr. za ANO) se zrušil deset minut před avizovaným termínem.

Babišův kabinet chtěl v rámci omezení vystěhovat z kolejí studenty bez nařízené pracovní povinnosti. Akademici nápad obratem zkritizovali s tím, že vznikne chaos a o ubytování přijdou i lidé s nařízenou karanténou, prací v místě studia či ti, kteří mohou návratem na trvalé bydliště ohrozit zbytek rodiny.

Ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO) výtky zřejmě vyslyšel, a rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová ráno na Twitteru oznámila, že se nařízení ruší. Obrat nastal doslova přes noc. Rezort ale i poté sdělil portálu Novinky.cz, že vystěhování platí. Plaga ve stejnou dobu uvedl, že zůstanou ti, kteří domů nemohou. Konkrétní parametry ale nesdělil. Zda se mají studenti rychle přestěhovat, není tedy ani necelých dvanáct hodin před platností vládního rozhodnutí zřejmé.

Česká republika dlouhodobě postrádá jasnou pandemickou strategii. Letní snaha o epidemiologické řízení na úrovni okresů se zhroutila poté, co koncem srpna začaly plošně a setrvale narůstat počty nových případů covid-19. Podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění již v září zhruba polovina občanů pokládala důvody pro nové zavádění či rušení preventivních opatření za nesrozumitelné.

Data: klíčová je křivka hospitalizací

Způsob, jímž lze číst aktuální pandemická data, se opět mění. V prvé řadě se mění význam počtu pozitivních testů. Ten před časem vystoupal na pět tisíc denně, následně nárazově vyskočil nad osm a zase se propadl pod pět. Počty jsou podobně jako v průběhu celé pandemie většinou nižší o víkendu a především v neděli, kdy se testuje mnohem méně.

Zásadní je, že podíl pozitivních testů se od konce září přibližně zdvojnásobil a podle dva dny starých údajů činí v týdenním průměru necelých čtyřiadvacet procent. Změnilo se totiž složení testovaných: méně se jedná o „vytrasované“ potenciálně rizikové kontakty, preventivní odběry či osoby s končící karanténou. Více se naopak testují lidé, které na testy vyslal praktický lékař kvůli symptomům.

Vyšší podíl testů naznačuje, že pomyslným hygienickým sítem propadává část lidí s lehčími či neznatelnými symptomy. Virová „nálož“ v populaci evidentně narostla, zatímco testovací kapacity se navýšily pouze částečně. Počet aktivních případů se oproti jarnímu maximu zvedl více než třináctkrát, zatímco testování zhruba třikrát.

Přestože se opakovaně hovořilo o posílení testovacích kapacit až na padesát tisíc odběrů denně, zůstáváme pod třiceti tisíci. Materiál sice je, nové laboratoře se ale přidávají složitě. Vázne koordinace i logistika, a to navzdory tomu, že ji v průběhu roku vylepšily úpravy přijaté v rámci takzvané chytré karantény.

Nadále platí, že absolutní počty pozitivně testovaných jsou zákeřný údaj. Jednak nejsou ve skutečnosti aktuální, ale odrážejí šíření viru před necelým týdnem, jednak se málokdy vyvíjejí předvídatelným způsobem. Exponenciální růst je neintuitivně prudký a navzdory podobě křivky neobsahuje matematický „bod zlomu“ a záleží v něm hlavně na měřítku. Případný pokles nových případů se projeví až s delším odstupem od omezení, a odpovědná místa tedy musí pracovat s určitou mírou nejistoty.

Zásadním ukazatelem se stává počet hospitalizovaných s diagnostikovaným covid-19. Ten od konce září narostl na dvojnásobek, potažmo od poloviny září na čtyřnásobek. Podle sobotních údajů nemocnic v nemocnici leželo 2106 covid-pozitivních, z toho 438 v těžkém stavu nebo intenzivní péči (tedy na umělé plicní ventilaci či mimotělním oběhu). Odborníci se shodují, že čísla dále porostou.

Zhoršení nemoci totiž nastává až se značným odstupem od přenosu viru. Ten většinou dělí od pozitivního testu na přítomnost SARS-Cov-2 necelý týden, nakažený se případně do nemocnice dostane do týdne a intenzivní péči začne potřebovat za následujících sedm až deset dní. Těžký stav těch, kteří se nakazí dnes, budou nemocnice řešit až za necelé tři týdny.

To nejhorší tedy teprve přijde spolu s tím, jak bude nárůst hospitalizací s odstupem navazovat na křivku aktivních případů. Podíl hospitalizovaných k celkovému počtu aktivních případů se pohybuje od tří do čtyř procent.

↗

Křivka hospitalizací zřejmě jen tak neklesne. Takřka přesně ji kopíruje křivka kritických stavů, byť do ní spadá zhruba pětina nemocničních pacientů. Graf Centrum pro modelování biologických a společenských procesů. Data MZd

Na nových pět tisíc případů, ke kterým týdenní medián každodenního nárůstu poslední dobou směřoval, tak čistě statisticky připadne 175 pacientů vyžadujících nemocniční péči. Při přibližné smrtnosti 0,7 procenta se z nich domů vrátí jen 140. Takový propočet se opakuje každý den, kdy se hodnota nově nakažených a podíl těžkých případů udrží na podobných číslech.

Nejhorší teprve přijde

Pro pochopení rizika přehlcení nemocnic je zásadní zdánlivě banální fakt, že zatímco uvedená chmurná statistika se rozběhne každý den, její důsledky v podobě obsazených lůžek (a kapacit personálu) dobíhají dlouhé týdny a sčítají se. I zahraniční zkušenosti ukazují, že se pak kapacita zdravotnického systému může zahltit rychlostí, jež všechny kromě expertů velmi překvapí.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí uvedl, že Správa státních hmotných rezerv pro nemocnice uvolní 2500 rezervních lůžek. Ta ovšem tvoří jen část komplexu, který shrnujeme pod pojem „kapacita nemocnic“. V mediálním prostoru se hojně propíraly i ventilátory, jež slouží k péči o pacienty, kteří — ve značné zkratce — kvůli infekci nemohou dýchat. Dané zařízení ale také provází nepochopení.

↗

Kapacity intenzivní péče drží a v případě potřeby lze některé z nich řešit úpravami ve fungování nemocnic. Nekonečné ale nejsou.

Umělá plicní ventilace není samospásným řešením — naopak se jedná o invazivní a poměrně nebezpečný zákrok, ke kterému se přistupuje až v případě nezdaru méně extrémních opatření, jako je snaha zásobovat pacienty kyslíkem skrze masku či nos. Z lidí připojených na ventilátor umírají řádově desítky procent. Konkrétní údaje se liší, obecně ovšem platí, že průměrná šance přežití osob s potřebou plicní ventilace nepřekračuje pětasedmdesát procent.

Zdravotníci se navíc o pacienty musejí setrvale starat a — samozřejmě v kompletním ochranném obleku — velmi složitě měnit jejich polohu. I další aspekty péče o covid-pozitivní pacienty v těžkém stavu vyžadují mnoho lidí a materiálu. Tím postupujeme k vážnému riziku: možnému nedostatku či nezvladatelnému přetížení nemocničního personálu.

Již nyní graduje počet covid-pozitivních zdravotnických pracovníků, přičemž lze očekávat, že se čísla nadále zvýší. To může v situaci, kdy budou nemocnice na hranici možného výkonu již tak, jejich kapacity výrazně podlomit. „Počty nakažených zdravotníků nadále rychle rostou. Za poslední týden se počet aktuálně nemocných lékařů zvýšil o 426, zdravotních sester o 846 a ostatních zdravotníků o 703,“ uvádí aktuálně Česká lékařská komora.

Jedná se o nejhorší situaci za celou dobu pandemie. Zatímco na začátku září nebylo v žádné kategorii více než sto nakažených, nyní má covid-19 zhruba tisíc lékařů, dva tisíce sester a přes 1500 lidí z řad dalšího zdravotnického personálu. Kvůli hrozícímu nedostatku lidských sil začíná sháňka po vysloužilých zdravotnících.

Vznikl projekt Sestry v záloze, který se snaží nemocnicím zprostředkovávat kontakt s kvalifikovanými sestrami, jež chtějí pomoci, i když pracují jinde. Nemocnice Šumperk shání posily na Twitteru, Náchod na Facebooku. Poptávájí se bývalí zdravotníci i studenti.

Na internetu se dokonce šířilo, že kvůli nedostatku personálu musí lékaři a sestry chodit do práce i tehdy, kdy jsou covid-pozitivní. Prymula to ale označil za nesmysl: existuje pouze možné opatření, při němž by v nouzi mohli pracovat negativní lidé s nařízenou karanténou.

Panovaly také obavy, že uzavření základních škol vytížení zdravotnického personálu ještě zhorší. Především proto, že řada sester by musela složitě hledat hlídání pro děti, případně s nimi zůstat doma. O potomky se jim ale mají starat speciální školní zařízení zřízené hejtmany. Podobná situace je u členů bezpečnostních sborů a zaměstnanců sociálních služeb či hygienických stanic. Další prostory k péči o děti vyčlení fakultní nemocnice.

Výhledy jsou nevalné, predikce obtížná

Situace je vážná a v příštích týdnech se zřejmě nezlepší. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně eviduje 1051 úmrtí v důsledku covid-19 a počet se statistickou jistotou bude dále rychle narůstat. Nepodařilo se ochránit obzvlášť zranitelné skupiny obyvatel a s největší pravděpodobností nastane citelné omezení neakutní a „necovidové“ lékařské péče.

Razantní omezení epidemiologickou křivku sice zploští, návrat do normálu či letního uvolněného režimu ale nelze v dohledné době očekávat. Důsledky pro veřejné zdraví budou závažné, a to včetně zdraví psychického, jež zasáhne setrvalý stres, nejistota a frustrující izolace. Podnikatelé navíc varují, že nezbytná omezení ve spojení s nesystematickými a nedostatečnými kompenzacemi nenávratně poškodí ekonomiku v čele s drobnými živnostníky.

Situaci dále komplikuje chaotický postup vlády, jež postrádá nejen krizový plán, ale i předem danou strategii či schopnost srozumitelně komunikovat. Přirozeně sice přijde objektivní zmírnění krize, v danou chvíli jej ovšem nelze časově zasadit. Stejně tak je prakticky nemožné předpovědět, jaké následky bude selhání v boji s pandemií skutečně mít.