Babiš nezvládá covid. A tak jeho noviny rozdmýchávají nenávist k Romům
David OplatekO rychle se proměňující čtvrti se před dvěma lety v Idnes psalo pod titulkem „Z brněnského ghetta se stává moderní čtvrť“. Teď je asi třeba odpoutat pozornost od šéfova covidového chaosu, a tak se o stejné čtvrti píše jako o „no-go zóně“.
Titulkem „České no-go zóny: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět“ uvedl internetový deník idnes.cz v sobotu 19. září článek o tom, že v okolí brněnské ulice Cejl se nachází tak zvaná „no-go zóna“. Celý text je přístupný pouze za poplatek. Volně dostupná část se snaží vyvolat dojem, že bezpečnostní situace v lokalitě je natolik vážná, že policie pouze projíždí a nezasahuje.
Pokud se však dostanete k celému textu, dojem i uváděné údaje jsou jiné. Autoři textu zde svá tvrzení o „no-go zóně“ dokládají jedenáct let starým případem vraždy a stejně starou hromadnou bitkou. To doplní informací o třech napadeních z období posledních tří let a tím výčet končí.
Zbytek jsou už jen vyjádření anonymních respondentů, které potkali na ulici či v Rocky baru na Benešově ulici. Policejní statistiky odbydou vyjádřením, že poškození policii raději nic nehlásí.
Okolí Cejlu je sociálně vyloučenou lokalitou, která trpí celou řadou sociálních problémů. Ke své nechvalné pověsti tato čtvrť nepřišla náhodou. Nelze však ani náznakem hovořit o „no-go zóně“. Lokalita těsně přiléhající k historickému centru města je velmi dobře dostupná pěšky i veřejnou dopravou, funguje zde plno firem, restaurací a dalších služeb včetně Úrazové nemocnice, Dětského divadla Radost či pobočky jihomoravského krajského úřadu.
Těžko lze i vyvolat dojem, že místo je obydleno výhradně Romy či sociálně vyloučenými lidmi. Struktura obyvatel lokality je velmi pestrá, a navíc se velmi dynamicky mění. Aktuálně zde bylo dokončeno či probíhá několik developerských projektů — ať už přímo na Cejlu nebo v okolních ulicích Bratislavská, Hvězdová, Spolková či Přadlácká.
Právě gentrifikace, tedy proces, kdy bohatší společenské vrstvy vytlačují z lokality lidi chudší a zranitelnější, začíná být v posledních letech jedním z nových problémů místních obyvatel, protože s modernizací a růstem cen nájmů se prudce zhoršuje dostupnost bydlení pro lidi s nízkým příjmem, kteří zde, v původně dělnické čtvrti v sousedství textilek, tradičně bydleli.
Je otázkou, z jakého důvodu autoři v textu opakují zažité klišé, že „na Cejlu, zvaném brněnský Bronx, je zároveň vidět, že přes různé sliby politiků se v ghettech nic nemění. Život tu plyne stejným tempem desítky let“.
Přitom o změnách, kterými v posledních letech lokalita prochází, toho bylo publikováno dost a fyzické změny v podobě nově opravených či postavených domů jsou patrné nejen znalcům, ale i návštěvníkům během krátké procházky. Ostatně i na idnes.cz vyšel před více než dvěma lety článek s titulkem „Z brněnského ghetta se stává moderní čtvrť“.
Vkrádá se proto myšlenka, zda se deník úzce spjatý s osobou Andreje Babiše nesnaží odvést pozornost veřejnosti od palčivějších témat, jakým je exponenciální růst nových případů lidí nakažených virem Covid-19 a zmatených kroků vlády, kterou vede právě Babiš. Ten v minulosti ukázal, že v boji o své politické přežití se neštítí snad ničeho.
Například z pokusu o vyvolávání mezigeneračního konfliktu jej nedávno ve svém videu velice vtipně a přesně usvědčil známý youtuber Kovy. Teď si jím ovládané medium vzalo na mušku Romy. Bohužel tyto pokusy o odvádění pozornosti za cenu hraní na temné struny strachu a rasismu mohou vést jen a pouze k růstu nenávisti a prohlubování společenských příkopů.
A to je věc, které bychom v době nadcházející krize měli co nejvíce vyvarovat. Čekají nás těžké časy. Nenechme si nalhat, že jejich příčinou jsou senioři, Romové či jakákoli jiná skupina, která se zrovna dostane do zorného pole premiérovy propagandy.