Před sálem zcela zaplněným zhruba stovkou posluchačů se dnes v Evropském parlamentu diskutovalo o tom, jaké důsledky má koncentrace vlastnictví médií českým premiérem Andrejem Babišem na svobodu slova v České republice. Akci spolupořádal Deník Referendum s bruselským think-tankem Corporate Europe Observatory pod záštitou europoslance Jaromíra Štětiny.

V úvodu debaty šéfredaktor deníku Fórum 24 Pavel Šafr shrnul současný domácí skandál s krymskými eskapádami Babišova syna a další snahou znemožnit jeho vypovídání v kauze Čapí hnízdo. Byl zjevné, že pro zahraniční publikum se jedná o značně bizarní příběh. Ve svém vystoupení se Pavel Šafr soustředil i na roli, kterou v případu sehrávají česká média.

Poté promluvili dva redaktoři Deníku Referendum, spoluautoři knihy Žlutý baron. Zuzana Vlasatá se soustředila na ochromení státní správy lidmi napojenými na politické hnutí Andreje Babiše, konkrétně popsala případ ovládnutí České inspekce životního prostředí. Na kroměřížských případech popsala, jak inspekce umožňuje Babišovým firmám obcházet zákony.

Soustředila se také na poslední vývoj soudního sporu bývalé ředitelky oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem Jany Moravcové, která za podezřelých okolností prohrála s inspekcí po několika úspěšných instancích spor o svůj vyhazov. Popsala také, jak Andreji Babišovi zneužívání specializovaných státních institucí usnadňuje právě fakt, že řadu českých médií sám vlastní.

Šéfredaktor DR Jakub Patočka přiblížil posluchačům obsahovou analýzu, jež tvoří osmou kapitolu investigativní knihy Žlutý baron a jejíž výsledky objasňují techniky, jimiž Babišova média — jako hybridní stranický tisk — pracují pro svého vydavatele. V závěru svého vystoupení nastínil možnosti, jimiž může do situace vstoupit Evropská unie. Coby základní opatření doporučil nalézt způsob, kterým by Evropská unie začala financovat pluralitu, kvalitu a nezávislost novinářské práce.

Na to navázal Israel Butler, právník z organizace Liberties.eu sledující dodržování lidských práv v Evropské unii. Rozebral všechny právní, politické a ekonomické možnosti, které se Evropské unii nabízejí čelit Andreji Babišovi při potlačování svobody a plurality médií v České republice. I on nakonec dospěl k tomu, že nejslibnější cestou je „měkká diplomacie“: nalezení nových cest k financování svobodné novinářské práce.

Následná debata se týkala z velké části podmínek pro svobodnou novinářskou práci, jež se vinou technologických změn a digitálních korporací jako Facebook a Google do velké míry zhoršují všude na světě. Debata se dotkla také toho, jak může Evropská unie vhodně do situace vstoupit nejen s ohledem na otřesnou aktuální situaci v České republice.

Akci moderovanou ředitelem Corporate Europe Observatory Olivierem Hoedemanem zahájil a uzavřel europoslanec Jaromír Štětina, který nad ní převzal záštitu. Připomněl, co v českých dějinách znamená značka Lidové noviny, které v devadesátých letech sám jako šéfredaktor řídil. A pozastavil se nad tím, že České republice dnes může vládnout někdo, v němž se koncentruje tolik nevábných rysů předlistopadového režimu.

Velkému zájmu zřejmě napomohly současné Babišovy potíže

Akce se těšila velkému zájmu. V plném sále sedělo několik, a to nejen českých, europoslanců. Navštívili ji mimo jiné německá europoslankyně Julia Reda zvolená v Německu za Pirátskou stranu a Bart Staes, belgický europoslanec za zelené.

Oba dva se v právě konaných slyšeních výboru Právních záležitostí a Rozpočtové kontroly domáhají toho, aby se Evropský parlament zabýval konfliktem zájmů Andreje Babiše, který dle poznatků Transparency International a Pirátské strany zůstává faktickým vlastníkem Agrofertu. A neměl by tedy přijímat evropské dotace.

Videozázanam akce na webu Jaromíra Štětiny měl pět hodin po jejím skončení deset tisíc zhlédnutí a 306 sdílení na Facebooku. Na akci také natáčela Česká televize.

Mnozí z diskutujících se pozastavovali nad okolností, že se syn českého premiéra Andrej Babiš mladší jezdil opakovaně skrýt na Krym, který Evropská unie pokládá za území neoprávněně obsazené Ruskou federací. V sále panovala shoda, že se to nemohlo dít bez vědomí ruských úřadů.