K nahrávkám schůzek novináře Marka Přibila a Andreje Babiše se vyjádřili už prakticky všichni, kdo k nim měli co říct. Jednalo se o nich v Evropském parlamentu. Od vysokoškolských kateder mediálních studií a žurnalistiky k nám však stále doléhá jen ohlušující ticho. Jeden z největších tuzemských skandálů v oboru se líhní novinářů zřejmě nijak nedotýká.

Dnes již bývalý novinář Mladé fronty DNES Marek Přibil se scházel s majitelem listu a přinášel mu náměty na kauzy, které měly za cíl poškodit politickou konkurenci hnutí ANO. „S panem Babišem, jehož jsem vnímal jako svého šéfa, jsem se sešel třikrát,“ řekl sám. Vše se dle jeho slov dělo s pověřením nadřízených: tedy ředitele strategického rozvoje Mafry Františka Nachtigalla a šéfredaktora Jaroslav Plesla.

Přibil popírá, že by nahrávky schůzek opatřil sám. Jak a čí rukou vznikly, je opravdu důležitá otázka, která má být zodpovězena. Teď ale zůstaňme u toho, co víme — že se schůzky uskutečnily a majitel listu, politik aspirující na pozici příštího premiéra české vlády, na nich osnoval s vědomím vedení novin psaní proti své politické konkurenci.

Pro toho, kdo studoval obsah Babišových deníků dlouhodobě, nahrávky přinesly jen jednu překvapivou informaci: že se Babiš s novinářem scházel osobně, že se „objednávání politických témat“ nedělo přes vedení novin či nějaké prostředníky. Že slouží MF Dnes, ale i Lidové noviny propagandě hnutí ANO a účtování s těmi, kdo stojí Babišovi politicky v cestě, šlo jejich důkladnou analýzou zjistit i jinak.

Zasvětili jsme jí jednu z kapitol knihy o podnikání Andreje Babiše Žlutý baron a přečíst si ji můžete i zde. Docházíme v ní k závěru, že MF Dnes a Lidovky jsou de facto hybridní stranický tisk, užívaný jako politická zbraň, ale všemi prostředky předstírající, že se jedná o „normální“ svobodné noviny.

Občas někdo namítne, že zvláště v Lidovkách vycházejí stále výborné texty. Na to je však jednoduchá odpověď: jak jinak novinám, které nechtějí vypadat jako primitivní stranický tisk, a ztratit tak důvěryhodnost, zachovat reputaci?