Prošlo jen poděkování. Aktivaci Ústředního krizového štábu ANO a SPD zamezily

Olga Richterová

Působí to skoro neuvěřitelně, ale Andrej Babiš podle všeho brání větší aktivitě úřadů jen proto, že se nemá čím chlubit. Situace, která už je velmi vážná, se tak vinou vlády dále zhoršuje.

Andrej Babši se pořád ještě i za respirátorem tváří, jako by situace byla „nadmíru výtečná“. Foto FB Andrej Babiš

Epidemie koronaviru je největší zkouškou pro náš stát od transformace ekonomiky po revoluci. Přesto premiér Andrej Babiš na jednání Sněmovny ve středu 16. září 2020 covid jako téma hodlal „vymlčet“. Vzhledem k neradostnému trendu českých čísel to ale nemělo překvapit.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Nemá-li se totiž za vládu čím pochlubit, tak proč by měl o projednání vůbec stát? Přitom to nejhorší, co můžeme dělat, je tvářit se, jako by situace byla „nadmíru výtečná“. Její zvládnutí ovšem závisí na pochopení toho, v jaké situaci jsme a co může nastat. Vezměme to popořadě, ve třech oddílech.

Oddíl první, středa 16.9.2020: Nakonec se na koronavirus dostalo

Díky podpoře ostatních stran (nikoli ANO) bylo na jednání ve Sněmovně nakonec možné probrat několik konkrétních témat. Zejména to, že 4. 6. 2020 jsme navrhli a mezi poslanci shodou šťastných okolností prosadili jedenáct konkrétních usnesení směřujících k přípravě na druhou vlnu, a v srpnu je připomínali těmito dotazy a svoláním výboru.

Jak byla ona červnová usnesení naplněna? Rekapitulace je poměrně jasná: splněna dvě z jedenácti, částečně splněna tři, nesplněno pět a jedno dosud před termínem. Takový výčet samozřejmě nikdo neposlouchá rád.

Nešlo přitom o žádné banality. Vše je přehledně dostupné, a na první pohled tak zarazí, že jde o naprosto nezbytné věci. Třeba o informace o přípravě na druhou vlnu nebo o požadavek na pravidelnou komunikaci jednou kompetentní osobou.

Nu, šťastné hvězdy svítily někde jinde, a Sněmovna pod taktovkou ANO tentokrát všechna usnesení, která měla zavázat vládu, aby v zhoršující se situaci konala a komunikovala, smetla ze stolu. Jediné, co nám prošlo, bylo poděkování lékařům, sestrám, laborantům a mnoha dalším pracovníkům.

Paradoxní bylo zejména zamítnutí veškerých bodů, tedy i těch pochvalných — konstatujících naplnění uloženého usnesení, a pak zamítnutí výzvy k aktivaci Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). To zařízli poslanci hlasy ANO a SPD a dva komunisté.

Nejpravděpodobnější důvod, proč současný premiér o Ústřední krizový štáb nestojí? Patrně to samé, co mu bránilo akceptovat projednávání bodu ve Sněmovně. Tedy neochota vyslechnout si, co vše nefunguje, nebo jenom ztuha, a připustit minulá pochybení. A velká neochota nechat prostor konat i jiným. Veřejné projednání to přinejmenším jasně nasvítilo.

Oddíl druhý, čtvrtek 17.9.2020: laboratoře budou informovat i pozitivní pacienty

Jedna menší věc se ale povedla. Laboratoře mnohdy neinformují lidi, pokud jsou pozitivní na covid. Zprávy chodí jen těm negativním. Opakovaně jsme to připomínkovali a povedlo se to napravit. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od 17. září 2020 budou laboratoře nejpozději do osmačtyřiceti hodin muset informovat pacienta o výsledku testu.

Jsem za to ráda i kvůli všem, kdo na takových věcech pracují. Vím, že toho mají hodně. Na druhou stranu ale vím, že tohle byla vyloženě věc nejvyššího vedení. Šlo o jednání se soukromými laboratořemi, a vydání jednoznačné metodiky.

A že je něco v oznamování výsledků špatně bylo jasné od června. V takovýchto mírných posunech pak většinou tkví smysl opoziční práce.

Oddíl třetí, pátek 18.9.2020: co můžeme čekat?

Z oznamovaných opatření vyplývá, že bude větší tlak na sociální distanc. Jinými slovy: snížení fyzických mezilidských interakcí funguje. Ale jsme lidi a chceme se potkávat. Takže omezení kontaktů, známé z jiných zemí (v Britání třeba mají setkání maximálně do šesti osob), jakkoli ho pokládám za nevyhnutelné, příjemné moc nebude.

Naopak s různým znaménkem, někde záporným, ale někde i vyloženě kladným, se předpokládám potká tlak na práci z domova. Homeoffice ve státních úřadech? Z jistého úhlu pohledu se jedná o nejsilnější tlak na digitalizaci státu, jaký tu kdy byl.

Vyloženě se obávám, že může znovu nastat omezení provozu škol. I když je pravděpodobné, že první stupně bude chtít vláda udržet co nejdéle, řada čísel z naší země ukazuje velmi nepříznivý vývoj. A jasný plán opět neznáme.

Neznáme bohužel ani vládní varianty vývoje. Jenže třeba podíl nakažených, který v rámci testovaných vzorků převyšuje deset procent, je velmi hrozivé číslo. Světová zdravotnická organizace důrazně doporučuje mít podíl pozitivních testů pod pět procent.

Stejně tak věková skupina současných nemocných, která je u nás spíše mladší, byla v jiných zemích s odstupem dvou až tří týdnů následována staršími věkovými kohortami. Ty pak samozřejmě měly více komplikací, a intenzivněji využívaly zdravotní systém.

Tím se dostáváme k známému „zplošťování křivky“. Stále totiž zůstává klíčové, aby se nezahltil systém zdravotní péče.

Objevují se sice nové studie a nové teorie, které by umožnily využít již známé léky a léčebné postupy. Stále ale nemáme vyhráno — informace o údajném slábnutí viru se nikdy neprokázaly. A navíc: koronavirová infekce podle všeho zanechává následky na srdci i jiných orgánech mnoha pacientů i v případě, kdy nešlo o těžce nemocné, kteří by se museli léčit v nemocnici. Už jen proto předpokládám, že se pro dodržování výše nastíněných opatření ve výsledku rozhodneme dobrovolně.

Bez ohledu na to, jak chaoticky bude jednat naše aktuální vláda. A jak dlouho bude trvat než Ústřední krizový štáb konečně aktivuje.

        Diskuse