Pandemie se v České republice dostala do centra pozornosti po letní přestávce silnější než kdy dříve. Navzdory vládním slibům se vrátila plošná preventivní opatření v čele s nošením ústenek v hromadné dopravě či obchodech, stejně jako přísné omezení kapacity vnitřních akcí. Dlouhá léta podfinancovaná a oslabovaná hygienická síť otevřeně oznamuje, že nezvládá trasovat všechny kontakty nakažených.

Podle některých politiků včetně premiéra virus SARS-Cov-2, respektive jím způsobované onemocnění covid-19, není tak smrtící jako dříve. Experti ovšem před podobnými závěry varují a zdůrazňují, že co není, může velmi snadno být. Nákaza již nyní pronikla do rizikových skupin, podíl pozitivních testů trhá rekordy a počet hospitalizovaných se jen za poslední dva týdny zdvojnásobil na téměř 390. Přibývá přirozeně i mrtvých.

Zda je přesné označovat stávající nárůst za další vlnu, je sporné. Druhou a silnější vlnu každopádně zažívá snaha banalizovat závažnost pandemie a především odmítat nošení „roušek“. U nás i ve světě mezitím roste počet mrtvých s covid-19, který ke čtvrtečímu ránu dosáhl oficiálně 945 tisíc.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) ve středu Poslanecké sněmovně přiznal, že situace není dobrá a počty nakažených dále porostou. Příští týdny a měsíce jsou prosycené nejistotou. Rizika jsou ovšem značná a odborníci se shodují, že nelze čekat náhlé spásné řešení.

Mediální archiv Newton za poslední měsíc eviduje 55 611 českých žurnalistických textů obsahujících slovo „koronavirus“. Přesto v chápání pandemie a objektivně významných skutečností o viru přežívá řada nejasností. Epidemiologie je složitý obor, jehož zvládnutí nelze vměstnat do posledních šesti měsíců, kdy oficiálně žijeme ve stavu globální pandemie. Přesto se málokdy systematicky shrnují hlavní poznatky, které mohou přispět ke kvalitě veřejné debaty.

Data se odvíjejí od testů, což má své limity

Jen málokteré slovo je v souvislosti s výskytem nového koronaviru skloňované tolik jako „testy“. Těch je více druhů, jedno mají ale společné: chtěli by je takřka všichni, nejlépe zdarma a všude. Vláda dlouhodobě tvrdí, že testovací kapacity posiluje, opozice naopak od jara říká, že jsou stále příliš slabé. Vojtěch nedávno v reakci na dlouhodobé vytížení testovacích míst a tvořící se fronty vyzval Čechy, ať nechodí k testům „zbytečně“.

Babiš na druhou stranu při úterním setkání se starosty podle ČTK řekl „tolik, co my testujeme, nikdo netestuje“. Není to pravda. Česká republika za sebou k úternímu poledni měla zhruba sto tisíc testů na milion obyvatel, což je pro evropské poměry podprůměrné. Podle souhrnných dat uvedených na portálu worldmeter.info jsme v počtu testů per capita celosvětově sedmašedesátí. Srovnatelně lidnatá Belgie či Portugalsko otestovaly dvakrát více lidí.

Testy jsou dostupné na základě speciální žádanky nebo za úhradu. Samoplátce aktuálně vyjde (ne)prokázání přítomnosti viru metodou PCR na 1700 až 2100 korun. Oficiálně může občany vyslat hygiena či praktický lékař na základě speciální žádanky. V té se vyplňuje důvod testu, preferované odběrové místo, aktuální symptomy covid-19 i jejich závažnost.

Testy přinášejí nejznámější statistický údaj, tedy aktuální přírůstky nakažených. Daná hodnota ale nevyjadřuje zdaleka vše. Od počátku pandemie se zdůrazňuje, že především covid-pozitivní osoby bez příznaků či s mírnými symptomy zaměnitelnými s nachlazením dlouhodobě propadávají pomyslným sítem.

V médiích se během posledního půl roku objevila řada lidí, kteří se testování nemohli domoci, případně v jejich případě nastaly chyby při následném sdělování výsledků či trasování hygienou. Přestože vláda dříve uvedla, že jde o individuální selhání, a z logiky věci neexistuje statistika pochybení, individuální zkušenosti naznačují existenci mezer. Na druhou stranu logistický systém takzvané chytré karantény provádí rozsáhlejší testování v případech, jako je nákaza v sociálních zařízeních.

Samotné počty nově nakažených jsou nevypovídající bez hodnocení dlouhodobého trendu a především údajů o hospitalizacích, kritických stavech a úmrtích. Covid-19 nemá žádné jasně vypočitatelné riziko toho, že jej v daném individuálním případě budou provázet nebezpečné komplikace. Hladší průběh mají většinou mladí lidé bez dlouhodobých zdravotních potíží či narušené imunity, nejedná se ale o absolutní pravidlo.