Je zbytečné nechat se strhávat pohledem na výbuchy násilí na Staroměstském náměstí — záběry jsou sice šokující a mediálně vděčné, ale uvědomme si, že násilí páchají ti samí chuligáni, kterým je už delší dobu znemožněno stejně řádit na fotbalových stadionech.

Na nedělní demonstraci je přesto cosi přesahujícího: její narativ, logika i atmosféra jsou teatrálním projevem celospolečenského rozpadu symbolické reality. Ten má tři hlavní viníky. A jejich řádění už za zkoumání stojí.

Nejhorší vláda v historii

Země s nižšími demokratickými standardy typu asijských tygrů zvládly pandemii lépe — jedním z projevů patronizujícího státu je totiž vysoká míra moderních sledovacích technologií, které se mohly stát oporou „chytrého“ trasování nákazy. To, co je za normálních okolností hrozbou pro individuální soukromí a deficitem demokracie, se v čase pandemie stává funkčním nástrojem.

„Vím, že mě miluješ, protože mě pořád sleduješ,“ zpívá v rozporuplné písni Watch me věnované „kapitalismu dohledu“ britská zpěvačka Anohni. Refrén „Abys mě ochránil před zlem, abys mě ochránil před terorismem“ se v závěru mění na „Co kdybych se náhodou nějak podílela na zlu, co kdybych se náhodou nějak podílela na terorismu“. Až budeme oslavovat malé asijské státy za to, že svými technologiemi přechytračili virus, mějme na paměti i odvrácenou stranu sledovacích technik.

Lepší cestu naznačují země s vysokými demokratickými standardy, nota bene, když nezaostávají ani technologicky. Země jako Německo nebo Švédsko se vyznačují tím, že tamní vlády jednají s občany s otevřenými kartami, jako rovný s rovným, a především jako dospělý s dospělým.

Angela Merkelová už na jaře investovala nemalé prostředky do reálných simulací vývoje a tato data veřejnosti bez příkras představila. Od začátku postavila národ před pravdu — tohle není soutěž o „nejlepšího v Covidu“, ale běh na delší trať, ke kterému se bude muset přidat každý svým dílem, aby se dal zvládnout.

V takovou vládu má základní lidskou a občanskou důvěru i ta část společnosti, která volí opozici, protože i když nesouhlasí s její politikou, věří v její upřímnost a oceňuje základní respekt k občanům jako k dospělým a svéprávným lidem. I Německo zažilo bouřlivé demonstrace proti vládním opatřením — společenská většina však podle čísel přistupuje k situaci zodpovědně.

Důvěra ve vládní opatření — případně v opatření úřadu veřejného zdraví jako ve Švédsku — se projevuje racionálním vztahem mezi státní institucí, která jediná může vydávat plošná opatření, a občany, kteří je jako jediní mohou uvést v platnost.