Německo se vzpamatovává z víkendu, který zemi poskytl výjevy v jeho poválečné historii vysoce ojedinělé — a otřásly jím o to více, čím zároveň místy připomínaly dění vedoucí právě k vládě nacistů a rozpoutání války. Ty donedávna platily v německé společnosti za tak dramatický a pozdější politickou kulturu formující předěl, že bylo považováno za v podstatě vyloučené, že země ještě kdy bude svědkem podobných výjevů.

Jenže i dlouho stabilní německá společnost je v současnosti sužována poměrně fundamentálním a neustále postupujícím rozklížením, jehož důvody ještě nebyly dostatečně analyzovány, natož aby pro ně někdo našel fungující politické řešení.

Poprvé radikalizace nezanedbatelných částí společnosti vyhřezla před přesně pěti lety při uprchlické krizi a rychle vyústila ve vznik konzervativně národovecké AfD. Ta se od té doby upevnila v německém politickém spektru jako politická síla, kterou na základě jejích preferencí a volebních výsledků mezi deseti a pětadvaceti procenty voličské podpory v závislosti na regionu nelze ignorovat.

V současnosti se vypovězení základního společenského konsenzu, nedůvěra v jakékoli elity, oficiální instituce a jejich stanoviska a ztráta jakýchkoli zábran při formulování nespokojenosti týká pak především koronaviru a otázky, jak na rizika s jeho šířením spjatá adekvátně reagovat.

Atmosféra před demonstrací

S odpovídajícím způsobem laděnými protestními demonstracemi, při kterých docházelo k potyčkám s policií, byla napadána média, stavěny na odiv podezřelé, problematické nebo přímo zakázané symboly či nedodržována hygienická pravidla proti šíření nákazy, se Německo potýkalo už před létem. Paralelně s tím bujela i konspirátorská scéna na sociálních médiích.